(Někdy je dobré se zastavit a zamyslet se nad "Životem")
Můj přítel otevřel zásuvku prádelníku své manželky a vyndal z ní balíček
zabalený do hedvábného papíru. Nebyl to ledajaký balíček, ale balíček s krásným
spodním prádlem. Odhodil papír a prohlížel si hedvábí a krajku. "Toto jsem jí
koupil, když jsme byli poprvé v New Yorku. Od té doby uběhlo asi 8 nebo 9 let.
Nikdy si to neoblékla. Chtěla si To nechat na zvláštní příležitost. A teď,
myslím si, že přišel ten moment."
Přiblížil se k posteli a položil prádlo k ostatním věcem, které chtěl poslat do
pohřebního ústavu. Jeho žena právě zemřela. Když se ke mně otočil, povídal:
"Neschovávej nic na zvláštní příležitosti, každý den, který žiješ, je
výjimečný." Stále ještě myslím na jeho slova, neboť změnila můj život.
Dnes čtu daleko víc než předtím, a uklízím daleko míň. Sedím na své terase a
vychutnávám přírodu bez toho, abych si všímal buřinu v zahradě. Strávím víc času
s mojí rodinou a s mými přáteli a méně času v práci. Pochopil jsem, že život je
sbírka zkušeností, kterou je třeba chránit. Od nynějška nic neschovávám.
Používám denně moje křišťálové skleničky. Když se mi chce, obléknu si svoje nové
sako, když jdu nakupovat do supermarketu. I moje oblíbené vůně používám vždy,
když mám na to chuť, nenechávám je na svátky.
Věty jako "Jednoho dne ..." zmizely z mého slovníku. Když se to vyplatí, chci
věci hned a chci je vidět, slyšet, vnímat a chci je dělat. Nejsem si celkem
jistý, co by dělala manželka mého přítele, kdyby věděla, že tu už zítra nebude.
"Zítra" - slůvko, co bereme až příliš často na lehkou váhu. Myslím, že by
zavolala ještě své rodině a blízkým přátelům. Možná by zavolala i dalším
přátelům, aby se udobřila, anebo omluvila za spory. Myšlenka, že by ještě šla na
večeři do čínské restaurace se mi velice zamlouvá, čína byla totiž její oblíbené
jídlo. To jsou ty všechny malé neudělané věci, které by mne velice rušili,
kdybych věděl, že jsou moje dny spočítány. Znervózňovalo by mne, kdybych už
neměl vidět přátele, s nimiž jsem se chtěl ještě "jednoho dne" potkat.
Znervózňovalo by mne, kdybych nenapsal dopisy, které jsem chtěl "jednoho dne"
napsat. Znervózňovalo by mne, kdybych neřekl dost často své milé, jak ji mám
rád. Nyní už nepromeškám nic. Nic, co může přinést radost a úsměv do mého
života, neodsouvám a neschovávám na pozdější dobu.
Říkám si, že každý den je něco zvláštního, ... Každý den, každá hodina, každá
minuta jsou něco výjimečného.
[ předchozí ] [ o úroveň výše ] [ následující ]
|