NW A Vierer (motor Hardy)
Jednou z novinek, kterou kopřivnická automobilka uvítala
nástup dvacátého století, bylo vybavování svých vozidel nejen motory firmy
Benz, ale i značky Hardy, jak se můžeme dočíst v zakázkové knize uložené v
kopřivnickém muzeu Tatry Kopřivnice. Kdo to byl, nový tvůrce motorů? Ing
William Hardy dodával pro některé vozy vlastní motory vyrobené ve Vídni.
Zpočátku byly stejného typu jako Benzovy motory, postupně však je výrobce
vylepšoval a dokázal u nich také zvyšovat výkon z původních 4,4 kW na 5,9
kW, 6,6 kW až 7,3 kW. Jisté je, že vídeňský Hardy s Kopřivnicí kooperoval
jen dočasně, protože se kopřivnická vozovka připravovala k výrobě vlastních
motorů. Ing Hardy se později stal členem správní rady Kopřivnické vozovky.
Podle záznamů se motory Hardy montovaly do některých kopřivnických
automobilů ještě v roce 1904. Jeden vůz typu A Viever, podle knihy
objednávek vyrobený v zelené barvě se zlatými linkami 8. října 1900, byl
vybaven právě tímto Hardyho plochým dvouválcem umístěným vzadu a s rozvody
SV, s odtrhovacím zapalováním s nízkonapěťovým magnetem Bosch a čtyřmi
rychlostními stupni se zpětným chodem. Obě nápravy vozu byly tuhé, příjemné
odpérování zajišťovala vpředu eliptická listová péra, vzadu tradičně použita
půleliptická péra. Hmotnost vozu je udávána 900 - 1000 kg, pneumatiky měly
rozměry 700 x 90 mm vpředu a 950 x 90 mm vzadu. Palivová nádrž pojala 48
litrů pohonné směsi. Pokud jde o koncepci automobilu s motorem vzadu a
vysokými koly, drželi se jí v Kopřivnici ještě několik let, zatím co ve
Francii již stavěly automobily ortodoxní koncepce s obdélníkovým nosným
rámem, s motorem vpředu, buď stojatým, nebo ležatým, s řízením volantem a
roztáčecí klikou vpředu, jak to zavedla u svých vozů značka Panhard Levassor
již v roce 1898. Proto se také v cizině při prvních startech Liebiga na
kopřivnických vozech ostatní závodníci posmívali, že jezdí na koňském
povozu.
|
Technické parametry vozu NW A Vierer (motor Hardy) |