| geometrie jazyka | |
 |
- skládané
opěrné stoličky - kluzná stolička v tloušťce podkladnice - první kluzná stolička u hrotu jazyka je využívána v celé své ploše - pata jazyka je plynule shoblována až do splynutí se stojinou |
 |
- pata
opornice je plynule shoblována až do splynutí se stojinou - na hrotu jazyka z původní hlavy kolejnice zbyl jen tenký klín |
 |
- reálné
okolky nevyužívají celou výšku kolejnicového profilu, proto mohou být
spojovací tyče upevněny za stojiny kolejnic jazyků |
 |
- pod
přestavovací tyčí je větší rozteč pražců |
 |
- zbytek
hlavy jazykového profilu je klínový, ale v plné výšce v celé délce |
 |
- jazyk má
ze strany opornice vybrání pro těsné přilehnutí bez ztenčení stojiny |
 |
- vybrání v
jazyku je jen v délce poslední dvojice pražců |
 |
- všechny
podkladnice jsou stejně dlouhé, první a poslední jsou prodloužené a
mají vzájemně stavitelnou rozteč |
 |
- i přímý
směr hned za kořenem jazyka odbočuje zlomem, výhybka ba se dala nazvat
obloukovou - přídržnice odbočného směru je na rozdíl od jazyka pojížděného stejným dvojkolím, ohnutá |
 |
- pojížděná
hrana jazyka tvoří přímku, na nepojížděné hraně je patrný zlom -
počátek zhoblování hlavy |