Nejstarší plán Libomyšle z roku 1727

Unikátní a dosud nejstarší známé mapové zobrazení obce Libomyšl je součástí souboru 103 plánků českých obcí uložených ve Státním ústředním archivu v Praze. Nachází se na jednom listu rozměrů 44x33 cm spolu s vyobrazením dalších dvou obcí lochovického panství - Lochovic a Bezdědic. Plánky jsou velmi přesné, ukazují původní podobu dřevěné (roubené) zástavby před velkým požárem, který obec postihl roku 1740. V pravém rohu je vidět hospodářský dvůr se zděnými objekty, jehož dispozice se zachovala dodnes, přestože byl mezitím klasicistně přestavěn. Objekt sýpky zcela vpravo patrně obsahuje zdivo bývalé tvrze (druhé, mladší než tvrz na Hrádku). Dobře zřetelná je kaple (kostelík) sv. Jiří na Hrádku ve spodní části plánku. Zdá se, že stavba je zděná, ačkoliv archivní zprávy hovoří o dřevěné kapli. Zajímavá je i cesta, která viditelně vede úbočím Hrádku k vrcholu. Objekt na okraji návsi označený písmenem F přímo souvisí s důvodem vzniku plánku obce. Je to židovský dům, od něhož je tečkováním vyznačena vzdálenost ke sv. Jiří. V době všeobecné nevraživosti vůči Židům pražské místodržitelství vydalo nařízení o dostatečném vzdálení židovských obydlí od katolických kostelů. Židé neměli vidět ze svých obydlí do kostelů, mělo být zabráněno pohoršení při křesťanských pobožnostech a při donášení oltářní svátosti nemocným. Přesná vzdálenost nebyla stanovena, záleželo na posouzení konkrétní situace místní vrchností. Vzhledem k tomu, že židovský dům v Libomyšli byl nejvíce vzdálen od kostela ze všech obcí lochovického panství, zřejmě tato protižidovská akce neměla vliv na stávající poměry a k přestěhování Židů zde nedošlo. Plánky byly pořízeny na náklady vrchnosti a nakreslili je řádní zemští měřiči. Správnost údajů stvrzovaly podpisy vrchnostenských úředníků a rychtářů.