V předchozím "Nesnovém" blogpostu jsem psal o jistém videjku na Google, které mě navedlo k tomu, že ho použiji k ukázce, kde se mi vlastně zdají sny s tramvajemi
http://www.youtube.com/watch?v=-MPq0DY0n9g&eurl=http://kijfilm.blog.cz/0901/most-linka-2&feature=player_embedded
Pojďme tedy po čase a vememe to postupně po trase, i když i první sekudy by se daly okomentovat (například devátá vteřina ukazuje dopravní podnik zpohledu snu č.45 "pojízdný tramvajový obchod", samozřejmě nevybombardovaný :-) )
0:25 Začínáme na konečné "Velebudice", která se nově jmenuje "Most, Interspar". Žel, tento prostor mi do snů příliš neleze - prakticky vůbec. Sen č. 42 - "přebrždění ve velebudicích" mě v tramvaji přivezl v protisměru a ještě bylo nástupiště a koleje stranově otočeny. ...
1:00 - 1:40 Naprosto neuvěřitelné ! Sjezd k zastávce "Severografia" mi připoměl jeden zde zatím nepopisovaný sen - takže příště bude popsán tramvajový sen č.50. "Chybějící kus troleje", který chyběl v zatáčce v čase 1:15
1:40 - 2: 28 kus tratě, který si ve snech vůbec neuvědomuji, ale možná byl ...
2:30 Tramvajová křižovatka u bočního vjezdu do Dopravního podniku - když si představíte, že trať vpravo vedla do kopce a stavby DP tam nejsou, hned máme prostor pro sen č. 34 "Spojování tramvají"
2:50 Začátek konečné linek 4 a 7, a hlavní výjezd tramvají z DP. V tomto směru jízdy mám nějaké nepopsané sny s tramvajemi, žel si neuvědomuji moc dobře co v nich říkám a dělám ...
3:10 Z tohoto místa začínají a zde i končí mnoho snů, neboť jsme na konečné. Na zastávce v protisměru začíná sen č.10 "Jediný pravdivý řidič", párkrát tudy proběhne sen č. 46 "Tramvajové zmatky na konečné" ... Na zastávce, kam přijíždíme začínají sny č.9 "Ljuba Skořepová řídí tramvaj", č. 44 "Brzdy z konečné"
3:30 Nová semaforová křižovatka s čidlem na plynulý průjezd tramvají v mých snech zatím nefiguruje, ale zhruba v těchto místech stojí odstavené tramvaje (např. sen č.47 - z věznice a hned řidič tramvaje). V protisměru kousíček zpět probíhá sen č. 14. "Tramvaj a odpočivadlo" ...
3:30-3:50 V protisměru mě upálilo Laserové topení ve snu č. 28
3:50 Zastávka "Československé mládeže". Dříve byla tato zastávka před křižovatkou a zde se odehrával sen č.20 "Dvoupatrová tramvaj". Sen č.9 a 10 zmíněné výše zde mají své vyvrcholení, v nich už je ale zastávka správně k aktuálnímu reálnému stavu. Někde zde byla v protisměru (snad) odčarována tramvaj z posledního snu (č.49)
4:13 - 4:35 Ta nízká dlouhá budova je Rozkvět, opět sen č. 49 .. :-) Na jejím konci sídlila banka ze snu č. 45
4:35 Křižovatka bez přednosti pro tramvaj. Když si představíte, že stojím v protisměru ve snu č.17 "Tramvajové splinění slibu" a pak zoufale odbočuji vlevo na točnu .... Původně zde bylo ohromné asfaltové parkoviště, nyní už je dostavěno obchodní centrum (na videu je teprve stavěno). Zleva by vedly koleje snu č.30 "Měsíček a koleje". Souběžně s touto tramvajovou tratí rovněž vlevo by vedly koleje pro "SUperrychlou tramvaj" (sen č.29)
4:50 Zastávka Rozkvět, nově "1. náměstí". Poznámky o snech mi tvrdí, že jsem nepopisoval jeden ochráncovský sen odehrávající se v místě jenž patří do kategorie "nepovedený ochráncovský". Stojím si tak na zastávce (na místě s časem 4:44 a koukám směrem na budovy vlevo. "Jednou za třicet dnů nedávám pozor, a už je to změněno" říkám naštvaně, protože změny oproti reálu tu jsou. Ulice jsou liduprázdné a já náhle při umírání chápu proč. Světlo z pouličních lamp, jenž se právě rozsvítilo je smrtelné ...
4:50 - 5:25 Úsek tratě, kde se v čase 5:05 vidíme křižovatku u konce ohrady staveniště, z níž vyjížděla tramvaj ve snu č.49 ... Zbytek úseku by obsadili tramvaje ze snu č.24 "Vánoční tramvajové divočení. Místo odkud s úžasem sleduji dění tohoto snu je v čase 5:25 - roh zastávky.
5:33Zastávka PRIOR. Zde stál první vůz tramvaje ve snu č.2 "Vykolejení tramvaje" a první sloup který vidíte za křižovatkou označuje místo, který těsně minula při vykolejení. Na této protisměrné zastávce stála tramvaj s indiánským průvodcem (sen č.5), ve snu č.17 přijímám pochvaly za plnění slibu Vpravo za silnicí stál kamarádem ve snu č.4 "Přepínač v ruce kamaráda" ...
