Základní informace o systémech typu unix (pro naprosté neznalce)


Často se ke své velké lítosti setkávám u uživatelů většiny počítačů se zarážející neznalostí základních faktů o tom, jak si práci na počítači usnadnit. K řešení mnoha problémů totiž není nutný mnohasetstránkový manuál, ale stačí použít jednodušší program nebo operační systém. To se však patrně nehodí firmám, které se specializují na výrobu co možná nejsložitějších a nejdražších programů, a proto se snaží budit dojem, že nepoužívat jejich programy není normální či dokonce možné. O vyvrácení mnoha mylných představ ve vztahu k unixu se budu snažit v následjícím textu formou simulovaného rozhovoru. Je psán co možná nejsrozumitelnější formou, avšak pokud by někomu dělaly potíže i výrazy "operační systém" či "desktop", odkazuji na můj Malý slovníček počítačových pojmů.

Q: Co je to unix?

A: Unix je typ operačního systému. Jde tedy o počítačový program, který se instaluje na harddisk a spouští se ihned po (re)startu počítače. Nahradí tedy původní systém (např. TOS, MacOS, OS/2, DOS nebo MS Windows), pokud již na daném počítači nějaký byl.

Q: TOS, MacOS či MS Windows mají na "svých" počítačích dlouhou tradici, ale o unixu se mluví jen posledních pár let. Není to jen další módní výstřelek odpůrců firmy Microsoft, který podobně jako OS/2 upadne v zapomnění?

A: Unix vznikl již v roce 1969. Má tedy nejen nejdelší tradici ze všech jmenovaných systémů, ale navíc se stále bouřlivě vyvíjí, např. na Atari již přes deset let.

Q: Když je tak starý, tak má určitě jen zastaralou textovou podobu jako MS-DOS. Jak tedy může konkurovat systémům s moderními ovládacími prvky typu ikon, oken, menu, lišt apod.?

A: V době, kdy Unix vznikal, byl samozřejmě ovládán jen textově. Jeho grafické ovládací prostředí (systém X Window) vzniklo v polovině 80. let, tedy asi současně se systémy MacOS, TOS a GEM, a dříve než MS Windows.

Q: Když už existuje tak dlouho, proč se o něm začíná mluvit až v poslední době, a proč ho výrobce více nepropaguje?

A: Jednoduše proto, že žádný konkrétní výrobce neexistuje. Unixové systémy jsou otevřené mezinárodní projekty, které pomáhají vytvářet university, neziskové organizace, dobrovolníci i soukromé firmy.

Q: Není ve vývoji zmatek, když se na něm podílí tolik subjektů, a nezpomaluje to přípravu nových verzí?

A: Je tomu právě naopak. Unixový systém je totiž složen z malého jádra (velikost od 30 kB do několika MB), které je doplněno desítkami či stovkami podpůrných prográmků, z nichž každý plní jednu určitou funkci a všechny ostatní se na něj v případě potřeby odvolávají. K opravě chyby nebo vylepšení funkce tak stačí upravit či přidat jediný malý program. Srovnávací testy prokázaly, že odstranění podobně závážné chyby trvá u otevřených unixových systémů maximálně několik týdnů, kdežto u komerčních operačních systémů až rok.

Q: Takže kromě koupení nového operačního systému za několik tisíc korun budu muset platit třeba každý měsíc upgrady?

A: To v žádném případě! Existují samozřejmě unixy (AIX, System V, ...), které se šíří komerčně. Většina unixových systémů (Linux, BSD, MiNT, ...) je však vyvíjena a šířena zcela volně, tedy bez poplatků. To je také důvod, proč si je většinou nelze zakoupit v obchodě.

Q: Jak je tedy možné si volný unixový systém opatřit?

A: Způsobů je mnoho. Lze jej stáhnout z veřejné počítačové sítě (internet, BBS, ...) nebo si jej zkopírovat (přepálení instalačních CD). Zde nutno podotknout, že na rozdíl od komerčního software, je tento postup u volně šiřitelných unixů zcela legální! V neposlední řadě nutno vzpomenout, že instalační CD některých typů unixu jsou distribuovány formou příloh k počítačovým časopisům nebo knihám, a v případě Linuxu jsou k dostání v obchodech i krabice s CD a příručkami.

