MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ U DVORA KOČVARY

Dvůr Kočvary byl založen roku 1754. Po téměř 50 letech dal majitel lochovického panství Jakub Černý rytíř z Edelmuthu zkvalitnit ornou půdu kolem dvora, pokrytou ještě nedávno lesem. Byly na ní různě velké kopečky, které bránily orbě. Dne 16. listopadu 1802 byly v jednom z rozkopávaných pahrbků nalezeny střepy pravěké keramiky. To se ovšem tehdy celkem běžně stávalo a nikoho to příliš nezajímalo. Jenže u Kočvar tomu bylo jinak - kopání probíhalo od počátku pod dozorem lochovického hospodářského správce Johanna Hyacinta Arnolda. Tento poučený vzdělaný člověk, kanovník, původem z bavorského Rebdorfu, zde provedl předem připravený plánovitý průzkum pravěkého mohylového pohřebiště, a tím vlastně první řádný archeologický výzkum v Čechách. Získané nálezy svědomitě popsal a odevzdal k dalšímu zpracování, čehož se ujal Josef Dobrovský, "otec české prehistorie". Předměty se později dostaly do sbírek Národního muzea v Praze, kde se však ještě v 19. století ztratily až na jediný zlomek skleněného korálku.

S rozkopáváním se tehdy začalo u mohyly nejbližší ke dvoru, která překážela založení rybníka. Další se rozkládaly v okolí. Ze zhruba 50 mohyl Arnold prozkoumal 21. Jejich průměr prý dosahoval až 20 metrů a výška činila 1 až 2 metry. Některé měly vnitřní kamennou konstrukci, jiné byly celé hliněné. Uprostřed se nacházely keramické nádoby nebo jejich střepy, zbytky železných nožů a mečů (mj. železný meč zasunutý v bronzové pochvě, jejíž nákončí bylo vykládáno rudým mořským korálem), bronzové náramky, popel, uhlíky a kůstky ze žárových pohřbů. Arnold nálezy shromažďoval v kočvarském dvoře, kde také během průzkumu bydlel (bylo mu tehdy skoro 60 let!). Úctyhodný pán a úctyhodný čin, který by si zasloužil alespoň malý pomníček...