5:34 - 6:10 Sjezd k zastávce "Sportovní hala" - čas 5:42 označuje místo, odkud začínám usilovně ve snu č.47 brzdit ... V protisměru si v tramvaji kreslím hvězdičky na průkazku (sen č.26)
6:17 Zastávka sportovní hala. Stojíme v místě, kde se rozčilují nad tramvají-dobytčákem (sen č. 21), protisměrná zastávka ukazuje místo, kde stojí světelná tramvaj (sen č. 41)
6:17 - 6:42 Tramvajový úsek, jenž ve snech spíše nemám ...
6:50 Zastávka "blok 100" případně po novu "Zimní stadion". Sen č. 1 "Nalehnutí u bloku sto" ...
Konec ? zde bych mohl končit, neboť další popsané sny již nejsou obsáhnuté v tomto videu. V čase 7:02 je tramvajová křižovatka, o které říkám, že rozhoduje jak sen dopadne - špatně je směr doleva. Jen asi 30 metrů vlevo je zastávka v protisměru, na níž vyskakuji ve snu tramvajová pýcha, za křižovatkou začínají vyšlapané koleje ... Ale my jedeme vpravo, do směru , kde sny končí dobře, přestože u sloupu v čase 7:21 bych mohl prohlásit že tu skončil jeden z mých snů prudkým probuzením. Každopádně od tohoto místa tramvaje plynule jezdily až na konečnou, zastávka TESCO je pro moje sny "příliš nová"
Na videu poblikává i reklama na blog. Někdo si toto video natočil pro svůj příspěvek, konkrétně tento: http://kijfilm.blog.cz/0901/most-linka-2 ....
Zkoušel jsem hledat i další videa vhodná k mým snům a mám video ke snu č.16 "klidná jízda s kamarády", kde jsem ke konci zajížděl do vratného tramvajového trojúhelníku. Žel jak jsem po shlédnutí videa zjistil, tak můj trjúhelník vedl doprava a já do něj zajel i s lidmi narozdíl od reality... (kolem 1:30 minuty je vidět už zkrácená špice trojúhelníka kvůli výstavbě, takže se na tuto konečnou vešly již jen jednotlivé vozy ...)
http://www.youtube.com/watch?v=fr8AhGmvmvk
(těsnost otáčení je vidět zde: http://www.youtube.com/watch?v=D17K4MCkkEM)
Kdo mi ale řekne, kdy jsem se objevil na trase hodně podobné té z Modřan (cca 2:30 - 5:00) ? Nebo jsem tam projel v reálu ?
http://www.youtube.com/watch?v=kmcl8OrTZP4 Je pravda, že to jedno stoupání ve snu vedlo k lesíku, ale třeba tam býval ... nevím nevím...
čau všichni,
chtěl bych se na vás obrátit s krátkou prosbičkou o drobnou radu. Nevím co to do mě vjelo, ale přihlásil jsem se na jednu hodně hustou TV show :-)) Jmenuje se to "Beat Blondes" a je to vědomostní soutěž kdy chlap soutěží ve vědomostech proti 50 blondýnkám.. V americe je to dost populární a v ČR to bude vysílat TV Prima
Tak takovýhle Email mi přistál od jednoho kamaráda vysokoškoláka, takže mu každý radil co si kde má načíst a já prubnul Google, abych zjistil "vocogo"
Jako téměř jediné videjko mi bylo nabídnuto toto s anglickým zněním a řeckými titulky
To mi bralo dech - bylo mi sice jasné že nalezení videa s licencovaným pořadem bude těžké, ale ne nemožné. A tak jsem zkusil využít jinojazyčné verze a šťastnou shodou okolností jsem narazil na ruskou verzi a to proto, že v jednom titulku byla jak ruská tak anglická verze ...
http://cz.youtube.com/watch?v=fUBvrPxY2vg (na tomto videjku prohraje chlap už v prvním kole) a odsud už vedla má cesta přes italskou či španělsou verzi zpět k ruským verzím, díky nimž jsem pochopil téměř všechna pravidla.
Nejprve se hraje vyřazovací kolo, kdy s chlapem soutěží blondýnky po sedmi. Prostým výpočtem zjistíte, že padesátá blondýnka je sama - "glávnaja blandínka" jak říkal Nikolaj Fomenko, konferenciér ruské verze. Je to vybraná dívka, která už něco dokázala a "ví".
Otázky jsou jako v Milionáří - se čtyřmi možnosti. Za špatně odpovídající blondýnku dostává muž částku 1000 rublů násobenou číslem řady, ze které blondýnka byla. Dobře odpovídající blondýnky postupují do finále.
Ve finále už se odpovídá hůř, protože všechny zbylé blondýnky odpovídají naráz a to už je přec jenom větší šance, že aspoň jedna odpoví správně... Ale uvidíme, jaká budou přesně pravidla v čechách ...
