MOLDAVA

Obec  ležící v Krušných horách 785 m n m., roztroušená po svazích široké muldy s potokem Moldavou, od kterého dostala název. Zdejší dějiny se začínají psát zprávou z roku 1400, kdy zde vznikla osada se sklářskou hutí. Půda v okolí Moldavy je rulová, pomalu větrající a tím i méně úrodná. Prudké větry a zima dávají růst jen bramborám, ovsu, tuřínu (krmná řepa), zelí, tu a tam žitu. Hrách pěstoval se jen pro krmení. Více je pastvin. V dřívějších dobách se zde dolovalo stříbro.

Roku 1833 je ve vsi 105 domů, 701 obyvatel, dále jsou podle potoka 3 mlýny a 2 pily. V roce 1880 je v Moldavě 723 obyvatel a v roce 1910 zde žilo ve 144 domech 1.025 obyvatel, z toho 29 Čechů a 962 Němců. V roce 1850 patří k horské vsi Pastviny a Oldříš.

Škola byla vystavěna roku 1792. Na jaře roku 1870 byla postavena nová, dvojtřídní. Do té doby se vyučovalo jen v letním období, cesty za zimní fujavice byly často zaváté, vyučoval proto moldavský podučitel v zimním období jednu třídu v Pastvinách.           

Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a tím k poklesu zdejšího obyvatelstva. Hranice byla uzavřena. Některé domy, které nebyly osídleny zchátraly. Ještě dnes můžeme nalézt v okolí Moldavy zbytky základů původních domů. Později byla v obci založena pobočka státního statku Bílina. Bylo postaveno několik kravínů a jeden ovčín, které byly později rozšířeny. Pro zaměstnance zdejšího statku zde byla nevhodným způsobem postavena novostavba. V obci dále působil podnik Rudné doly, který zde měl hlubinný důl.

Po revoluci v listopadu 1989 přestal fungovat zdejší statek a činnost dolu byla ukončena. Po dole byla provedena rekultivace, byly zde zřízeny nádrže na vodu.

Kostel Navštívení P. Marie

Už kolem roku 1600 stál v obci kostel, v němž byly v letech 1608 - 1629 konány protestantské bohoslužby. Zvon má letopočet 1611. Po té byl kostel spravován oseckými mnichy. Roku 1687 dal Popel z Libkovic na jeho místě postavit kostel nový, zasvěcený Navštívení P. Marie, který byl roku 1851 rozšířen. Jedná se o stavbu jednolodní, obdélnou s hranolovou věží obloženou v horní polovině šindelem. Střecha chrámu je kryta šindelem. Čtyři okna jsou vykládána barevnými skly. V chrámové lodi je rovný strop, presbytář je sklenut křížově, zařízení je pseudobarokní.

Železniční stanice Moldava

Když byla započata stavba posledního úseku trati Hrob - Bienenmühle, byla železniční stanice původně plánována pod pilou na konci Moldavy. Toto umístění bylo pro obec výhodnější. Jenže moldavští, kteří provozovali povoznictví, obávali se, že by přišli o potřebný výdělek prosadili, aby železniční stanice byla vybudována v místech, kde se nachází dnes, tj. půl hodiny cesty od obce. Rozsáhlé nádraží sloužilo i dráze saské, která byla pokračováním dráhy české. Nápisy i nad saskými kancelářemi byly dvojjazyčné. Nádraží mělo vlastní výtopnu a točnu. Dne 6.prosince 1884 bylo uvedeno do provozu příjezdem prvního vlaku. V roce 1938 zde sloužil ve funkci výpravčího pozdější spisovatel Adolf Branald, kterému zde byla v roce 1999, při oslavách 115.výročí příjezdu prvního vlaku, odhalena pamětní deska. Své působení na zdejším nádraží popsal v knize „VALČÍK Z LOHENGRÍNU“,  Na pozemcích nádraží nalezneme budovy bývalé vodárny, drážního domku, výtopny a skladiště. Kdysi rozsáhlé nádraží o 11 kolejích s přechodovou stanicí do Německa je dnes koncovou stanicí o dvou kolejích železniční tratě Most – Dubí – Moldava v Krušných horách kulturní památky ČR. V seznamu kulturních památek jsou budova nádraží, skladiště, výtopna a rozsáhlý pozemek na kterém je kolejiště.