Byl přichystán na druhý zářijový víkend (9.9. 2006). Do kolečka bylo přihlášeno celkem 62 posádek, které se pokoušely naplnit rekordně dlouho trasu (více než 3400km!).

Byl jsem víc než mile překvapen jaký se strhnul zájem. Bylo nás přihlášených opravdu dost, doslova od Aše až po Bratislavu. A co víc tentokrát nám přálo docela i počasí. Přeci ale už bylo září a noci nejteplejší nebyly, takže kdo přibalil i nějak ten tekutý svetřík tak nelitoval …

Můj původní záměr vysílání z Krkonoš bohužel ze zdravotních důvodů nevyšel, tak jsem se na poslední chvíli vyškrábal na x-krát ověřenou Jizeru (JO70PU). Bohužel jsem tam byl sám. Ohlášená posádka č. 41 pod velením Zdeňka Ústí nedorazila. Zdeněk se pro nemoc omluvil a tak jsem na Jizeře válčil sám. Bitva se však nekonala, byla to naopak bezvadná zábava. Stráž nad námi všemi měl obrovský měsíc a kdybych to tušil ani bych nebral svítilnu :-)

Na Jizeře jako asi všude bylo po setmění pěkně chladno, naštěstí nefoukal téměř žádný vítr, tak se to dalo zpočátku lehce ustát. Nálada byla dobrá a pásmo krátce před devátou pěkně živé. Devátá odbyla a bylo načase odstartovat další PMR štafetku, která se měla tentokrát vracet zpět ke mně na Jizeru a uzavřít tak kompletní kolečko. Hned na začátku ovšem malý zádrhel, Pepík Odolov (č.2) mně jaksi neslyšel, tak musel vypomoci Barry Nová Paka ze Zvičiny (č.3) a pak už se to rozjelo bezproblémově dál na Moravu a Slovensko.

Už kolem 21:40 jsem přebíral slovo zpět. Nebylo to dle původního plánu od Tomáše Borotín (č.61), ale od Petra Opatov na Studnici, který bleskově vypomohl. Druhé kolo už bylo dramatičtější, co dodat, hlavně díky mě… Mimochodem s tím organizátorem musíme něco udělat, je nějakej "neschopnej", když to splete a pošle druhé kolo stejným směrem... :-) Moc se všem omlouvám za tu botu, než jsem si to uvědomil už to jelo naplno dál a tak jsem to tak ponechal, doufajíc že si s tím Morava poradí (naštěstí poradila). Byl jsem mimo GSM tak jsem nato nemohl nikoho upozornit. Celá štafeta se pak uzavřela krátce před 22:45.

Celková atmosféra v éteru byla výborná a po štafetě jsem vydržel debatovat s největšími vytrvalci z okolí až do jedné hodiny po půlnoci. To už jsem byl samozřejmě zachumraný ve spacáku a zalisovaný pod skalním převisem přímo na vrcholové skále Jizery. Povětřím řádil už zase vítr a proklatě studenej, vždyť byly pouhé čtyři stupínky nad nulou!

Co dodat, všem patří velký dík za hojnou účast a těším se nato že při dalších PMR akcích se sejdeme opět v podobném počtu, anebo i větším !


Všem přeji pohodový podzim a dobrou zábavu s PMR.

Jerry Nové Město