Málokdo znal slovenský vývojový tým Cauldron před vydáním strategické hry Spellcross. Spousta hráčů přistupuje velice skepticky ke hrám, vydávaných u nás. Grafické zpracování je totiž v mnoha případech horší než je zahraniční průměr a to mnohé odradí. České a slovenské hry se naopak většinou pyšní skvělým dějem či strhující hratelností. Spellcross je první tuzemská hra, která spojuje obě vlastnosti v jedno – výborná grafika a vynikající hratelnost.

Začáteční intro vás překvapí svou délkou a kvalitním českým dabingem. Dovídáte se, že „Lidstvo bylo v rozkvětu své civilizace napadeno hordami nepřátelsky chovajících se stvoření a nestvůr. Přišli jakoby odnikud. Neznají slitování a jejich mysl je odlišná od naší. Lidé prohrávají bitvu o každou kótu, o každou strategickou pozici. Ožily staré mýty a legendy. Země je zaplavena Orky, Elfy a dalšími legendárními stvořeními. Je těžké tomu uvěřit, ale na zem se vrátila magie." Po takovém úvodu je vše jasné. Jedině VY můžete zachránit lidstvo před úplným zničením. Přebíráte herní entitu sympatického kapitána Alexandra a vrháte se vybojovat lidstvu přežití. Je to sice trochu více klišovité, ale přesto každého dojme, když se může stát hrdinou a zachránit šest miliard neschopných individuí dloubajících se v nose, které čekají, co je sežere první.

Akce: Kapitán John Alexandr poprvé ukazuje své nasazení a odvahu. Spellcross není taková ta příjemně rozvleklá hra, kde se prvních deset bitev učíte, jak nejlépe ovládat své jednotky, ale drží se hesla: „Když ho hodíte do vody, buď poplave, nebo se utopí." Hned první mise, hrál jsem na nejvyšší obtížnost, vás pěkně probere. Vy, alias vaše herní superego Alexandr, obdržíte zprávu z vysílačky (namluvení je opravdu velice autentické a atmosférické poruchy v přenosu jsou super), že toto území je nenávratně ztraceno a proto musíte takticky ustoupit. Je zajímavé, že vojenské doktríny nevylučují použití rychlého taktického ústupu jako možnou variantu vítězství v bitvě, viz. Půl století poezie od básníka Marigolda. Chůdák Alexandr je obklopen nepřátelskými jednotkami, které mu neustále dýchají na záda. Spellcross se dá ukládat během bitev, to je normální. Ale počet ukládacích pozic v boji je omezen na čtyři a navíc můžete nahrát jen tu poslední uloženou. To ze hry činní ještě větší nervák, než kdyby tam létaly vzduchem pečené kuřata přímo do úst a to už je o život (člověk se takovým kuřetem zadusí razdva). Neustále stojíte před nutností rozvažovat, zda uložit pozici teď a nemít pak už tuto možnost, nebo počkat a uložit až po větší konfrontaci s nepřítelem. Většinou to končím tak, že se stejně něco nepovede a vy hrajete celou misi znova. To se decentně podepisuje na čase stráveném u počítače. Během svého útěku naštěstí potkáte několik jednotek, které potkal podobný osud a ty se k vám připojí. S větším počtem palných zbraní ve skupině se už dají dělat lepší věci, ale nepřátel je tolik, že je lepší pomalu se probíjet k evakuačnímu bodu.

Purpurové srdce. Vyznamenání za statečnost si plně zasloužíte. Váš velící důstojník sice něco mele o rostoucích úspěších lidské domobrany, ale vy víte, že všechno závisí jen na vás. Hra se rozděluje na jednotlivé mapy, které musíte dobít. Po dobití celého území shlédnete pěkné demíčko a poslechnete si další názory, jak máte postupovat a vrháte se na mapu novou. Objevují se nové druhy nepřátel, ale i nové druhy výzbroje. Několik začátečních map je páteří vaší armády pěchota. Abyste se z každého boje vrátili bez větších ztrát, je nutné umět využít všechny klady pěchoty, která je jinak velice zranitelná. Pěšáci mají výbornou vlastnost, že se mohou zakopat a zvýšit tak svojí obranyschopnost – zakopat se může i technika, ale té to trvá podstatně déle a stupeň zakopání není tak vysoký, jako u pěchoty. Při maximálním stupni zakopání i tu nejslabší jednotku nepřítel jen tak nedostane. Stačí s ní nepohybovat a neútočit a začnou ji po pár kolech přibývat zelené puntíky znázorňující míru zakopání. Ze zakopání můžete střílet bez ztráty stupňů zakopanosti, ale jak se pohnete, je konec – celý proces si můžete zopakovat, to chce čas a toho moc ve hře není. Z nabídky pěších jednotek nemá smysl brát nic jiného než Komanda. Mají slušný útok a rychle se zakopávají. Další nezbytnou jednotkou jsou minometčíci. Jejich útok má velký dosah a je ničivý. Nemohou však střílet na políčka bezprostředně před sebou a to z nich dělá vojáky druhé linie. Stratgie pro začátek hry je jednoduchá, efektivní a smrtící. Nechte zakopat celou svou skupinu, kromě průzkumného vozidla Hummer. To bude působit jako lákadlo a bude vodit nepřátele do vámi připravené pasti. Inteligence nepřátel je opravdu mrzká a proto se nedivte, že se vám nepřátelé do pasti pohrnou bez špetky inteligence. Až budete mít tanky a ostatní těžkou techniku, je konec zákopové válce a je čas procvičit si kapitolu zvanou „Blietzkrieg".

