Některé stránky při svém vzniku byly patrně během klikacích orgiích myší obdařeny bujným formátováním, což se projevilo na jejich vyjímečném vzhledu. Je zajímavé, když stránky vypadají, jako by patřily lunaparku. Je to styl: „Máme hodně barev, hlavně výrazných, taky to tu hodně bliká a navíc zdarma jako bonus pohybující se a poletující nápisy, případně nějaké smetí letí za kurzorem. Sbírka pozadí je taky k pokoukání, ne jedno, ale celou sadu, co stránka, to nové pozadí, vždy jinak zbarvené. A máš taky nainstalovaná ty hezké písma, co my?“
Co vidí, to dostaneš, mají na mysli tvůrci takových stránek. Vypadá to na první pohled hezky neškodně, ale je to záludné. Dokonalí jedinci nastaví napevno barvy písma, druh písma, velikost písma a neopomenou, na rozdíl od ostatních ani na šířku stránky. Ale většina to téměř nikdy to neudělá dokonale, něco jim z toho uteče. Třeba nějaký nadpis nebo dokonce celý odstavec. Pokud někdo hůř vidí a má malý monitor, má smůlu, může se na velikosti písma uklikat myšou, písmo však velikost nezmění. Někteří autoři stránek se pokusili o dokonalost a vytvořili stránku jako bitmapový obrázek. Mám vyzkoušené, že takto vytvořená stránka může mít velikost srovnatelnou stránkou vytvořenou takovými nástroji, jako MS Word 2000. Autoři stránek však většinou použijí své zvláštní postupy, takže čtenářům nabídnou dalšího, ještě většího Bumbrlíčka.
Je to úplně jednoduché. Místo, aby se odkaz na cizí stránky otevřel v novém okně nebo přes celé okno, k čemuž je nutno směřovat odkaz do rámu (okna) pojmenovaného _blank nebo _top, otevřou se cizí stránky v původní rámové struktuře. Když se to povede alespoň 3×, je to velmi působivý zážitek. Takové stránky tvoří nezkušení autoři.Naštěstí se tomu může zkušený uživatel snadno ubránit.
Autoři takových stránek mají jednu nebo více stránek s odkazy na cizí stránky. Pokud čtenář klikne na zajímavý odkaz, brouzdá už jinde a na původní stránku se sotva vrátí. Opět se tomu může ubránit jen zkušený uživatel. Přitom by stačilo udělat stránku tak, aby se otevřelo nové okno. Nicméně také autoři stránek nepoužívající rámy musí znát alespoň základ rámů, aby věděli, kam odkaz poslat k zobrazení.
Musím tady říct taky to, že někteří profesionální autoři stránek považují odkaz do nového okna za chybu, protože to zbytečně zatěžuje paměť počítače Proto odkazy do nových oken nepoužívají vůbec. Profesionální autoři stránek na toto téma měli na netu několik zajímavých debat a na řešení se neshodli. Nejsilněji zazníval názor, že nové okno používat vyjímečně a to při odkazech na cizí stránky a u foto galejí.
Autoři této metody nepoužívají „běžný“ odkaz, ale pomocí skriptu to udělají to tak, že se nová stránka otevře po klepnutí na místo, které se dá s větším či menším či větším úsilím dříve nebo později odhalit. Takovým autorům jde patrně o to, čtenářům stránek nezačly zakrňovat mozkové závity, proto nabízí tyto jednoduché testy postřehu inteligence. Myslím si však, že lepší by bylo, kdyby takové „odkazy“ zviditelnili a testy postřehu a inteligence umístili na samostatné stránce.
Autoři této metody používají nejčastěji bílé nebo jiné světlé písmo na tmavém pozadí. Vypadá to neškodně, ale fígl je v tom, že písmo a barva pozadí stránky jsou shodné nebo téměř shodné, někdy není barva pozadí zadána vůbec, a prohlížeč je nejčastěji nastaven na bílou. Naposled se načítá obrázek kontrastního pozadí, čím větší soubor a pomalejší připojení, tím déle tajný inkoust účinkuje. Jde o velmi napínavý zážitek, který nám připravují začínající, nezkušení autoři.
