Mám popisovat to, co už jsem popisoval v článku "Kde je finanční ředitel"? Další faktura opět nebyla zaplacena v termínu. Mám ten dojem, že předchozí článek nikam nevedl. Nemyslím si, že by něco vyřešil, ale snad se jednou v tomto státě Dánském něco změní a začne to fungovat. Nebo to je moje nesplnitelné přání?

Takže peníze nejsou tam, kde mají být. Beru telefon, opět přepojení na hlavní účetní a opět hlásím jméno, firmu, číslo faktury a částku. Teď jsem ještě dodal termín splatnosti. Hlavní účetní, tentokrát ještě komisnějším hlasem, mi oznámila starou pravdu, že tam tu fakturu nemají. Nic jiného jsem ani neočekával. Zeptal jsem se, jestli tohle dělají každému, nebo je to jen moje specialita. Začala být ještě komisnější. Opět mi bylo řečeno, že bez faktury nemají co proplácet. Ať to pošlu znovu. Nehodlám každou fakturu posílat desetkrát, určitě bych prodělal balík na poštovném.

Asi po pěti minutách, když jsem se nenechal odbýt, ji tam najednou našla. Nezaplacenou, jak jinak. A hned na mě spustila, že jsem ji špatně řekl číslo faktury. Měl jsem chuť jí doporučit, aby se naučila obsluhovat účetní program, ale tuhle poznámku jsem si raději odpustil. Opět mě, na závěr rozhovoru, odkázala na finančního ředitele. Klasická poznámka, že tam nebude, mě už nepřekvapila. Historie se opakuje při každé faktuře. Doufám, že tentokrát finančního ředitele seženu a nechám si vysvětlit tyto podivné praktiky. Abych si každou fakturu musel tímhle způsobem vydupat, to se mi nezdá jako optimální řešení.

Čas, kdy mám kontaktovat finančního ředitele, se blíží. Nevím co mu řeknu, ale budu se snažit být slušný. Sice teď pěním, ale hrubá slova a aroganci si odpustím. Že bych musel na hrubý pytel dávat hrubou záplatu? Kdo ví. Další odstavec bude o tom, co mi řekl onen tajemný pán, kterého nemůžu ani za boha dostihnout.

Není bohužel ve firmě. Má nějaké důležité jednání a bude k zastižení pravděpodobně za dvě hodiny. Tak počkám. Stejně nic jiného nemůžu dělat. Pak budu zase telefonovat. Na poštu a za telefony taky padne nějaká sumička. Co vy na to, tajemný pane? Asi je vám to šumafuk. V rádiu hrají od Pokondrů "Já Ti jednu fláknu". Zdá se, že to vystihuje docela přesně moje pocity. Ovšem za dvě hodiny budou hrát jinou písničku a já se uklidním. Možná.

Dvě hodiny uplynuly, ale ředitel je zase na jiném jednání. Mimo firmu. Mobilní telefon mi na něho pochopitelně nedali. Tak nevím, co s tím. Je pátek, už ho asi nezastihnu. Nechci rejpat, ale mám pocit, že se nechává zapírat. Kdo by taky stál o rozhovor s chlápkem, který se dožaduje svých peněz. Může mě jen utěšit, že toto jednání nepraktikují jen na mě. Už vím o dalším člověku, takže co nevidět založíme klan.

Teď bych trochu odbočil. Oni mi dluží určitou částku a neplatí. Nic se neděje a nikoho to nezajímá. Co kdybych šel k nim do krámu a vzal si ty peníze z kasy, případně zboží v té samé hodnotě? To je jasné, byla by to krádež, a už by po mě šli. V čem se liší nezaplacená faktura? Tohle je systém, hrůza. Uběhl týden. Na moje volání odpovídá občas sekretářka, která mi sdělí, že pan ředitel má důležité jednání a nemůže být rušen. Občas to obmění tím, že pan ředitel musel naléhavě odjet mimo firmu. Na pátek si nechala tuhle chuťovku. Medovým hlasem mi sdělila: "Máte strašnou smůlu, jsou to dvě minutky, co pan ředitel opustil firmu". Ten film se jmenoval "Je třeba zabít Sekala", a asi se na něho podívám. Odpoledne zajdu do půjčovny.

Sekretářka nemá tu trpělivost, takže na moje volání nejčastěji odpovídá systém ODIX. Tomu můžu říkat co chci, a je mu to úplně jedno. Se záznamníkem se nebudu bavit a ředitel je v háji. A co když ředitel sedí (už bylo na čase) a ODIX ho nahradil? Že faktura není zaplacena mě může klidně sdělit i záznamník, pokud se takové jednání stalo firemním pravidlem.