Okolí Olomouce

Města a obce

Litovel

Město bylo založeno jako královské kolem r. 1256. Bezpečně pravý doklad o městě pochází z r. 1287. Král Jan Lucemburský potvrdil městu výsady r. 1327 a povolil mu stavbu městských hradeb. V 15. století se Litovel stala městem poddanským. Jejími držiteli byli páni z Vlašimě (to dosvědčuje portál ve dvorním traktu radnice z r. 1489). Radnice sama je renesanční z r. 1572. Vznikla z panského domu, který r. 1572 město koupilo. O radniční věži 75 m vysoké se žertovně říká, že je nejvyšší na Moravě; podtéká ji totiž rameno řeky Moravy, zvané Nečíz. Radnice byla obnovena po požáru r. 1727. Za Jana Šembery Černohorského z Boskovic udělil císař Rudolf II. r. 1577 litovelským cechům české artikule. Litovelské městské zřízení pochází z r. 1593. Město má ve znaku dvě stříbrné ryby. Po pánech z Boskovic se pány města stala knížata z Lichtenštejnu, která je spravovala až do r. 1848.

Litovelská radnice a sloup nejsvětější Trojice

Farní kostel sv. Marka byl původně gotický, byl však přestavěn r. 1519 a potom ještě r. 1677. Uvnitř kostela je renesanční portál do sakristie z r. 1532. Česká kaple sv. Jiří byla vystavěna r. 1444 za pánů z Vlašimě.

Svatojánský mosti

Na náměstí Přemysla Otakara II. stojí morový mariánský sloup od olomouckého sochaře Václava Rendera z r. 1724. Ve městě se nachází řada renesančních a barokních domů. Nedaleko kostela sv. Marka je bývalý cechovní dům a lichtenštejnský špitál z r. 1570. Na Starém městě je barokní hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1692 vystaveny olomouckým stavitelem Lucasem Glöckelem. Poblíž stojí barokní sloup nejsvětější Trojice z počátku 18. století. Přes hlavní tok Moravy vede středověký kamenný most s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z I. poloviny 18. století. Novorenesanční budova gymnázia Jana Opletala s mozaikami Jano Köhlera pochází z let 1903 - 1904. Místní muzeum je klasicistní budova z let 1822 - 1824 se starším jádrem, zahrnujícím část středověkého opevnění. Jsou v něm instalovány stálé expozice: Morava a Slezsko na dobových mapách, Z dějin města Litovle, Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví očima fotografů a Člověk a jeho doba (osobnost Gustava Frištenského v dokumentech).

Gymnázium Jana Opletala

Příkazy

Velká obec s hanáckou architekturou leží 10 km severně od Olomouce směrem na Litovel. Typickým prvkem jsou tzv. žudra, dochovaná u usedlostí, tzv. gruntů. Část těchto objektů tvoří ucelený památkový soubor. Kameníčkův grunt je zpřístupněn veřejnosti. Je v něm instalována expozice o historii hanácké vesnice. Pozoruhodné jsou také hanácké stodoly, postavené částečně z nepálených cihel, tzv. vepřovic. V obci je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1716, pozdněbarokní kříže a kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1926, ovlivněná secesí.

Vesnické stavení v Příkazích

Uničov

Leží ve středu úrodné roviny, tzv. Uničovské tabule, severně od Litovle. Město obtéká říčka Oskava. Město bylo založeno r. 1213 moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, což potvrdil r. 1223 král Přemysl Otakar I. nejstarší dochovanou městskou listinou u nás. Uničov byl původně plánován jako velké horní město, o čemž svědčí mj. i vskutku velkoryse projektované náměstí. Poněvadž se naděje na nález vydatné stříbrné žíly v podhůří Jeseníků nesplnily, zůstal jen průměrným tržním střediskem blízkého okolí. R. 1422 se ho zmocnil Zikmund Korybutovič při tažení na Prahu. Za panování Jiřího z Poděbrad zůstalo město věrno husitskému králi, který mu r. 1469 udělil další práva královského města. Stejně zachovalo město věrnost i králi Vladislavovi. V letech 1522 a 1531 bylo zasaženo rozsáhlými požáry, ale přesto si udrželo své výsadní postavení. Za třicetileté války se Uničov dostal do područí Karla z Lichtenštejna. Teprve r. 1632 mu král Ferdinand II. potvrdil opět statut královského města. V letech 1642 - 1650 bylo město okupováno švédskými vojsky. Zachovalo si českou správu, i když jeho význam jako královského města značně poklesl. V r. 1770 zde došlo k setkání císaře Josefa II. s pruským králem Fridrichem II. K rozvoji města nepřispěla ani výstavba železnice mezi Olomoucí a Šumperkem v 19. století.

Uničovská radnice

Z památek je třeba připomenout radnici z 15. století, která byla původně kupeckým domem. Její barokizovanou podobu známe z vyobrazení z r. 1670. Arkádové schodiště vzniklo na místě staršího r. 1763. Do dnešní novorenesanční podoby přestavěl radnici v letech 1890 - 1891 Zdenko Vodička. Poblíž radnice stojí mariánský sloup - barokní sousoší z let 1723 - 1743 od Jiřího A. Heinze a Severina Tischlera. Na podstavci sloupu je kamenný reliéf s panoramatem Uničova. Trojlodní farní kostel Nanebevzetí P. Marie je v jádře gotický z let 1330 - 1341. Byl přestavěn v r. 1655 a opět r. 1782. Gotický byl také klášter minoritů s kostelem Povýšení sv. Kříže, založený r. 1330. Barokně byl přestavěn v letech 1705 - 1767. Klášter byl za Josefa II. zrušen. V r. 1983 byla dokončena nákladná rekonstrukce kostela, který nyní slouží jako koncertní a výstavní síň. Je zachována část původního barokního inventáře, např. kazatelna. Součástí opevnění města je Medelská brána z 15. a 16. století a o něco mladší Vodní hranka z let 1575 - 1585, v níž je umístěna expozice k dějinám města. Ke zbytkům opevnění přiléhá původní městská šatlava z 15. století.

Medelská brána, v pozadí kostel Nanebevzetí P. Marie