Tatra 97
Nejmenším vozem Tatra této mimořádné třídy s motorem
vzadu a s výraznými aerodynamickými prvky karoserie byl typ Tatra
97.Konstrukčně navazoval na typ Tatra 77 a 87. S druhým z nich měl i některé
unifikované díly, lišil se však od něho menšími rozměry, jednodílným čelním
sklem, měl pouze dva světlomety a zadní částí karoserie bez třetího bočního
okénka. Vozů tohoto typu bylo vyrobeno pouze 508 kusů. Pohonnou
jednotku tvořil čtyřdobý vzduchem chlazený plochý čtyřválec s protilehlými
válci s rozvodem OHC, uložený podélně za zadní nápravou. Motor při
kompresním poměru 5,9:1 dával nejvyšší výkon při 3500 ot/min. Písty z
lehkého kovu měly dva těsnící a jeden stírací kroužek. Staticky a dynamicky
vyvážený klikový hřídel byl uložen ve třech ložiskách. Pohonná směs se
připravovala v jednoduchém spádovém karburátoru Zenith 30 IMF, kam se
dopravovalo palivo membránovým čerpadlem. Akumulátorové zapalování bylo na
12 V, značky Bosch či Scintilla. Přenos hnací síly na poháněná zadní kola
umožňovala jednokotoučová suchá spojka a čtyřstupňová převodovka v bloku s
rozvodovkou se synchronizací třetího a čtvrtého rychlostního stupně a s
řadící pákou na podlaze. Podvozek nahrazovala bezrámová konstrukce -
samonosná ocelová karoserie s vestavěným páteřovým nosníkem čtvercového
průřezu. Všechna kola byla nezávisle zavěšena Přední kola
na dvou příčných listových pérech, zadní kyvadlová náprava na šikmých
půleliptických listových pérech. Vpředu i vzadu se nalézaly teleskopické
tlumiče. Provozní brzdy byly kapalinové bubnové na všechna čtyři kola,
parkovací mechanická brzdila jen bubny zadních kol. Řízení bylo hřebenové ,
kola se obouvala do pneumatik o rozměru 5,75 x 16". Samonosná ocelová
karosérie byla čtyřdveřová s předními sedadly samostatnými a posuvnými. Za
zadním sedadlem, které bylo vcelku, se po sklopení opěradla nalézal
zavazadlový prostor o objemu 0,4 m3. Vůz měl rozchod kol vpředu 1250 mm,
vzadu 1230 mm, rozvor náprav 2600 mm, byl dlouhý 4270 mm, široký 1610 mm,
vysoký 1450 mm se světlou výškou 210 m. Pohotovostní hmotnost nepřesahovala
1150 kg, užitečná hmotnost 450 kg. Vůz dosahoval největší rychlosti 130 km/h
při spotřebě paliva 11 litrů a spotřebě oleje 0,2 litru na 100 km. Největší
stoupavost při plném zatížení byla 30%. Karoserie vozu byla bez tehdy ještě
bez obvyklých stupaček, s blatníky vestavěnými do karoserie a zakrytými
zadními koly, se zapuštěnými klikami dveří, zapuštěnými ručičkovými
ukazateli směru a polozapuštěnými světlomety. Automobil se vyráběl s
levostranným i pravostranným řízením. Široké přední i zadní dveře s
úhlem otevření téměř 90° umožňovaly pohodlné nastupování. Všechna boční skla
byla spouštěcí. Vytápění teplým vzduchem od motoru se dodávalo pouze na
přání. Vůz na pohled zvenčí budil dojem mnohem většího automobilu než jsou
jeho skutečné rozměry. Zdá se neuvěřitelné, že je pouze o 70 mm delší než
Škoda 120, stejně široký a jen o 10 mm vyšší. Pro Tatru 97 znamenala "čáru
pres rozpočet" účast na mezinárodní výstavě v Berlíně roku 1939. Na jejím
zahájení nechyběl Adolf Hitler, Goebbels, Göring a ostatní říšské špičky.
Při prohlídce expozice Tatry zaujaly "vůdce" vystavené modely. Tatru 97
srovnával s novým produktem německého průmyslu - vozem KDF (Kraft und Freude),
později známé jako VW - Käfer. Jeho konstruktérem byl Ferdinand Porsche.
Podobnost vozů byla očividná a navíc parametry Tatry 97 byly v mnohém lepší.
Nehledě na celkový vzhled vozu, Tatra v tu dobu nabízela pro tyto typy vozů
kromě základní škály barev i devět druhů metalíz. Z Berlína ale přišel po
výstavě údajně příkaz k zastavení výroby kopřivnického čtyřválce. Svědectví
o této akci podal spolupracovník Hanse Ledwinky, p. Oskar Pitsch z Rakouska.
Tak se stalo, že Tatra 97 skončila rokem 1939.
Tatra 97
|
Zpět |