Já jsem PMR objevil teprve nedávno a tak moje výbava je zatím následující: PMR stanice INTEK MT-2020 a vlastní naladěná šroubovicová anténa - pendrek. Další
externí antény používám HB9CV plus další dva pasivní prvky. Zisk této sestavy by měl být kolem 9dBi.
Už se moc těším až to sleze, tedy to bílé z kopců. Zatím jsem zkoušel dolaďovat mutaci antény HB9CV na kopečkách poblíž mého QTH (Králíky v okr. Ústí nad Orlicí). Tak kolem 700m.n.m. Zatím mi to chodilo na cca 65km
do Olomouce za 59. Ale moc stanic tu není slyšet. Myslel jsem, že to bude lepší ze směru Hradec Králové, ale tam je zatím mrtvo.
Jinak takhle zatím vypadá má pracovní verze "HáBéčka". Ten dolaďovací kondenzátor je dost důležitý na doladění a nechápu, že se o tom moc lidí, co tuto
anténu staví a publikují, nezmiňuje. Ta anténa s tím ožije přímo neskutečně!
Na dalším obrázku mám dvě anténky připravené na "dvojče". První testy byly nachystány na 8.4. 2006 na kopci Klepý...
Testy z 8.4. 2006
Moje pozice byla na Klepém 1145m.n.m v lok. JO80JD což je na rozhraní Orlických hor a Jeseníků na Polsko České hranici.
Byl jsem jedním z mnoha bláznů, kteří čekali na signál od Zdeňka Ústí, který ohlásil test nové směrovky. Na kopcích bylo opravdu živo
a hodně lidí čekalo jak to od Zdeňka dopadne. Odpoledne byly ohlášeny další expedice v Jeseníkách a na dalších kopečkách na Moravské straně.
Na exp. EceHomo na Štemberku čekal Přema Olomouc s 5/8 a s HBčkem, v okolí Plumlovské přehrady kluci z Prostějova, Leoš, Milan a Zdeněk s 10
prvkovou Yagi a BHčkem a na Lázku u Lanškrouna Míra Lanškroun a další.
Já jsem zvolil s rizikem velkou nadmořskou výšku a polohu co nejvíce mimo masiv Suchého vrchu, ale vše bylo na počasí. V této nadmořské výšce je ještě dost sněhu a teplota
taky není na delší portejbly. Vše se ale vydařilo a počasí bylo k nám štědré.
Pohled přes Polsko, v popředí masív Suchého Vrchu s cca 1000m.n.m.
Výstup kolem 10h byl OK od 800m.n.m. sněhová pokrývka od 50-100cm zmrzlého sněhu, takže vše probíhalo bez problémů. Kolem 12h. jsem byl nahoře a podle poslechu
na stanici s pendrekem jsem hledal optimální pozici a závětří před větrem cca 5m/s. Následovala stavba stožárku a montáž antén. Kotvení nebylo třeba, stačilo zabodnout konec
stožáru do sněhu. Potom už následovala komunikace se stanicemi z okolí Olomouce, Přerova, Pardubic a dalších lokalit.
Pohled z Klepého přes Polsko směr Sedlo JO70DO azimut 290 stupňů
Celek stožáru s anténami na Klepém
Anténní systém 2x HB9CV, nesfázované zatím separé.1x kuprextit a 1x hliníkové U s prvky s Cu ponikl. Chybí prozatím kryt na dolaďovacím kondenzátoru
Reporty byly příznivé a na vzdálenost kolem 70km stále 59. To byl dobrý předpoklad Zdeňka Ústí slyšet. Vše se podařilo kolem 13h. kdy proběhl první kontakt se Zdeňkem Ústí
na 4 kanále na Sedlo JO70DO tedy 188km. Na tomto kanále byl později dost hustý provoz a z Jeseníků zahájila provoz i další expedice. Proto další spojení se Zdeňkem Ústí nebylo možné i když jsem ho občas zaslechl.
Zdeněk laboroval s Jerrym N.M. a otáčel anténou a zjišťoval vyzařovací charakteristiky antény. Kolem 15h se mi podařilo opět spojení navázat i když to bylo už více rušené ostatním provozem. Nevím kolika dalším zájemcům se
podařilo dovolat na Zdenka, ale bylo to krásné odpoledne a podařilo se mnoho pěkných spojení. Části spojení mám zaznamenané na záznamníku pro rozbor v klidu doma. Kousek si můžete poslechnout
i vy. (audiozáznam QSO: Klepý JO80JD > Sedlo JO70DO 188km) (formát:WMA / stopáž: 4:36 )
Dvě vrstvy na hoře i dole a dobře izolované boty to byl základ. Tmavé brýle to jistily - nahoře byl zářivě čistý sníh a slunko dělalo svoji práci dokonale.
Pro dnešek se loučí
Standa Králíky