Morfologicky výrazná elevace Hrádek jako celek je podle výsledků všech použitých metod přírodním geomorfologickým útvarem a nikoliv mohylou. Vznik této terénní vyvýšeniny byl podmíněn odlišným geologickým podložím lokality, které tvoří zvětrávání odolnější sedimenty kosovského souvrství s vyšším podílem písčité frakce (lokálně patrně prokřemenělé), zatímco v okolí Hrádku vystupují snáze zvětrávající jílovité břidlice králodvorského souvrství. Přirozený původ elevace potvrzuje i skalní výchoz zvětralých břidličnatých hornin nalezený západně od vrcholu Hrádku.

Možný antropogenní původ lze nicméně přičíst přípovrchové vrstvě mocné asi 3 až 5 m, která pokrývá vrcholovou partii Hrádku a vykazuje nižší hustotu, rychlost seismických vln i měrný odpor. Tato vrstva představuje patrně převážně hlinitý materiál, který sem mohl být navezený v blíže neznámé době za účelem domodelování reliéfu vrcholové části elevace. Původní kvartérní pokryv tvoří v okolí elevace vodivé jílovito-hlinité uloženiny (eluvia podložních jílovitých břidlic), v prostoru elevace méně vodivé hlinito-kamenité svahoviny (deluvia jílovitopísčitých podložních sedimentů). Mocnost těchto eluviálních až deluviálních uloženin nepřesahuje 5 m. Při vrcholu Hrádku - v úseku metráží 90-95 byla v poloze těchto svahovin (v hloubce kolem 7 m) zjištěna "čočka" vysokých odporů problematického původu (suť, destrukce zdiva, dutina?).

Výzkumný tým:

RNDr. Vratislav Blecha, CSc.
RNDr. PhDr. Jiří Dohnal
RNDr. Zdeněk Jáně
RNDr. Jaroslav Kněz, CSc.
RNDr. Jan Vilhelm, CSc.
RNDr. Ladislav Zima, CSc.

Kompletní zpráva ve formátu pdf (autorská a vydavatelská práva vyhrazena - pro jakékoliv použití, zejména veřejné šíření, je nutný souhlas zadavatele průzkumu!)