Proč by se měl uživatel vlastně pouštět do instalace MiNTu, když má v paměti ROM k dispozici originální dobře fungující operační systém TOS? TOS je sice jednoduše ovladatelný a konfigurovatelný, nezabírá místo na disku a má nespornou výhodu v tom, že se nedá normálním způsobem poškodit ani tím nejnešikovnějším uživatelem, ale naneštěstí je již v mnoha ohledech velmi zastaralý.
MiNT, který je portem BSD unixu pro počítače Atari, umožní těmto počítačům kompatibilitu s unixovými systémy včetně možnosti přenášet a kompilovat zdrojové texty unixových programů z jiných typů počítačů. Navíc zůstává zachována možnost používat většinu programů psaných pro TOS a GEM (včetně např. accessory). Samozřejmě i po instalaci MiNTu vždy zůstává možnost nastartování počítače v systému TOS.
Pro běžného uživatele je na MiNTu pravděpodobně nejpřínosnější:
Na rozdíl od komplexních instalačních balíků, jakými disponuje Linux, neměl MiNT donedávna k dispozici žádnou distribuci, která by zajistila rozdělení disku, instalaci standardních služeb, grafické console, nejnovějších verzí programů a ještě by zvládla předkonfigurování systému v závislosti na hardware. Všechny tyto kroky bylo proto nutné na naší platformě provádět postupně a konfiguraci pak zcela ručně.
Cílem tohoto (hyper)textu je popsat současný stav a možnosti instalace
operačního systému MiNT, včetně popisu operací, které vedou k softwarové
modernizaci počítače Atari, a upozornění na možná úskalí. K dispozici je totiž
několik způsobů, jak MiNT nainstalovat: