Batalióny prosí o oheň (1989)
Rusino, znáš pohádku Jurije Bondareva Batalióny prosí o oheň? Ne? Tak poslouchej... Byly jednou jedny batalióny... Byly jednou jedny batalióny a ty neměly vůbec žádný oheň. ...A byl tam jeden Rusina a ten si potřeboval zapálit. ...Jenže si nemohl zapálit, protože batalióny neměly vůbec žádný oheň... Nu, što. To byla pro Rusinu veliká osobní tragédie. Rusina dostal nápad! Zítra ráno při snídani si vylezu na stůl a řeknu svým spolubojovníkům: Spolubojovníci! Vážený batalióne, vždyť my nemáme vůbec žádný oheň! To je tragédie! To je moje osobní tragédie! I tak se i stalo. Protože ale nikde nebyl stůl, vylezl si Rusina na lustr. Bylo zajímavé, že nikde nebyl žádný stůl a přitom tam byl lustr: křišťálový, zlacený, celý posázený pravým pivním sklem. I vylezl si Rusina na lustr a řekl: Spolubojovníci! Vážený batalióne! Vždyť my... Vždyť my.... my.... mý nemáme žádý ohéň!!! Dál už mluvit nemohl, protože se zbláznil. Avšak batalióny ho měly tak rády, že to za něj sborovým hlasem dopověděly: Rusina pouze mával rukama a všechny je dirigoval... ...A všechny batalióny sborem povídaly: "To je tragédie!! To je moje osobní tragédie!" A tak šly batalióny prosit o oheň. Ale zeptaly se nejdřív: "Koho máme prosit o oheň??" A sborem si vzápětí odpověděly: "No přece generála!!" Batalióny se začaly rozhlížet kolem sebe, jestli neuvidí nějakého generála... Generál seděl v protějším rohu kasárenského dvorku na latríně a spal. To byl ovšem maskovací manévr, protože generál perfektně ovládající azbuku si do slovesa spal dosadil "p" namísto "r". To byl jeho zvlášť oblíbený manévr. Častokrát svým bataliónům často a stále znova vyprávěl, jak takovými manévry často vyhrál celou bitvu. Jenže už bylo po manévrech, protože byl mír... Jen generál... seděl... seděl... na latríně a sp(r)al. Protože byl mír, přejmenovaly se batalióny na ynóilatab a šly s bílým praporem prosit generála o oheň. Jenže generál byl chytrý azor a na všechno měl svůj názor a vytáhl proti bataliónům (vlastně ynóilatabům), vytáhl proti nim černý prapor na znamení toho, že umřel. Ynóilataby však měly taky názor a řekli si "Pozor!" Generál zůstal stát v pozoru a díval se nahoru. Vojáci mu sebrali všechen oheň, sirky, zápalky, cigarety, peníze, občanský, vojenský a řidičský průkaz a utekli.

Zpátky