Začnu pěkně po pořádku. Všechno to pro mě začalo létem roku 1978. Tou dobou kromě dvou půlek jsem neměl z hola nic, ..... Nesmějte se, byli jste na tom kdysi dávno určitě podobně, takže půjdeme rovnou radši dál :-)  Ne že bych byl nějakým zlobivým či problémovým děťátkem, ale o hraní s plišovým kačerem tyto stránky přece nejsou! Takže hurá do školních lavic, kde to pro mě všechno začalo ... 

  Teprve ve školním věku jsem se dostal poprvé k elektřině. Po rozebrání několika elektrických hraček a zjištění že elektřina může za pomoci různých malých součástek dělat úplné divy si mě tento obor postupně získal. Hodně věcí jsem viděl u svého otce, který ve svém koutku občas bastlil ze svoji páječkou. Postupně jsme společně začali tvořit mé první výtvory. Mé první elektrické "špeky"  zpočátku jen svítily, blikaly, bzučely a někdy i ,,hořely''  :-) . Teprve později začaly i šumět a to už byl čas, kdy jsem propadl zájmu šíření radiových vln, skončilo to dokonce stavbou amatérských vysílačů, ale pro trošku vyšší pásma než je CB  a ne zrovna pásma občanská, ale o tom snad někdy jindy a raději někde jinde...  pirátům bohužel moc pšenka nekvete :-( 

 No když se nemohlo vysílat na 3 metrovém pásmu, našli jsme si k sobě cestu já a můj bratr přes normální vysílačku. Bydleli jsme tehdy od sebe asi 500 metrů a tak jsem si začal stavět pojítka domácí výroby, podobná k CB radiostanici pouze kmitočtem, určitě ne kvalitou a vnitřnostmi, to už vůbec ne ! Zase jsem tou dobou takový elektro-borec nebyl. Komunikace to kvalitní nakonec nebyla a jedinou zajímavostí na tom bylo to, že na těch výtvorech o několika tranzistorech jsme začali chytat i někoho dalšího! Byli to místní síbíčkáři a pozdější naši známí, kteří si pořídili černé skříňky o několik let dříve než my ! To byl ten pravý impuls zajímat se o továrenské CB stanice... 

  K té pravé vysílačce jsem se dostal až ve svých osmnácti letech. (1996) To jsem si za své první vydělané peníze nesl domů dvě Allamatky 294 a po prvním otočením knoflíku ON jsem byl mile překvapen jak živý provoz tou dobou u nás na Liberecku byl.  Nejdříve jsem nesměle rozprávěl pouze ze svým bráchou, ovšem po zjištění čilosti 16 kanálu jsem se přidal do hovoru s ostatními. Síbíčku jsem pak propadl velice rychle. Postupně mi na stole přibývaly i staničky (President Valery, Hygen 707, Dragon SY101, Alan 9001 a Dragon SS485) a díky informacím od kamarádů z šestnáctky   jsem získával další zkušenosti, které se hodily nejen při stavbě velké antény na základně, ale také při mém prvním portejblu na který jsem vyrazil s Kentaurem Město na Nebeský žebřík (JO70PU 920m n.m./ léto 1997).

  Po svém prvním portejblování jsem věděl,  že tohle nebude chvilková záliba a na kopečky mě to táhlo od té doby ještě víc než dřív. Portejbly, které následovaly byly plné zkoušení různých zařízení, antén a QTHáček. V  Jizerských horách jsem postupně se svým bicyklem sjel více jak polovinu kopečků (více v sekci statistiky ). Jezdil jsem dosti dlouho i sám, protože duší které by byly ochotny se vláčet s kolem a závažím v podobě CB techniky po špatných horských cestách i necestách bylo málo... Vždy mě však lákalo nejvíce, vysílat z běžně nedostupných míst a zkoušet něco nového. Snad právě proto jsem si časem vysloužil s nadsázkou přezdívku  ROBINSON...   pokud si dobře pamatuji, tak první s tím přišel Milan Úvaly. Zalíbilo se mi to a na světě byl posléze název našich občasných expedic, na které jsem zlákal časem i své přátelé. Název expedice Robinson jsme začali používat v roce 2000. Jádrem expedice jsem v současnosti já a bratr Kentaur i když jsem to vlastně nikdy, tak moc vážně nebrali, protože naše expedice jsou spíše občasná setkání a výpravy na oblíbené kopečky za účelem udělat radost sobě i druhým při našich vzájemných spojeních.

 V posledních letech se moje radiová výbava rozšířila ještě o PMR staničky vysílající na velmi krátkých vlnách (446MHz) a mé touhy poznávat něco nového dostaly nový rozměr. Pásmo mnohými síbíčkáři zavrhované a pomlouvané pro mě znamená zajímavou alternativu při výletech a portejblech z našich kopečků z kterých PMR chodí velmi slušně.  To jestli se na něm budeme scházet a povídat stejně hojně jako na CB asi ukáže čas...

 V posledních letech jsem několikrát vyrazil z vysílačkami  po celé naší vlasti (Krušné hory, Lužické hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Bílé Karpaty, Česká Kanada, Šumava a několikrát  Vysočina ). Z těchto míst jsem si odvezl téměř vždy vzpomínky na krásnou přírodu, dobré lidi a pěkná spojení. Za více než osm let jsem prostě zažil u vysílaček mnohé a  to hezké vždycky převládalo, těším se tedy i nadále na pěkný pokec a hezká spojení s vámi. A někdy velmi brzy se těším prostřednictvím vysílačky opět naslyšenou. 

 Design:  Jerry 

(c) 2004-2005 Jerryho Web
Všechna práva vyhrazena
Optimalizováno pro rozlišení monitoru min. 800x600
Pro všechny běžné prohlížeče

 Create in:  H-Brouczek