Velká Javořina   908 mnm JN 88 UU

   Jeden z krásných portablových kopců, ležící na hranici se Slovenskou republikou pohoří Bílých Karpat. Samotnému vrcholu doslova vévodí televizní vysílač, který lze pozorovat již téměř od Uherského Hradiště.Cesta autem i přes poměrně velkou vzdálenost, není nikterak obtížná. Drobné potíže, však mohou nastat po překročení státní hranice se Slovenskem. Ale o tom až později.

   Naše expediční výprava volila cestu přes Hranice, Přerov, Hulín, Otrokovice, Uherské Hradiště, Hluk, Dolní Němčí až do Strání na hraniční přechod Květná (cesta vede podle mapy i z moravské strany, ale ta je hlídaná pohraničníky a je zde zákaz vjezdu). Zde nastal první problém. Po té co nás odbavil český celník bez zjevných potíží, slovenskému se nelíbilo to „čudo na streche auta“ (stožár a anténa). Odstavil nás bokem a vypadalo to, že budeme muset vybalit celé auto. Když však uviděl naši výbavu, tak se zeptal kam jedeme a co tam budeme dělat. Po vysvětlení , že „enem tuná na Javorinu, vysielat“, nás bez potíží a úsměvem pustil dál. Ovšem to nebylo ještě zdaleka vyhráno. Podle mapy jsme měli Odbočit Brestové doprava. Pozor ! Tyto vesničky nejsou značené a my dojeli do Moravského Lieskového, což bylo už moc daleko. Je proto dobré si odměřit na tachometru auta cca 5km od hranice a odbočit na první odbočce, která se namane. Vede přes nějakou říčku kolem fotbalového hřiště. Dále je nutno pokračovat do obce Cetuna a pak už jen na vrchol. Těsně pod vrcholem je „Holubiho chata“, kde je možno i telefonicky domluvit i nocleh (cca 150 Sk/noc). U této chaty je nutno zabočit prudce doleva a najet do zákazu vjezdu. Podle místních se to běžně toleruje. Asi po 1 km jsme dosáhli vrcholu i s vysílačem. Zde jsme opět zatočili doleva a pokračovali po hřebeni asi 500m k tzv. obelisku (pamětní kámen). Zde je nezalesněný vrchol, na kterém je dostatek místa. Pokud vás v noci navštíví pohraniční stráž, stačí říct: „my sme ty pipkáry“ a je to poklidu.Všem hledačům zajímavých míst tuto kótu vřele doporučuji.