Další část seriálu o nevidomých Hermana van Dycka:
ŽÁDNÉ HRY NA HÁDANKY
Někdo zastaví nevidomého nebo mu zničehonic zaklepe na rameno: "Dobrý den, pane X ... Jak se Vám daří ?" nebo ještě hůře: "Hádejte, kdo jsem?" Obecně mají nevidomí dobrou sluchovou paměť, ale předpokládat, že rozeznají hlas, když v okolním hluku zaslechli jen dvě, tři slova a ještě ve chvíli, kdy se mají soustředit na spoustu jiných vjemů... . Ostatně trochu to připomíná hru pro miminka: "Ukaž nám, kdo je maminka?" Jestliže nejste člen rodiny nebo nejste z nejbližšího okolí nevidomého, někdo, jehož hlas ihned pozná, představte se sami: "Dobrý den, pane X, já jsem Y". Pokud jste se nesetkali naposledy včera nebo nemůže-li se nevidomý rozpomenout na Vaše jméno - snadněji si pamatujeme obličeje než jména - připojte malé vysvětlení: "Vzpomínáte
Nezdravte zrakově postižené pouze úklonem hlavy nebo pokynutím ruky, jak to běžně děláte s jinými známými. Nicméně zrakově postižení se rádi účastní společenského života. Úklon hlavy nebo gesto rukou má být tedy nahrazeno několika slovy: "Dobrý den, pane X, jsem Váš pošťák". Aby nevidomý věděl, že je to on, komu patří pozdrav a kdo ho zdraví.
NEVIDOMÍ NEJSOU NEBEZPEČNÍ
Není vzácností, že nevidomý s průvodcem slyší věty jako: "Paní, chce pán něco pít?" nebo "Slečno, může se pán sám podepsat?", "Paní, chce si pán sednout?" Mluví se tedy s průvodcem, místo aby se hovořilo přímo s nevidomým, což jednoho dne přivede usmívající se dámu k odpovědi: "Můžete se ptát manžela přímo, on nekouše!" Jsme příliš zvyklí vstupovat do kontaktu s někým nejprve očima a pokud tento kontakt chybí, cítíme se ztraceni a obracíme se proto na průvodce. Je to pochopitelné, ale chybné. Jednáme totiž s nevidomým jako s nesvéprávným. Pokud chcete nevidomému něco podat, oslovte ho jménem. Neznáte-li jeho jméno, neurčité oslovení doplňte dotekem. Tak bude vědět, že se obracíte k němu. Např. ve společnosti: "Pane X, chcete cigaretu, sklenku, sušenku?" Neopomeňte vyjmenovat různé možnosti, pokud jsou. Potom položte danou věc na místo, o kterém ví a na které může snadno dosáhnout, nebo mu ji vložte přímo do ruky. Nepodávejte mu ale například tác plný skleniček - je to nebezpečné.
Na přípravě a výrobě časopisu se podíleli:
Bořivoj Marek (marekb@braillnet.cz), Milada Hrušková, Marie Fialová, Eva Malečková, Vlasta Rodová
grafická úprava tiskové verze: B. Marek ml.
tisk: Pavel Hegner (hegner@braillnet.cz)
tisk bodové verze: Tyflocentrum Brno
(tsoas-br@braillnet.cz)
časopis můžete také nalézt na
této www stránce.
SONS Jihlava 2002
Optimalizováno pro
MS Internet Explorer 5.xx nebo 6.0
rozlišení 800 x 600 / True Color 32