Artefact Inteligent a John Alexandr – kde zůstal hloupý Honza? V Poslední bitvě (pro nechápající: název hry) je uměla inteligence spíše neinteligencí. Nepřítelem řízené jednotky se sice umí postavit do výhodných postavení nebo se vystřídat při útoku, ale to jsou naučené základní matrice chování. Při útoku jdou jednotky bezhlavě vpřed a nechají se pokaždé nachytat do připravené pasti. Tvůrčího myšlení se můžete dočkat snad jenom u kapitána Alexandra – a to jenom když vám to pálí. Počítač alespoň nepodvádí, takže když schováte pár jednotek za stromy, tak je opravdu nevidí a můžete ho napadnout zezadu. Žádných překvapení, co se neuvěřitelných strategicko-taktických operací týče, se z počítačovi strany nedočkáte, ale o to se musíte sami více snažit neztratit ani jednu jednotku.

„Pane! Ano Pane! Jistě Pane!!!" Mluvená řeč je ve Spellcrossu perličkou. Stále jsem ji ještě plně nezvykl na dokonalý český dabing. Řeč je obrovskou devizou této hry a je opravdu podařená, stejně jako hudba ve formě audiostop. Ta je velice dobře zkomponovaná a vybraná. Zvuky zbraní jsou pěkné a hlášky jednotlivých jednotek také. Grafické rozlišení 640x480 a 800x600 uspokojí zřejmě každého. Grafika je poměrně slušná a rozhodně se vám nestane, že byste si spletli jednu jednotku s druhou. Je to pohodička, pěkně se na to kouká a ještě lépe poslouchá.

Poslední bitva, poslední ork, poslední voják… Tahové strategie jsou na ústupu oproti strategiím probíhajícím v reálném čase. Je to bezesporu škoda, protože při turnových strategiích máte dostatek času na zformování myšlenky a v těchto hrách jde opravdu o čiré přemýšlení. Spellcross reprezentuje výborný průměr, který přiláká všechny příznivce tohoto žánru her a nezůstane jenom u nich. Hru si zakoupí i mnoho hráčů, kteří upřednostní vynikající český dabing a celkovou českou lokalizaci, před jinojazyčnými tituly. Stručně řečeno je to strategická hra jako „řemen". Místy je sice rozvleklá a plná nahrávání pozice, kde jste skončili nebo dokonce restartování mise, protože save je na nic, ale o tom strategie jsou. Jenom vlastními chybami se poučíte. Spellcross: Poslední bitva mě velice příjemně překvapil – a to už jde dnes dost těžko.

Minimum: PC 486 nebo Pentium, 12 MB RAM, 4rychlostní CD-ROM, MS-DOS 5.0 nebo Windows 95 / 98.
Původní cena hry: 999 Kč

Odkazy v češtině:
http://www.gamenet.cz/clanek.php3?CLid=193 - recenze
http://www.vltava.cz/cdrom/search/simple.asp?hledej=spellcross - zde si můžete ověřit, že jsme suverénně nejlevnější!
http://mujweb.cz/www/runner07/datas/spelcros.zip - návod

Odkazy v angličtině:
http://www.gamesdomain.com/demos/demo/783.html - demo (21,3 MB, anglicky)
http://www.gamesdomain.com/gdr.cgi?zones/reviews/pc/jan99/spellmenu.html - recenze
http://www.gamesdomain.com/gdreview/zones/reviews/pc/nov98/spell.html - recenze