|
Předpověď počasí na dnešní den je pro mě příznivá – na Moravě oblačno až polojasno, teplota kolem 10°C, silný vítr, který v průběhu dne poleví. Odpoledne od západu zataženo s občasným deštěm. Kalendář ukazuje 9. prosince. Počasí odpovídá včerejší předpovědi, takže na plánovaný výlet se pojede. Vše už mám od včerejška nachystáno. V sedm rychle v Kaufflandu nakoupit, potom posnídat a co nejdříve vyrazit. A kam to vlastně pojedu? Minulý týden v Toulavé kameře na ČT1 byla krátká reportáž o větrném mlýnu v Partutovicích nedaleko od Hranic na Moravě. To by nebyl špatný typ na výlet v příštím roce. Hned na internet získat další informace. Tam však zjišťuji, že západně od Olomouce, na Drahanské vrchovině, je největší koncentrace větrných mlýnů v Česku. A už je tu program na příští rok. Letos jsem jezdil za slunečními hodinami, příští rok svedu souboj s větrnými mlýny. Ale nádherné počasí chtělo tomu, že jsem do příštího roku nevydržel a vyrazil k nejbližším mlýnům ještě letos, do Haček a Přemyslovic. Příliš se neoblékám. Venku je 11°C, a to je teprve čtvrt na devět. Vyrážím. Směr Náměšť na Hané. V Náměšti na zámku krátká zastávka, to je už tradice, potom pokračuji do Bohuslavic. V tamní základní škole učí manželka mého kolegy Radima. 2 km za Bohuslavicemi už jsou Hačky. Trochu zklamání. Na internetu jsem se setkal s názvem obce Háčky. To se mi líbilo víc. Ptám se prvního obyvatele, kde je větrný mlýn – projet obcí a cestičkou kolem křížku. Už jsem tam, pár desítek metrů a už vidím mlýn. Pohled na oblohu. Ta je trochu umouněná, ale snad sluníčko na chvíli vysvitne. Stalo se. Několik fotek z jedné strany, potom i z druhé. A sluníčko je pryč. Nasedám na kolo a pokračuji v cestě. Větrný mlýn v Hačkách není první, co jsem navštívil. Před čtyřmi lety jsem navštívil větrný mlýn v Lazničkách. Já ho tehdy umístil do Vyklek, stojí totiž o samotě v polích. Další byl v Lesné u Vranova, kde jsem byl s rodinou na dovolené, a pak ještě v Rymicích, když jsem jel na zámek do Holešova a Kroměříže. Sjíždím do Přemyslovic. Po pravé straně by měl být nějaký zámek. Ještě jsem tam nebyl, ale mlýn je přednější, na zámek se podívám, až budu odjíždět. Větrný mlýn holandského typu, to je kamenný válcového tvaru, je podle leteckého snímku z internetu vlevo až na samém konci Přemyslovic. Pochopitelně od Prostějova vpravo na začátku. Je krásně vidět od silnice. Dělám několik snímků, potom malá svačinka – čekám na sluníčko. Dalších pár snímků a vracím se k zámku. Z této stany je krásně vidět. Zámek je mírně zdevastovaný, ale vypadá to, že se začíná opravovat. Snad za rok za dva si ho přijedu vyfotit znova. Hotovo. Plán výletu splněn, vracím se domů. Ale kudy? Do Prastějova a pak dál na Olomouc, ale to se mi zdá přece jen daleko. Vezmu to na Pěnčín. Stát! Co to tam bylo? To vypadalo jako sluneční hodiny. Ale v Přemyslovicích nejsou žádné sluneční hodiny registrovány. Tak to zase potěšíme pana Noska. Lezu po plotě a čekám kdy mi kdo vynadá, ale hodiny se musejí vyfotit. Hotovo. Jedeme dál. Za chvíli jsem v Pěnčíně. Kudy dál? Vezmu to vpravo kolem Kosíře, přes Čechy pod Kosířem, Stařechovice, tam bydlí kolega Franta, co se zabývá chovem výstavních slípek a holubů. Ale tuto cestu kolem Kosíře jsem už popisoval. O čtvrt na jednu jsem doma. Za chvíli bude oběd. Prosincový cyklistický výlet byl neuvěřitelný krásný a zdařený. Na neděli je předpověď počasí velice nepříznivá. Mám obavy, jestli dnešní výlet nebyl na několik dlouhých měsíců poslední. Byť jsem cestou viděl rozkvetlé kočičky, nezačíná jaro, ale zima. Cyklistická sezóna už skončila.
|