"50 blondinok"(ru) - "Te pui cu blondele" - "Beat the Blondes" byly má vyhledávací slova i při pokusu najít nějaké texty, ale nějak jsem neměl šstestí neboť snad na prvních deseti(!!) pozicích byly jen prodeje CD a DVD se soutěží ...
Ale mě zajímalo, kdy bude první díl v televizi, když teĎ ve středu 4. února jde kamarád už točit. Na webu TV Prima visí pouze pozvánka na casting. Ňuchal jsem dál a na Nizozemském(!!!) webu mi Google vyštrachal to nejdůležitější. A pak taky hned i přeložil :-)
Také české vysílání PRIMA bylo zadáno 18 epizod ze Eyeworks mezinárodním formátu. Beat na blondýnky začnou vzduchu na PRIMA v primetime v posledním týdnu února.
A proč je Google vychytralý ? Kdysi kdesi jsem v jeho službách zadával nějaké informace o sobě a protože píšu o svých snech o TRAMVAJÍCH a městě MOST, nabídl mi na Youtube video s průjezdem tramvaje celým Mostem po tramvajové lince 2, jenž zasahuje do všech prostor kde mé tramvajové sny (až na vyjímky samozřejmě) začínají ... To mě trošku od hledání blondýnek vyrušilo, ale každopádně mám o čem psát ve snech a mohu zájemcům ukázat reálie ...
Pomalinku se nám blíží Palachův týden, který před dvaceti lety "nastartoval" náladu k akcím, jenž vyvrcholily 17. listopadu.
Včerejší LIdové noviny mě "nepěkně" překvapily, když mě dohnaly ke zjištění, že neznám jména i dalších lidí, kteří šli stejnou cestou jako dva nejzmiňovajnější studenti. Pak jsem nakoukl na Wiki a ono jich bylo ještě o několik víc ... A tak se to postupně nabalovalo ...
To co mě překvapilo je to, že se o těch jménech nemluví.
Celkem to mělo být až 26 lidí, kteří se pokusili o sebevraždu ...
O kolika z nich se psalo víc, než jen dvouřádkové oznámení v černé kronice dobového tisku ?
Vůbec první (známá) pochodeň kvůli obsazení Československa byl polák Ryszard Siwiec ze září 1968[Wiki] [Totalita] ...
Nezapomínejme !
Na konci prosince odešla do důchodu má zubařka, a v neděli večer mi bylo jasné, že budu muset "jít do neznáma" k zubaři, ke kterému jsem se přihlásil. Mé podvědomí zřejmě proto vyhrabalo a oprášilo dva další tramvajové sny v nichž je pár podivnůstek, které v jiných snech s tramvajemi nejsou ...
48. Tramvaj z Plzeňské ZOO
Kdesi na kraji lesa na začátku stoupání do kopce byla kočíčíma hlavama vydlážděná tramvajová konečná, která měla dvě smyčky vedle sebe, vnitřní provozní a vnější pro nástup cestujících. Zrovinka z té vnější smyčku odjíždí solo vůz nějaké linky (a mám dojem že to byla ta linka, kterou jem chtěl použít - ale ze snu si to nepamatuji). Stoupám na ní odspodu od hlavní silnice a všímám si, že je tu ještě třetí smyčka, která je o dost větší a vidím z ní jen výjezd z lesa. Zamumlám si něco ve smyslu, že tuhle smyčku tramvajáci používají když chtějí svačit v klidu a stoupám k zastávce. Ta je pod stříškou ze dřev a dřeva jsou i na zadní stěně. Zadní stěna je z nového dřeva, které v předchozích měsících teprve sesychalo, takže jsou mezi prkny škvíry, za nimiž jsou vidět sloni.
Já si jdu prohlédnout jízdní řády, které vypadají velmi blízko k reálným jízdním řádům a sleduji jako první linky 1 a 2, o kterých i v reálu vím, kam v Plzni jedou. "Jé oni na druhém konci Plzně přidali zastávky, to se dostanu blíž k Mostu" raduji se nahlas a v mém hlase zaznívá upřímný tón, skoro se až radostně směji, snad proto že první stanice se jmenuje "k Hájku" (v reálu bydlí jedna z mých sester v ulici s podobným názvem - to jen tak mimochodem). Nějaký cestující tam něco zamumlá a trošičku mi zkazí radost. Očima přejedu po všech jízdních řádech - zdá se že zde jezdí čtyři linky a zarazí mě, že poslední uvedená linka v pravém dolním rohu má číslo třicet ...
Bůhví proč (v této verzi snu) odcházím a jdu pěšky po kolejích, abych po malinké chvilce došel do města. Ve městě je po pár krocích tramvajová křižovatka odbočující z mého směru doprava a rovně. Ten směr doprava pak vede úzkou uličkou kamsi dolů z kopce a tento směr vyhodnocuji jako nevhodný mé cesty, možná i proto, že přede mnou jdou rovně nějací lidé (z přechozí verze snu zpřed mnoha let mám dojem že to byli kamarádi). Jdu za nimi a i tato ulice vede z kopce a zužuje se, takže auta by už vedle tramvaje jet nemohla, ale klesání kopce je takové povlovnější.
