2. světová válka

Lidstvo po celou dobu provází temný stín válečných hrůz. Ani naší vesnici se nevyhla válečná litice II. světové války.

V posledním dubnovém týdnu r. 1945 zprávy z okolí nasvědčovaly tomu, že závěr války zachytne i naši obec. V obecní kronice můžeme číst: „Až k nám byl hnán větrem kouř z hořícího Vyškova a slyšet bylo nepřetržité dunění děl z blížící se fronty.

30. dubna před polednem obsadily hitlerovci naši obec. 1. května ráno utvořili němci z Ivaně operační základnu. Po poledni byl ukončen nástup vojsk a nastal zlověstný klid před bouří.

Krátce po poledni začal boj o Klenovice. Bylo vidět sovětské tanky a první výbuchy střel a požáry. Okolo čtvrté hodiny odpolední se od Klenovic na plný plyn řítí pět sovětských tanků k Ivani. Němečtí vojáci po spatření tanků rychle utíkali kam se dalo. Rázem byla obec čistá od němců, tanky zůstaly stát na horním konci vesnice a občané se sbíhali k tankistům a přinášeli jim jídlo, pití, co kdo měl. Radost byla veliká z tak rychlého osvobození, bohužel předčasná. Jeden z pěti tanků se rozjel z Ivaně k Tovačovu a potom hlavní silnicí k Olomouci, kde způsobil velkou paniku mezi ustupujícím německým vojskem. Při tomto průzkumu pálil z děla a několik povozů a aut se převrhlo do příkopu. V noci se tanky vrátily do Klenovic a němci znovu obsadily Ivaň. Ve čtyři hodiny ráno 2. května přijelo německé dělostřelectvo a lehké tanky a zaujaly pozice v dolní části obce ve Vrbí v zahradách a přilehlých uličkách. Všechny občany zachvátil panický strach. Každý věděl, jak se fašisti dovedou mstít na bezbranném obyvatelstvu, naštěstí nestalo se tak. Přesně v šest hodin ráno zahájily německé tanky a dělostřelectvo palbu na postupující sovětské tanky od Klenovic.

Útok sovětských tanků byl velmi ztížen rozbahněným terénem v poli a zákeřnou střelbou německých tanků. Jeden se skryl za domkem Rudolfa Minaříka a odtamtud vyřadil tři sovětské tanky z boje. Druhý německý tank skrytý v uličce u Mlčochova hostince vyřadil čtvrtý sovětský tank. Sovětští tankisté druhým zásahem rozbily německé dělo a jeho obsluhu v zahradě Antonína Andrýska. Jiné ztráty děl a tanků ze strany němců nejsou známy. Celý den a noc zuřila bitva o naši obec. Po půlnoci umlkla dělostřelba, bylo slyšet jen krátké dávky z automatů, to rudoarmějci čistily fašistická hnízda odporu. Ve čtyři hodiny ráno 3. května byla dolní polovina vesnice dobyta, na hormím konci vsi byla vyčišťovací akce ukončena v osm hodin ráno. S velkou radostí jsme vítaly naše osvoboditele. Lidé vycházeli z krytů. U kaple ještě hořel pátý sovětský tank, zničený pancéřovou pěstí a před hostincem paní Dostálové dohoříval šestý tank, v němž uhořel těžce raněný sovětský tankista. Pohled na obec byl velmi žalostný. Díry ve střechách, rozbitá okna, přelámané sloupy elektrického vedení, zlámané ovocné stromy, půda rozrytá od střel a tanků, velký počet zásahů na obytných a hospodářských budovách. Uváděny ty největší: Škola, kaple, Kučera Vilém č.152, Prášil Bedřich č.79, hostinec paní Dostálové č.70, Sigmund František č.54, Hrbáček František č.169, Chyla Bohumil č.124, Zabloudil Jindřich č.20 a Vrtěl František. Škody šli do statisíců.

Při dobývání Ivaně padlo 24 rudoarmějců, 1 rumunský „sergeand mayor“ a 2 rumunští vojáci přišli o život v den kapitulace nešťastnou náhodou. Z občanů nepadl nikdo. Ztráty německých vojsk na lidech nebyli přesné, jelikož si padlé odvezli. Tím vše nebylo ale skončeno.

4. Května byla z Ivaně utvořena operační základna a smíšená sovětsko-rumunská divize začala útok na Tovačov a Klopotovice. V hostinci pana Vojtěcha Zigmunga byl ubytován smíšený generální štáb. Dělostřelecké baterie ráže 15 byly rozmístěny na „ohradě“, v zahradě Antonína Čechmánka a v bývalé cihelně. Minomety rozmístěny: zahrada paní Vránové, Bohumila Chyly a u stodoly Fr. Sigmunda č. 54. Z tohoto postavení byla neustálá palba dnem i nocí až uši zaléhaly. „Katuše“ v počtu dvou zasáhly do boje o Klopotovice, kde se nacisté houževnatě drželi. Týden po skončení válka byl zabit granátem u „brodiska“ František Minařík vlastní neopatrností.

Tento text byl převzán z publikace „100 let sboru dobrovolných hasičů v Ivani“ vydané v roce 1996

Zpět na Ivaňské rozcestník