Předně bychom tu měli vyřešit problém skupiny Monkeys. To je docela zásadní věc v tomhle žabomyším sporu a to, a sice: zápisky šílencovy díl první, kapitola první, odstavec a: Můj život sežrala šedesátá léta a proto musíte pochopit že všechno ostatní z toho vyplývá. Částečně.

Příběh skupiny Monkeys
Jeden televizní producent si kdysi vypiplal Monkeys, měly to být takový hodný opičky. Jenže ony se začaly snažit o vlastní tvorbu, stala se z nich nezávislá skupina zdivočelých rockerů. Nastala neřízená mutace. S tím nikdo nepočítal. Kdo ochrání televizní studio před stádem náhodně zmutovaných opic? Experiment se vymknul (vyhnul) kontrole. Kdosi doufal, že rocková skupina Monkeys upadne v zapomění. Jenže v džungli opice nezahálely a vyvinuly nové syntezátory a začali na nich hrát novou hudbu nové doby. Dokonce začaly být nezávislý a alternativní a začaly nosit kohouta. To aby se vědělo, že jsou tady. To všechno vám tady vyprávím jako odstrašující příklad. Na druhém konci světa sedí Kim-Čong-Il na dělové hlavni a píše armádní verše. To spolu ovšem vůbec nesouvisí. Až na to, že CIA nacpala hippies drogama, aby bylo zachováno status quo. Jenže od té doby začal západ stagnovat, neschopen jakékoliv další myšlenky a bude převálcován. A dobře mu tak. Prý se tomu říká armagedon, jenže nikdo neví kdy. A tak se vracíme k tomu pološílenému vojákovi, co už dlouho nebojoval a stal se z něj podivný armádní básník. Ano, mluvíme tu o Kim-Čong-Ilovi. On se v jednom snu setkal s Johnem Lennonem a řešili, jestli bude válka nebo mír. Každopádně něco velkýho mělo přijít. Bouřka, vichřice, rockový festival, děti květin, válka, mír, kdoví. Ale ty lepší alternativy už byly zlikvidovány tajnými službami v zárodku. Tak proč vám to vůbec vyprávím. Je to hodně starý příběh o Buddhovi, co se nedokázal rozhodnout, jestli bude svět dobrý, či zlý a tak je napůl a všichni se s tím musíte smířit bez kompromisů a jednou provždy.

Žeprej jsi včera hrál nohejbal ?! No, hejbal! No já vím, že jsi se hejbal, ale co jsi hrál! No, hejbal! Tak hlavně, že jsi se teda rozhejbal. Ale ne, to nebyl rozhejbal, to byl Franta Hejbal, trenér. Aha, tak to jsem už ani nečekal. Ale to nebyl Nečekal. Toho máme v úterý. Jo, chápu. No Chápala máme taky občas. On má dobrou tu chapačku. A kuchyňskou chňapku, to on náhodou nemá, že? No, jenom když vaří. Na stadioně? Ne, v kuchyni. No jo, sport, to chce kalorie. No, kremrole taky. Na postavu, že? No a taky do huby. A na hlavu ne? Ne, tam spíš účes. To by se nevyjímalo. Máš dobrý estetický postřehy. No, elektrice moc nerozumím, ale brácha něco pájí občas. On tomu rozumí. On je vyučenej. Jo, on je vyučenej a ty jseš spíš vyhulenej. Co, zelí? No roste, roste. Tak mě pozvi na zelňačku. Na ja, sehr gut. Tak tos mě dostal. Že bys uměl německy? Od tebe jsem to už ani nějak nečekal. Tos jako pracoval v Německu a poslední mozkový buňky se nouzově aktivovaly, snad kvůli nutnosti přežití. No, ten doktor mě to taky tak nějak řek. Žeprej mikroflóra a makroflóra a novej živočišnej druh. Takže to ještě v ordinaci neměl. Ne. Ale měl tam takovej trochu divnej doktorskej znak. Tak to byl asi veterinář. Nedivil bych se. No, vegetarián to byl. Anebo veterán? Z který války? Já nevím, z nějaký počítačový hry. A nebylo to Atari? Ne, safari. Tak co tam ulovil? Kulový. Jako kulovnicí? No, tak něco. Bylo to kulatý. Tak to už vím, co ulovil, ale říkat to nebudu? To je tajemství? No, tak nějak.

Medvědi nevědí,
že buddhisti nemaj zbraně.
Až jednou procitnou,
počíhají si na ně.
...
Za ně si koupí maliny, med
a meditovat můžou hned