Tatra 10
Typ Tatra 10 vznikl vlastně pouze změnou označení
typu U. V té době to byl největší z vyráběných osobních vozů v Kopřivnici.
Poháněl jej řadový šestiválcový motor, označený tehdy typovou značkou 20/65
HP, který při spotřebě 17 až 19 litrů paliva na 100 km dosahoval nejvyšší
rychlosti 120 km/h. Motor s rozvodem OHC měl válce odlité nastojato v
jednom bloku, rozvod ventilů shora zajišťovala dvojice šroubových kol.
Ventily bylo možno vyjmout současně i se sedlem. Polokulový spalovací
prostor po celé ploše pečlivě opracovaný dával motoru mimořádnou pružnost.
Na pružnost chodu měly vliv ventily velkého průměru a karburátor Zenith 42
DK. Klikový hřídel byl uložen ve třech velkých kuličkových ložiskách, mazání
obstarávalo tlakové čerpadlo poháněné klikovým hřídelem. Šípový voštinový
chladič účinně podporoval chlazení vodním čerpadlem s ventilátorem. Přenos
hnací síly umožňovala jednoduchá kuželová spojka a čtyřstupňová převodovka
se zpátečkou a čtyřkou v přímém záběru.Na zadní nápravě vykované z jednoho
kusu, byla zavěšena kola. Účinné brzdění zajišťovala ruční i nožní brzda s
vnitřními čelistmi, snadno seřiditelnými pouhým přitažením křídlových matic.
Čelisti přitom působily odděleně a přímo na bubny zadních kol. Vůz měl navíc
i brzdu na předních kolech, takže nožní provozní působila na všechna čtyři
kola. Samosvorné řízení bylo šroubem a maticí. Tatra 10 byla vybavena
elektrickým Boschovým osvětlením, elektrickou i ruční houkačkou, osvětlením
přístrojové desky, tachometrem a osmidenními hodinami. Akumulátor byl uložen
v šasi, nářadí ve zvláštní skříni pod krycími plechy podélníku, aby nerušilo
vnější vzhled. Palivo čerpal nasávač Pallas. Kola byla obuta do pneumatik o
rozměru 895 x 135 mm, měla rozchod vpředu i vzadu 1400 mm a rozvor náprav
3635 mm. Cena vozu se pohybovala kolem 153 000,- Kč. Jeho hmotnost byla 1920
kg, obsah palivové nádrže 90 litrů, měl obě nápravy tuhé a pérování vpředu
půleliptickými listovými péry, vzadu listovými "cantilever".
Kopřivnická automobilka na XVI. automobilové mezinárodní výstavě v Praze
vystavovala několik modifikací tohoto modelu: především dvojitý faeton,
polštářovaný černou lakovou kůží s klubkovými sedadly a dvěma menšími
nouzovými ve směru jízdy. Dělené sedadlo řidiče zpředu chránilo sklopné
čelní okno v černém rámu. Podlahu pobitou hliníkovým plechem pokrýval
koberec. V barevné skladbě převládalo nachově červené lakování, obruba
karosérie a šasi byly černé, kování bílé. Pozornost budila i velmi levná
kombinovaná limuzína, tedy kombinace otevřeného vozu a limuzíny, umožňující
změnit otevřený vůz v uzavřený velmi rychle nasazením limuzínového nástavce
se čtyřmi skrytými západkami. Tento model měl polštářování hnědou kůží antik
se střechou zapuštěnou v zakryté skříni. Limuzínový nástavec byl uvnitř
čalouněn hnědým suknem a doplněn stropními a rohovými svítilnami. Další z
vystavených modelů Tatry 10 - limuzína s vnitřním řazením a s plochým
poniklovaným chladičem se honosila lakováním tzv. ruskou zelení a
polštářováním tmavozeleným suknem. Další modifikaci tvořil model s patentní
karosérií kabriolet systému Baehrova (karosérie pro každé počasí),
polštářovaný pravou černou kůží, šedomodře lakovaný a se střechou z
pogumované látky. Pro sportovně založené řidiče vyráběla automobilka
sportovní verzi s drátovými koly. Karosérie tzv. "člunové formy" byla
obložena dřevěnými deskami a přírodně lakována. Vyráběla se bez nouzových
sedátek. Kopřivnická vozovka se v tom roce mohla pochlubit akciovým
kapitálem ve výši 30 miliónů Kč. Proto po dvou letech zahájila výrobu v nově
postavené automobilce na zastavěné ploše 18 000 m2 , Kde
zaměstnávala 1000 dělníků a úředníků. V její filiálce ve Vidni pracovalo
dalších 200 dělníků. Své sklady měla rozmístěny v Praze, Plzni, Teplicích,
Brně, Ostravě a Bratislavě, prodejny v týchž městech a navíc v Košicích.
Obchodní zástupci pro ni pracovali v Jugoslávii, Rakousku, Německu, Polsku,
Chile a v Brazílii.
|
Zpět |