Vrátím se ale ještě k té výhybce. Z reálného pohledu bylo odbočení šíleně prudké, v podstatě by jedno z kol stálo na místě a druhé by prudce točilo doprava, také vedlo do protisměru, neboť ona výhybka vedla z pravé koleje na levou. Kupodivu byla do této odbočky výhybka přehozena.
Každopádně jé šel tedy po kolejích, jenž by se daly považovat za koleje určené pro české tramvaje či linky, no a když už koleje byly těsně u domů, že se tam taktak vešel úzký chodník, tak náhle domy končily a prostor se otevíral do čehosi, co bych si odvážil nazvat náměstíčko vysypané štěrkovým kamenem. Lidi přede mnou zatočili právě do rohového domu vlevo a já se za nimi (v této verzi snu) už nedostal. Ve všech verzích snu jsem z toho náměstíčka trošku polekán, jako bych tu čekal něco jiného ...
49. Tramvaje a podrazácký děda
V tomto snu jako bych obhlížel "škody" potom, co naši "němečtí přátelé" provedli pár "úprav"
Stojím na chodníku v ulici Budovatelů blizoučko Čedoku a dívám se přes ulici a (české) koleje na magistrátní budovu. Z mého pohledu je vpředu před budovou pusto a prázdno, nikde ani človíčka. Z boku po ulici Radniční vedou koleje a na nich stojí tramvaj a zrovna zavírá dveře. (mimochodem - nově postavené obchodní centrum v tomto snu vůbec není) Od pohledu je to tramvaj německá, takový typ (v reálu) nikdy v čechách nejezdil, má totiž jen dvoje dveře a jsou udělané přes pravý přední a pravý zadní bok. Tramvaj se rozjíždí směrem ke mě a já jí pouštím ze zřetele...
... o chvíli později jsem za křižovatkou u Bati a sleduji, kterak od konečné (ze které v jiných snech vyjíždím já) přijížději tři velmi podivně spřažené vozy tramvají. První a druhý vůz mají mezi svými spřáhly vloženou tyč, takže jsou od sebe dost vzdálené, druhý a třetí vůz jsou spojeny pokrouceným lanem a ovládacím kabelem. I ve snu jsem lehce zmaten a nechápu co to má znamenat a s mírnými obavami sleduji co se bude dít dál. Všechny tři vozy jsou bez cestujících a jedou poměrně pomalu, tak 20km/h, stejnou rychlostí přejíždí křižovatku a ....
Ano, musely to být české tramvaje (respektive v tomto případě dvě německé tramvaje a jedna česká, všechny určené pro české cestující) , protože brzdy selhaly a dva zadní vozy narazili do předního takovou silou, že jejich kabiny odlétly daleko pryč, takže před cestujícími zůstaly stát jen podvozky a podlaha tramvají. Těmto vozům už tedy nepomohu ...
... zato mohu pomoci již klasicky spřažené dvojici tramvají, která jede taky pomaleji ale v protisměru. Ještě než se dostane na mojí úroveň se jí vpředu rozsvěcuje takový malý reflektorek, který jakoby kdosi ukradl ze svítilny na kole. TO, že svítí světle modrým světlem naznačuje, že proběhlo začarování vozu. Sleduji, jak tramvajové vozy projíždí kolem mě, bez cestujících a onen modrý reflektor zanechává stopu v mírné mlze, která panuje níž po trati.
Když však kolem mě projíždí druhý vůz této dvojičky, všímám si, že je na boku přidělaná cedule, na níž se před malou chviličkou - právě při začarovávání - rozsvítil nápis. Čtu si ho - je jednoslovný. BEZVÝZNAMNÁ svítí na ní světle modrý světelný nápis.
To mě "dohnalo" k činu. Přecházím na druhou stranu a když jsem na kolejích, stočím dlaň levé ruky do ruličky a nenápadně ji zamířím za poklidně(!!) odjíždějící začarovanou tramvají a v přesně načasovaném okamžiku, kdy to vypadá že se rozhlížím, aby mě nepřejelo případné auto a tramvaj mi projede místem, kam míří má rolička, pronesu zaklínadlo (trať se totiž mírně stáčí doleva). Ani se nekoukám, jestli a jak ono zaklínadlo dopadlo, dopřejdu silnici a podél nákupního střediska Rozkvět se vracím zpět jakoby k magistrátu.
Chůze podél obchodů Rozkvětu je pro mě lehce depresivní, protože obchody jsou v jiném pořadí a jsou všechny zavřené, byť osvícené. Kolem mě procházejí masy lidí (přišlo mi že většina jde proti mě), čímž se mi ve snu vysvětluje, proč jsou tramvaje prázdné. Z těch několika obchodů se ve snu lehce děsím lékárny, jejíž výloha svítí do ulice žlutozeleným světlem ...