Jsou i další možnosti, jak použít tajný inkoust. Pokud chcete stáhnout „pouze HTML“, tak při nepromyšleně navržených stránkách můžete například na téměř černém tmavomodrém pozadí zkusit číst černý text. Další chuťovkou je „Tisková verze“ takové barvy textu, že se inkoustové tiskárně podaří namíchat „pravý tajný inkoust“.
Na takových stránkách se většinou objevuje text „Optimalizováno pro IE 6.0 a vyšší.“, někdy ani to ne. Autoři takových stránek buďto nestojí o čtenáře s jinými prohlížeči, nebo to budou tajní agenti Micro$oftu. Spousta lidí má internet ve škole nebo v zaměstnání, kde musí používat to, co mají a nesmí instalovat žádné programy. Na takovýchto počítačích chodí IE 4.0, IE 5.0, nebo některý alternativní prohlížeč. Oblíbeným kouskem těchto autorů takových stránek jsou skripty, vektorová grafika a další kouzla, jenž mají fungovat jako odkazy. Pro prohlížeče, které různé, často nestandardní, vymoženosti neovládají, je taková stránka nečitelná a navigace (brouzdání) je znemožněna. Prozatím je vrcholným dílem stránka, kde v jiných prohlížečích než IE 5.0 a výš je vidět pouze jednobarevné pozadí. Ale autor se cítí být in, protože použil moderní, ve skutečnosti nestandardní prvky. Asi to je přítel Micro$oftu.
Na takových stránkách se většinou objevuje text „Optimalizováno pro rozlišení monitoru 1024×768“, někdy ani to ne. Autoři takových stránek buďto nestojí o čtenáře se staršími menšími monitory (na kterých se takové rozlišení vůbec nedá nastavit), nebo si neuvědomují, že okna nemusí být vždy maximalizována. Také někdo může používat panel „oblíbené“ nebo „historie“. Oblíbeným laškovným kouskem těchto autorů je použít rámy a vypnout rolovací lišty alespoň v navigačním rámu, neboť ty jen zabírají cenné místo (celých 16 bodů) v jejich prostorovém rozletu.
Je to úplně jednoduché. V tom, co je zrovna po ruce se napíše stránka. Hlavní důraz autoři kladou na to, aby při ukládání dokumentů bylo vše tak, jak si to přeje Micro$oft. Stránka je taková, jaká je, vždyť to uložil Program 2000, nebo i novější. Hlavně, že to je rychle uložené, a když se jejich vlastí stránka natahuje 10× déle než je nutné, podle takových autorů nikoli proto, že ten paskvil má 10× větší velikost souboru, ale proto, že ty linky jsou zrovna teď pomalé. Nevadí jim, že se stránka 10× déle natahuje, hlavně že je 2× rychleji hotová.
Hloupyši nesmí být zaměňováni se začátečníky, často zapálenými pro věc, kteří se sice chyb z neznalosti dopouštějí, ale jejich stránky se postupně vylepšují s přibývajícími znalostmi. A je nutno podotknout, že získávání znalostí a zlepšování stránek je věc trvalá, bez ohledu na to, jestli to pokračuje sedmimílovými kroky nebo téměř neznatelně. Hloupyši však namísto získávání nových znalostí nejraději kopírují části jiných stránek a skriptů do podivného slepence.
Hloupyši jsou zvláštní kategorie, která sem příliš nezapadá, protože neví, co dělají. Co stvoří, to často nefunguje. Pletou si druhy odkazů (hypertextový, na soubor, pro poštu). Také neví, že na polovině internetových serverů záleží na velikosti písmen (jsou tzv. case senzitivní). Velmi rádi mají také mezery a jiné zvláštní znaky v názvech souborů (české například š, ř, ž, ý ). Jejich mikrovlnné editory a internetové servery si s tím většinou poradí, takže to v 90% funguje.
Hloupyš neví, kdy pro obrázek použít GIF a kdy JPEG. Takže to divně vypadá a dlouho se načítá. Neví nic o snižování barev pro GIF, ditheringu a barevných paletách. Také neví nic o nastaveních pro ukládaní do JPEGu, ani základní nastavení síly komprese. Též existence nadpisů pro ně tajemstvím a na získání volného místa používají sled mezer, „entrů“ a „brejků“. „Optimalizace“ u nich znamená, že stránky jsou vyzkoušeny jen v IE 6.0.
