Rusino,
znáš pohádku Jurije Bondareva Batalióny prosí o
oheň? Ne? Tak poslouchej... Byly jednou jedny
batalióny... Byly jednou jedny batalióny a ty neměly
vůbec žádný oheň. ...A byl tam jeden Rusina a ten si
potřeboval zapálit. ...Jenže si nemohl zapálit,
protože batalióny neměly vůbec žádný oheň... Nu,
što. To byla pro Rusinu veliká osobní tragédie.
Rusina dostal nápad! Zítra ráno při snídani si
vylezu na stůl a řeknu svým spolubojovníkům:
Spolubojovníci! Vážený batalióne, vždyť my nemáme
vůbec žádný oheň! To je tragédie! To je moje
osobní tragédie! I tak se i stalo. Protože ale nikde
nebyl stůl, vylezl si Rusina na lustr. Bylo zajímavé,
že nikde nebyl žádný stůl a přitom tam byl lustr:
křišťálový, zlacený, celý posázený pravým
pivním sklem. I vylezl si Rusina na lustr a řekl:
Spolubojovníci! Vážený batalióne! Vždyť my...
Vždyť my.... my.... mý nemáme žádý ohéň!!! Dál
už mluvit nemohl, protože se zbláznil. Avšak
batalióny ho měly tak rády, že to za něj sborovým
hlasem dopověděly: Rusina pouze mával rukama a
všechny je dirigoval... ...A všechny batalióny sborem
povídaly: "To je tragédie!! To je moje osobní
tragédie!" A tak šly batalióny prosit o oheň.
Ale zeptaly se nejdřív: "Koho máme prosit o
oheň??" A sborem si vzápětí odpověděly:
"No přece generála!!" Batalióny se začaly
rozhlížet kolem sebe, jestli neuvidí nějakého
generála... Generál seděl v protějším rohu
kasárenského dvorku na latríně a spal. To byl ovšem
maskovací manévr, protože generál perfektně
ovládající azbuku si do slovesa spal dosadil
"p" namísto "r". To byl jeho
zvlášť oblíbený manévr. Častokrát svým
bataliónům často a stále znova vyprávěl, jak
takovými manévry často vyhrál celou bitvu. Jenže už
bylo po manévrech, protože byl mír... Jen generál...
seděl... seděl... na latríně a sp(r)al. Protože byl
mír, přejmenovaly se batalióny na ynóilatab a šly s
bílým praporem prosit generála o oheň. Jenže
generál byl chytrý azor a na všechno měl svůj názor
a vytáhl proti bataliónům (vlastně ynóilatabům),
vytáhl proti nim černý prapor na znamení toho, že
umřel. Ynóilataby však měly taky názor a řekli si
"Pozor!" Generál zůstal stát v pozoru a
díval se nahoru. Vojáci mu sebrali všechen oheň,
sirky, zápalky, cigarety, peníze, občanský, vojenský
a řidičský průkaz a utekli. |