Nějak se ocitám opět na druhé straně ulice a až dole u Báňských stavem. Proti mě jde starý dědek a přestože se mu uhýbám, nastaví mi nohu a já přes ní zakopnu. (a zde se tento sen prudce odchyluje od předchozí verze) ""Ty, ty" říkam naštvaně do zad dědka, který se zastavil, jakoby vyčkával na mojí vzteklou reakci, jakoby chtěl abych ho napadl. Zvedám ze země březové poleno a přitlačuji dědka na plot. Šlo to snadno, byl to slabý dědek, kterého drželo při životě jen to, že se přidal k němcům. A právě proto mu březovým polenem přizvedávám bradu, abych se ho nemusel dotýkat (dotyk čecha s němcem bolí čecha, jak už jsem tu párkrát psal). Ty zmetku ... říkám a adrenalin ze vzteku mi stoupá až do hlavy. A pak bum ! Majznul jsem ho prudce polenem tak,až se dědkovi hlava otočila doprava.
Kdybych v tuto chvíli odložil poleno a zdrhnul, udělal bych asi líp, jenže já mám tomu dědkovi (který má tvář podobnou jednomu pracujícímu důchodci z magistrátu z dob minulého století) vmést do obličeje pár ostrých slov, které by si za rámeček nedal. Jenže další dědkovitý němec přiložil prst na mé levé i na pravé rameno, což mě začlo bolet a když se mě dotkl i němec otloukánek, pak jsem omdlel - tři brnivé doteky od němců mé tělo nezvládlo ...
V předchozí verzi snu jsem toho dědka přitlačil na plot rukama a bolest statečně nevnímal, ale už jsem mu nenatloukl ...
Když se vám zdá po několik dní stejný sen a postupně se spíše zhoršuje, pak se začínáte ptát - proč ? Tohle je můj příděl za prosinec 2008 ...
Prach u babičky - první den
Odkudsi přicházím k domu babičky a přicházím odzadu přes dvůr. Otvírám dřevěné dveře se západkou a po dřevěných schodech stoupám nahoru. Až sem se zdá vše v pořádku, ale už to, že nemohu projít dát mě trošku leká. Po zaklepání mi dveře odemkne a otevře někdo z příbuzných, aby mě po zjištění že to jsem fakt já pustil dál. Všude je až děsivé ticho ...
Pokoj ve kterém se ocitám vypadá zhruba tak, jak by měl (a hlavně jak vypadal v reálu) ale už stav další místnůstky mě děsí. Stěny jsou poprášené prachem jako by tu rok už nikdo neuklízel. Příbuzný mě ale protáhne dál, kde sedí má sestra a její dítko - jenže obě ve věku tak o dvacet let mladší ... U stolu jsou i další.
Budím se z pocitem deprese, který neumím popsat. Ostatně i předchozí dva odstavce neobsahují příliš toho lehkého děsu, který mě jímal ...
Prach u babičky - druhý den
Odkudsi přicházím k domu babičky a přicházím odzadu přes dvůr. Otvírám dřevěné dveře se západkou a po dřevěných schodech stoupám nahoru. Až sem se zdá vše v pořádku, byť schody jsou v horším stavu než minule, ale až to, že nemohu projít dát mě trošku leká. Po zaklepání mi dveře odemkne a otevře někdo z příbuzných, aby mě po zjištění že to jsem fakt já pustil dál. Všude je až děsivé ticho ...
Pokoj ve kterém se ocitám zdánlivě vypadá zhruba tak, jak by měl (a hlavně jak vypadal v reálu) jenže: Dveře kterými jsem byl vpuštěn, respektive rám dveří je ze zdi mírně vyviklán a je násadou od koštětě a dvěma hřebíky přitlučen ke stěně.
Stav další místnůstky mě děsí. Stěny jsou poprášené prachem jako by tu už deset let nikdo neuklízel. Příbuzný mě ale protáhne dál, kde sedí má sestra a její dítko - jenže obě ve věku tak o dvacet let mladší ... U stolu jsou i další. Jsem z toho paf, proč tu nikdo neuklízel ?
Od stolu vstala má sestra a že prý mě vezme na záchod. Prošli jsme chodbičkou a hlavními dveřmi na dvoreček a z něj ke dveřím přístavku, kde v reálu byl prostor pro uhlí, kurník pro slepice a hlavně průchod dál, kde byl přístavek k přístavku, v němž byl suchý záchod následovaný prostorem pro slípky.
Sestra otevřela dveře přístavku, jenž z venčí vypadal očekávaně (=reálně). Jenže za dveřmi nebylo nic pouze rozbahněná půda, boční plot a nebe. Oproti reálu tam navíc byla zídka v úrovni země, vedle ní schůdky do sníženého prostoru a pak dřevěne dveře se západkou vedoucí zdánlivě do sklepa.
A co víc, ta rozbahněná půda byly ve skutečnosti lidské výkaly a sestra k nim přidala další hromádku a poslala jí před ony dveře. Bylo to chytré - moc se nezamazala, neboť chodila po oné zídce.
Cítím ale že to není úplně dobře, ale nevím proč...
Budím se z pocitem deprese, který neumím popsat. Ostatně i předchozí odstavce neobsahují příliš toho lehkého děsu, který mě jímal ...