Q: To je vynikající! Takže abych neměl špatné svědomí z toho, že mám současný systém přepálený nelegálně, stačí jej nahradit unixem a v něm mi pak budou fungovat všechny stávající programy?

A: Ne, toto je naneštěstí mylný předpoklad. Jakýkoliv program totiž bude fungovat jen na počítači a jen v operačním systému, pro který byl vytvořen (zkompilován). Přímé spouštění programů z jiných operačních systémů je proto v unixu zcela nemožné. V případě malých systémů (např. TOS, DOS, MS Windows 3.1) lze celý systém v unixu úspěšně emulovat. V případě např. novějších MS Windows je možné jen otevřít v grafickém prostředí unixu okno, do nějž se celé (legálně zakoupené) MS Windows spustí.

Q: Je zní jako špatný vtip. Pokud si budu chtít přečíst wordovský dokument, poslouží mi unix k tomu, abych si v něm spustil MS Windows a v nich Word?

A: Teoreticky je sice možné i toto řešení, ale problém lze vyřešit elegantněji, bez MS Windows. Ačkoliv mi připadá, že firma Microsoft věnuje mnoho úsilí tomu, aby soubory vytvořené jejich programy nešly přečíst jinými programy, některým programátorům se to podařilo. Díky tomu existuje např. program AbiWord, kterým lze v unixu nahradit MS Word. Dále existuje např. OpenOffice, která rozsahem svých funkcí nahrazuje celou MS Office, včetně možnosti čtení většiny Microsoft souborů.

Q: Jaké další uživatelské programy pro unix existují?

A: Je jich mnoho, ačkoliv asi ne tolik, jako pro systém nejrozšířenější. Nicméně v základní instalaci obzvláště některých distribucí Linuxu (RedHat, Mandrake, SuSe, ...) je dodáváno mnohem více programů než k MS Windows. Samozřejmostí jsou textové editory, kancelářské balíky, nástroje pro prohlížení a kreslení obrázků, hypertextové prohlížeče (html, pdf, ...) a editory, přehrávače zvuků (wav, mp3, moduly, ...) a animací, vědecký software, nástroje pro programátory a mnoho dalších.

Q: Jak je to vlastně v unixu s podporou sítí, obzvláště pak internetu?

A: Je to velmi jednoduché. Internet na unixu totiž vznikl, stejně jako např. prohlížeč Netscape. Unixové jádro funguje síťově samo o sobě, a proto není divu, že většina internetových serverů je unixová. Na rozdíl od jiných systémů jsou totiž k unixu dodávány nejen klientské, ale i serverové aplikace pro jednotlivé síťové služby.

Q: Existují pro unix vůbec nějaké hry?

A: Zajisté. Daly by se rozdělit do tří skupin. Z dob čistě textové podoby unixu existuje mnoho textových her. Dále jsou na unixu mnohé originální hry v grafické podobě (Tuxracer). Poslední skupinou jsou unixové verze některých her známých z jiných systémů (Railroad Tycoon, Quake, ...).

Q: Zdá se tedy, že nějaký použitelný software na unix existuje. Otázkou je, kolik programů budu muset louskat s anglickým slovníkem v ruce.

A: V grafickém prostředí je jich už minimum. Tzv. lokalizace (tedy přizpůsobování danému regionu) probíhá velmi rychle. Často se na ní podílejí dobrovolníci, kteří chtějí přispět k rozvoji volného softwaru, ale neumějí programovat.

Q: Stále se zde hovoří o různých typech unixu; jsou vůbec tyto navzájem kompatibilní, když už nelze přenášet programy z jiných systémů?

A: V textovém prostředí unixů lze programy přenášet nejen mezi jednotlivými unixy na témže typu počítačů, ale i mezi unixy na různých počítačích (např. z PC Linuxu do MiNTu na Atari). Vývojem unixů se však zabývalo mnoho organizací (včetně Messachusetts Institute of Technology, Sun Microsystems, AT&T, IBM, Hewlett-Packard, ale i Microsoft!). Výsledkem bylo, že počátkem 90. let existovalo mnoho nekompatibilních unixů. Proto vzniklo hned několik iniciativ zabývajících se sbližováním jednotlivých verzí a stanovováním nezávazných standardů.