K vrcholným dílům patří stránky, kde jsou nedostatečně stlačeny JPEG obrázky a navíc nezmenšená kopie je pod jiným jménem! použita jako náhled, častější je však použití jednoho souboru velkého obrázku. Dojde jen ke zmenšení pohledu na obrázky prohlížečem. Při telefonním připojení se takové dílo zobrazuje i několik minut. Asi to jsou přátelé Českého Telecomu.
Zajímavé jsou též stránky, kde jsou JPEG obrázky, jenž obsahují IPTC informace a EXIF náhled, většinou stejného rozměru, což zvětší úvodní stránku o zbytečných více jak 50kB. Tak je nám nabízeno mamísto postačujících méně než 20kB obrazových dat více než 70kB „obrazových dat“. Autoři takových stránek by nměli používat freewarový program JPG Cleaner, který ze souboru odstraní nadbytečné informace.
Autoři takových stránek si myslí, že ví nejlépe, jaká je nejlepší velikost okna pro jejich stránky, proto pomocí skriptu vytvoří okno s neměnnou velikostí. Takové okno má často i další omezení, jako chybějící menu a panel s tlačítky, říkám mu pak „holátko“. Když vidím takové okno, šmátrám na klávesnici a použiji klávesovou zkratku Ctrl+N. Nové okno má všechno tak, jak mám nastavené a kdykoli můžu změnit jeho velikost.
Jsou autoři, kteří si vystačí s několika málo tagy, patrně si říkají, že méně je více, pro HTML kód internetových stránek to však neplatí. Též je možné, že tyto tagy neznají a kupodivu se jim dokáží s úspěchem vyhýbat, i když používají wysiwig editor. Autorům většinou stačí tagy <p> pro odstavec, <br> pro nový řádek, <img> na vložení obrázku, <font> na velikost a barvu písma, <b>, <i> a <u> na zvýraznění textu, pro tabulku <table>, <tr>, <td>. Styly použijí jen na nepodtrhávaní odkazů a zabarvení rolovací lišty.
Přitom existují nadpisy, citace, adresa, nadpis tabulky, buňky záhlaví tabulky, titulek stránky Pomocí stylů je také možné nadefinovat nejrůznější odsazení, takže se nemusí používat sled tvrdých mezer ( ), prázdných řádků (<p></p>) nebo odstavců (<br><br>).
Co chceme, to vám zakážeme! Jsou lidé, kteří využívají IE nejen na pouhé prohlížení stránek. Proto, když chtějí použít pravé tlačítko myši například pro zkopírování odkazu, zkopírování obrázku, nebo podívání se na vlastnosti obrázku nebo odkazu, případně něco jiného, dozví se z textu vyskakovacího okna, že tato tato činnost je znemožněna. Dá se vytušit, že několik málo verzí kódu přitom není dílem autorů, ale kód jen opisován nebo kopírován. Nejagresivnější hlídají přikliknutí i odkliknutí. Skripty se liší většinou jen vypisovaným hlášením, tam autoři předvádí své literární vlohy. Nevím, co některé autory stránek vede k tomuto omezení uživatele, přestože jsem se jich ptal. Přitom většina dotázaných však takové zbytečné omezení odstranila ze svých stránek.
Jak by se asi tvářili autoři takovýchto stránek, když by v jejich oblíbených programech nebylo možné použít pravé tlačítko myši? Jako léčbu takových jedinců navrhuji vymontovat z jejich myšáků pravé tlačítko a na monitor i myš jim napsat nesmývatelným fixem „Funkce myši jsou omezeny“.
Přitom je několik způsobů obrany, samozřejmě útokem. Samozřejmě zde nebudu popisovat všechny metody, ale pokud tyto dále uvedené fígle nebudou stačit, mám v zásobě další a na požádání je zveřejním. Výukové příklady jsou pro IE 4.0, IE 5.0, IE 5.5 a 6.0. Některé triky jsou však pro IE 6.0 zbytečné, protože tento prohlížeč disponuje mimo jiné novou funkcí k uložení obrázků.