Prach u babičky - před dvaceti lety
Ano, ten sen je opakování či předělávka jednoho starého dvojsnu, přičemž druhý díl měl tenkrát ještě pokračování. Pojďme se na něj podívat:
... A co víc, ta rozbahněná půda byly ve skutečnosti lidské výkaly a sestra k nim přidala další hromádku a poslala jí před ony dveře. Bylo to chytré - moc se nezamazala, neboť chodila po oné zídce.
Prosím sestru, aby vydržela a nepřidávala další výkaly před ony dveře, že jimi projdu a přivedu pomoc(!). Sestra jen pokývla hlavou, já se sesmekl ze schodů, odklopil západku a prošel do sklepení.
Pokud si ten sen pamatuju dobře, došel jsem do nějakého sklepa, kde stál nějaký muž, se kterým se vybavuji. Co s ním ale vyjednávám je mi po té spoustě let už neznámé ...
34. Trable s BUSem v Jižních Čechách
Opět jedna repríza, tentokrát odvyprávím původní verzi, která je delší
Jedu jako řidič autobusu kamsi, kam mě zavádí má linka a zavádí mě do městečka kdesi v jižních čechách. Zastavuji na zastávce, trochu mě zlobí motor. Než ale vystoupím, motor zmlkne úplně. Jdu si ho zkontrolovat, ale přijde mi, jakoby mi někdo na zastávce(!) kus vyškubl. Každopádně mi nezbývá nic jiného, než se ubytoval s cestujícími v blízkém hotelu (telefony zřejmě nejsou či nefungují meziměstsky).
(zde začíná repríza)
Ráno sbíhám dolů k autobusu, ale situace se pochopitelně nezměnila. Každopádně na vedlejší nástupiště přijíždí jiný autobus - s německým řidičem. Má končit tam co já, v Chlumu u Třeboně a proto ho prosím jako kolegu řidiče, aby dal kolegiálně vzkaz mým nadřízeným, aby si pro mě přijeli. Řidič se mě optal, pro jakou firmu jezdím (ČSAD Most) a pak začala plejáda otázek typu "A co když ...." na kterou v poklidu odpovídám, nechci svého kolegu naštvat. Otázka poslední byla na to, co když autobus nepůjde opravit, na což odpovídám, že se autobus prodá, ale přesto že by si pro mě měli přijet. To mého kolegu upokojilo, ve všech případech jsem řekl, že pro mě mají přijet a něco dalšího udělat ...
Sen v tomto místě končí - kdoví jak by sen měl dopadnout. Každopádně to, že se prokazuji jménem firmy jenž existovala v dobách socialismu jakžtakž vysvětluje, proč byl problém se spojením na firmu ...
35. Hon na autobus ze Zahražan
Dobíhám na zastávku Zahražany, ale nízkopodlažní autobus mi odjíždí. Dřu se za ním do kopce a kupodivu ho vidím že stojí dva metry za další zastávkou, ale se zavřenými dveřmi. Zastávku okupuje klasická karosa s otevřenými dveřmi, jejíž cestující stojí venku - zjevně došlo k poruše.
Každopádně onen nízkopodlažák otevřel dveře a do dvou sekund je zase začal zavírat. Až pak si to cestující uvědomili a vrhají se k onomu autobusu. Ale ten už má dveře otevřené a odjíždí. Já v tu chvíli teprve dobíhám na zastávku ...
Minimálně ono drápání se do tohoto konkrétního kopce jsem už v nějakém snu měl
36. Pískáním zhypnotizovaný autobus
Když mi takhle ujel autobus jako v pětatřicátém snu, mohl se mi příští noc zdát tento sen:
Stojím v křižovatce za zastávkou z pětatřicátého snu (je to cca 100 metrů na vrcholu silničního stoupání) a jsem naštván, že mi všechno ujelo. Nadechnu se, vložím prsty do úst a začnu nepřetržitě pískat. Z boční ulice se vynořil nízkopodlažní autobus, který přibrzdil v křižovatce, aby pak odbočil ke mě. Stojím na dělící čáře a přestávám pískat hned v okamžiku jak se začnu sápat na dveře od řidiče. Autobus v té chvíli již nevypadá jako klasický autobus, nýbrž jako větší dodávka určená na dopravu cestujících. Sápu se k volantu, ale prostor pro řidiče je velký jako pro velkou panenku. Ani se svým nejlepší zmenšovacím kouzlem se nemohu dostat dovnitř za volant ...
... A proč se mi tohle zdálo
Vše má zřejmě za důvod to, že jsem v práci nedokončil to, co jsem si předsevzal do konce tohoto roku a cítil jsem tak trošku depresi z toho, že nestíhám. Nemluvě o tom, že mě pronásledovaly i poruchy výpočetní techniky a to mě ještě hned v pondělí čeká výlet na pobočku ...
Tradiční silvestrovská podívaná, která byla natočena už v roce 1964, je na programu i letos.
TV Nova právě teď už 5 minut vysílá Mrazíka a já díky digitálnímu vysílání zjistil (protože se mi na televizi s mono zvukem slila čeština s ruštinou dohromady), že to vysílá s duálním zvukem - a tak jsem si zapnul ruštinu ...