Q: Pokud použiji nějakou rozšířenou distribuci, programů tam asi bude více. Zdá se však, že v unixu přesto nebudu mít k dispozici vše. Takže za které programy tam náhradu nenajdu?

A: Jde především o programy založené na prezentaci dat a přitom používající vlastní a velmi speciální formáty datových souborů. V praxi jsou to především jednoúčelové specializované databáze (např. právní) a multimediální (např. výukové) programy. Část z nich lze spustit pod emulací (např. programy vyžadující DOS), zčásti existují v unixovém prostředí programy obdobné (např. astronomický program xephem). Lze však (zatím) najít mnoho programů, které pod unixem prostě nejsou.

Q: Já mám ale legálně zakoupené programy, které na unixu nepojedou a jejich náhrada neexistuje. Původní operační systém tedy i nadále potřebuji. Mám si snad koupit nový počítač nebo harddisk jen proto, abych si na něj "zadarmo" nainstaloval unixový systém?

A: To určitě nebude zapotřebí. Pokud někdo potřebuje zachovat na harddisku stávající operační systém a některé programy, které pod unixem nejsou, stačí na daném disku uvolnit dostatek místa pro příslušný unix a disk přerozdělit. Jeden fyzický disk (kovová krabička) se tak začne chovat jako dva logické disky (písmenka, např. C: a D:), přičemž na jednom zůstane původní systém a na druhý se nainstaluje unix. Existují potom programy, které při startu počítače umožní zvolit, který operační systém má být spuštěn.

Q: Kolik takový unixový systém na disku zabere?

A: Záleží na typu unixu a na množství programů, které do něj chce správce nainstalovat. Viděl jsem plnohodnotný unix o velikosti 50 MB, RedHat Linux si však vyžádá i několik GB (to však se stovkami dalších programů).

Q: Když si unix žádá vlastní část disku, tak to asi používá nějaký zvláštní formát. Umí vůbec dlouhé názvy souborů a lze jej číst v jiných systémech?

A: Ano, unixové systémy používají vlastní formáty disku, a to z mnoha důvodů. Již nejméně od roku 1988 se používá formát s délkou názvu souboru až 255 znaků. Dále si ke každému souboru zapisuje informace o vlastníkovi souboru a přístupových právech. Jádro unixového systému je schopné číst mnoho různých diskových formátů (některá i přes 30), takže přenos dat není problémem. Na druhou stranu diskové formáty unixů (Minix, Ext3, jfs, ...) jsou pro většinu jiných systémů nečitelné. To však zajišťuje ochranu jak samotného systému, tak především osobních dat na disku uložených.

Q: Harddisky, zdá se, zvládá unix obstojně. Ale co další hardware? Když si v krámě koupím tiskárnu či scanner, dostanu jen ovladače pro MS Windows anebo MacOS. Co když chci tisknout nebo scanovat z unixu?

A: K unixovým systémům často výrobci hardwarových doplňků ovladače nedodávají. Tyto jsou však většinou součástí velkých distribucí nebo je lze získat na internetu. Např. Linux je po MS Windows nejvybavenějším systémem z hlediska ovladačů. Bereme-li za měřítko stav MS Windows 98 a 2000 v prvním půlroce jejich existence, pak Linux dokonce vedl. Při výběru nového hardwaru lze doporučit ten, k němuž výrobce ovladače pro daný systém dodává.

Q: To zní zajímavě. Jaké jsou další výhody unixu?

A: Je relativně mnoho rozdílů mezi unixovými a jinými systémy. Unix např. vše chápe jako soubory a jednotlivé programy mezi sebou komunikují jako by byly v síti, i když běží na témže počítači. Pro uživatele jsou však důležité tyto vlastnosti:

Q: Nadšenec kteréhokoliv systému by o výhodách svého favorita dokázal jistě hovořit dlouho. Jaké jsou však nevýhody unixů?

A: Samozřejmě se najdou i vlastnosti, které lze chápat negativně (ačkoliv vše je relativní). Za nevýhody by však uživatel přecházející z jiného zažitého systému mohl považovat tyto:


[Zpět] [Homepage] mailto:milarb@volny.cz