Už po těchle pěti minutách musím vzdát HOLD českému dabingu, protože ten je mnohem lepší než ruský originál. A vzdejme ho jmenovitě !
Eva Klepáčová (Nastěnka) Natalja Sedych
Josef Zíma (Ivan) Eduard Izotov
Otomar Korbelář (Mrazík) Alexandr Chvylja
Alena Motyčková (Marfuška) Inna Čurikova
František Filipovský (baba jaga) Georgij Milljar
Rudolf Deyl (tatínek Nastěnky) Pavel Pavlenko
Marie Kohoutová (Stařenka),
Ota Sklenčka (dědeček Hříbeček),
Oldřich Musil (vůdce loupežníků),
Antonín Jedlička (ženich),
Nelly Gaierová (matka ženicha)
Božena Böhmová (dohazovačka),
Eva Foustková (slepá babka),
Nina Popelíková (vypravěčka) a další
Zrovna v tuhle vteřinu co píšu tuhle větu mi na pozadí doslova vyje ruský originál Ivánka "Před naším, za naším, cesta má ať nepráší". Falešněéééééé :-(
Ale dobře mu tak, on "zabíl spasíba skazáť" dědečkovi hříbečkovi respektive v ruštině "strýčkovi hříbečkovi" (pokud jsem dobře rozuměl) :-)
Každopádně je zajímavé sledovat, které zvuky na pozadí nechal český dabing stejný a které udělal jinak, například zvuk klacků vzlétajících po okradení Ivánka zní v originále z počátku úplně jinak. Rozdíl je v některých místech v překladu, což mohu po osmi letech vzdělávaní v ruském jazyce posoudit, (např. babka po převzetí punčochy křikne na štěkající Ťapku (Tjápu) "zgyň", v češtině je to "zmiz"), ale i bez ruštiny to jde poznat (kohoutek po Nastěnčině poděkování za dobrou radu v originále jen kvokne, v češtině hlasem Antonína Jedličky řekne "není zač", kocourek neopravuje nastěnku, že je Mourek apod.)
"što ty sa mnou sdělala ty proklétaja" právě ohlásil Ivánek a já musím konstatovat, že nemluvení v ruštině od roku 1990 se na mě podepsalo - když mluví rychle, tak nechytám slova, ale jen význam a to díky tomu že znám český překlad skoro nazpaměť ....
A tak pro vás udělám Dobroje dělo [dobrý skutek] - mrkněte sem: http://filmovezvuky.fdb.cz/mrazik/ a poslechněte si i vy ruský originál - dole na oné stránce ...
No a než jsem příspěvek doplodil, je tu konec pohádky a já tu mám nějaké drobnosti co mě zaujaly v překladu/origináůe
K lesu pěredom k ivanovi zádom
truchlávije [prašivci]
Ivánovu něvěstu pagubíť [netřeba překládat :-)]
golova dirávaja [hlava děravá]
davaj bystro ženícha [rychle mi dej ženicha (doslovný? překlad) // rychle mi přičaruj ženicha]
buděm grabiť [budeme loupit]
eto naše dubýý [to jsou naše klacky]
Ruský snímek, který v anglicky mluvících zemích najdete pod názvy Father Frost, The Crystal Star a Jack Frost, získal na filmovém festivalu v Benátkách v roce 1965 ocenění Lion of San Marco – Grand Prize a o rok později měl snímek premiéru v Americe. Na ruský film v té době úctyhodný výkon.
reálná Marfuša
Vlastním jménem Inna Čurikovová vystudovala herectví a před Mrazíkem zakusila pár menších filmových rolí. Čekala na ni však zářivá kariéra. Dodnes je uznávanou dramatickou umělkyní, pyšnící se vyznamenáními Cena Triumf a Řádem za zásluhy pro vlast čtvrtého stupně.
reálná Nastěnka
Nastěnka byla v obyčejném životě Natalijí Sedych a baletkou. Narodila se v roce 1949 a po Mrazíkovi se objevila v několika málo filmech. Český divák si ji může uvědomit z další ruské pohádky Oheň, voda a lstivé úklady.
Výroba: Gorky Film Studio
Režie: Alexander Rou
Kamera: Dmitrij Surensky
Hudba: Nikolai Budashkin
Scénář: Mikhail Volpin, Nikolai Erdman
Hrají: Alexandr Khvylia, Natalya Sedych, Eduard Izotov, Inna Churikova, Pavel Pavlenko, Goergy Millyar, Anatoly Kubatsky
Mrazík + dabuje Martin Dejdar
Český a slovenský dabing na střídačku ...
a ještě jednou
Mrazík - klip
I v rusku si dělají legraci z Mrazíka:
Původní titulky, když ještě Mrazíka vysílala Česká televize
A na závěr asi nejsmutnější písnička z Mrazíka Žežulička
Má matka byla velmi překvapena výsledkem, neboť diváci zvolili jako "královnu stardance" herečku Danu Batulkovou !
Byl jsem s jejím názorem v opozici (a tentokrát nejen z principu), neboť jsem doufal že diváci dají přednost dámě, která nedivočí před tanci a která má správné vystupování. Také diváci Míry Bosáka se museli k někomu přidat a já tiše doufal, že se přidají na správnou stranu :-) Stalo se !
Pojďme se podívat na dostupné příspěvky s jejich tanci
StarDance 3 - Dana Batulková & Jan Onder - Paso doble (4. soutěžní večer)
Paso doble dostalo ve čtvrtém kole 30 bodů (8-8-6-8) a tento tanec si pár zvolil jako svojí nejlepší "latinu" a bylo vidět, že v posledním kole byl zatancován o dost lépe ...
StarDance 3 - Dana Batulková & Jan Onder - Slowfoxtrot (6.soutěžní večer + hodnocení)
Slow Foxtrot byl za 33 bodů (9-8-9-7) a byl to poslední "pomalý" tanec tohoto páru, pak už se do toho jen obouval. Hned druhý tanec tohoto večera, toho byl důkazem
StarDance 3 - Dana Batulková & Jan Onder - Jive (6. soutěžní večer)
To byl panečku fofr byť "jen" za 30 bodů (8-8-8-6), ale paní Batulkové patří můj obdiv v kolika letech si troufne udělat hvězdu !
Škoda, že na Netu není volně dostupný druhý tanec ze sedmého večera - quickstep - protože bylo opravdu hezké a povedené (9-9-10-10) jen dva body chyběli do maxima.
StarDance 3 - Dana Batulková & Jan Onder - ChaCha (7. soutěžní večer)
Ale ani druhý pár se nenechal zahambit a v tomto posledním kole nasadil quickstep, své "kontroverzní" paso-doble které se mi mimořádně líbilo (byť ve svém prvním provedení) a walz
QUICK STEP - 2.kolo
Ve druhém kole byl hodnocen výkon 8-8-6-8 nyní 10-10-10-10
Paso Doble - 6. kolo, první tanec
Oproti tomuto pasu dnes tanečník lehce Zuzaně naznačil, že ji při jedné figuře "jako" neudrží. Bylo to vidět a sedět v porotě, tak strhávám body- to se prostě nedělá. Porota udělila za obě paso doble úplně stejné známky 10-10-9-10. JInak ještě: na konci dnešního paso doble byla zastřelena Zuzka ...
WALZ - 6.kolo, druhý tanec
Osobně jsem si myslel hned při výběru tohoto tance pro osmé kolo, že se spíš chtějí zalíbit divákům, kteří nemají rádi škleby Zuzany před tancem, protože tohle je pomalý a krásný tanec. Na druhou stranu za obě provedení měli tanečníci plný počet bodů - tedy 40.
Bylo to hezké. Bylo to krásné, bylo to dojímavé...
Batulková se stala první ženou, která zvítězila v české verzi soutěže. Premiérovou řadu ovládl herec Roman Vojtek s tanečnicí Kristýnou Coufalovou, loni zvítězil olympijský šampion v akrobatickém lyžování Aleš Valenta s partnerkou Ivou Langerovou.
Vážení přátelé,
pokud máte problém pochopit současnou celosvětovou finanční krizi, kterou Marx a Engels předpověděli před mnoha a mnoha lety, podám vám pomocnou ruku.
Věnujte prosím pozornost následujícím řádkám. Po jejich přečtení vše pochopíte.
Kdysi v Indii do jedné vesnice přijel muž a oznámil vesničanům, že vykupuje opice a za každou dá 3 dolary.
Vesničané věděli, že v okolí je mnoho opic, a tak přestali hospodařit na své půdě a všichni šli chytat opice.
Muž opravdu koupil stovky opic za dohodnutou cenu. Ale počet opic v přírodě se drasticky snížil. Tím vesničané polevili v úsilí a vrátili se k farmaření. Na to muž zareagoval oznámením, že bude vykupovat opice po 7 dolarech.
Toto znovu vyburcovalo vesničany a ti opět začali chytat opice.
Ale počty opic se zase snížily a lidé se vrátili na své farmy. Muž zvýšil nabídku na 10 dolarů, ale již bylo velmi těžké chytit nějakou opici.
Muž tedy oznámil, že bude kupovat opice za 50 dolarů za kus, a protože musí na čas odjet do města, bude ho zastupovat jeho asistent, který bude jeho jménem opice vykupovat.
Jakmile muž odjel, asistent svolal vesničany a řekl:"Podívejte se, v těchto klecích je 5 tisíc opic, které muž od vás koupil. Každá má teď cenu 50 dolarů. Já vám je prodám za 30 dolarů a až se šéf vrátí z města, vy mu je můžete prodat po 50 dolarech.
Vesničané dali dohromady všechny úspory a opice koupili.
Od té doby už nikdy neviděli šéfa ani jeho asistenta. Pouze opic bylo všude okolo jako na začátku.
Dneska mě velice potěšil maličký odkaz na blogu Pooh.cz - konkrétně: Spin! A zkuste to vydržet
Zkusil jsem vydržet a ejhle, nalezl jsem video, které mě úžasně zahřálo na duši a teď když o něm píšu a zkoukl jsem si ho znovu, tak mě i nabíjí pozitivní energií
Podívejte se i vy a poznáte to, proč se na to rád budu dívat i později....