Prvý způsob využívá toho, že veškeré kódy a grafiku není problém stáhnout na svůj disk pomocí menu, Soubor, Uložit jako na vhodné místo na disku. To se nám po zácviku podaří vždy, i když někdy to zpočátku vypadá na marný boj. Jak to udělat, si vyzkoušíme na výukové stránce.
Další způsoby obrany se zdají složitější, ale jen na první pohled. Přiklikneme pravé tlačítko myši (vyskočí hláška), odstřelíne mocným Esc (zmizne hláška), odklikneme (vyskočí hláška), odstřelíne mocným Esc (zmizne hláška), objeví se menu. Pokud se vyskakovací hláška objevila 1×, jde o slabší verzi, pokud 2×, jde o silnější verzi, jsou nutné dva úhozy do Esc.
Jiný způsob vychází z toho, že často je našim cílem jen uložení obrázku. Jednoduchý tah nám pomůže. Jde o přetažení objektu, v našem případě obrázku ze stránky s nepříjemným skriptem na jiné vhodnější místo.
Zajímavou metodou je použití jiného prohlížeče, než IE. Prohlížeč Opera je možné mít zdarma ve verzi s reklamním proužkem, pokud někomu reklamní proužek příliš vadí, může si po zaplacení poplatku Operu zaregistrovat. Problémy se zobrazováním některých stránek v češtině jsou už dávno vyřešeny. Výhodou Opery je, že omezovací triky jsou psány většinou pro IE, někdy pro Netscape, ale Opera se chová tak, že na ni téměř žádné špinavé praktiky neplatí, případně můžete vypnout všechny nebo jen některé Java skripty, aby vás neomezovaly. Operu můžete používat společně s IE. Opera je dostupná pro nejrůznější platformy, Windows a Linux verze jsou samozřejmostí. Kdo nevládne angličtinou, stáhne si odněkud neoficiální počeštění programu.
Dalšími velmi dobrými prohlížeči a navíc zcela zdarma jsou prohlížeče používající pro zobrazení stránek jádro Gecko, jako Firefox, Mozilla, Netscape… Výhodou těchto prohlížečů je přísné dodržování HTML a CSS standardů, takže tak, jak se stránky zobrazí v těchto prohlížečích, tak by se stránky měly zobrazit i jinde. Tyto prohlížeče jsou pro Windows i Linux a dostupné také v české verzi.
Pokud chceme zůstat u IE, je tu možnost použít takzvanou nadstavbu prohlížeče. Velmi dobrý program Maxthon, známý pod starším jménem MyIE2, využívá jádro IE pro zobrazení stránek, a přidává k němu další funkce a možnosti, jako nástroj pro ukládání flash animací nebo aktivace pravého tlačítka myši i na těch stránkách, kde je to „ zakázáno“.Program je zdarma, je i v češtině a ovládáním a možnostmi nastavení je program blízký prohlížeči Opera.
Inspiraci jsem si vzal ze stránky s výstižným názvem New Page 2. Na rozdíl od původní stránky je tato v kolotočářském stylu, čehož jsem dosáhnul zejména obsvícením kýčovitými barvami. Také kód mé stránkycelkem zajímavý. Stránka je funkční a dobře čitelná ve všech prohlížečích, s vyjímkou těch silně exotických. Rozvržení prvků na stránce je uděláno nemoderně, ale jednoduše pomocí tabulky. Platí zde sice, že stránky jsou takzvaně „optimalizovány“ pro IE 5.5 a IE 6, ale téměř stejně vypadají i v IE 4.0 a IE 5.0. V ostatních prohlížečích vypadá ukázková stránka podstatně odlišně, ale vše se dá bezproblémově přečíst a odkazy fungují. Na některých počítačích se sice stránka nechová korektně, což je pravděpodobně způsobeno chybami v nižších verzích IE nebo ovladačem grafické karty (ale to spíš hádám). Chyba se projevuje tak, že odkaz po přejetí myší zůstane svítit. Jde spíše o inspiraci, co lze vytvořit, než o něco užitečného.
Pro každý odkaz je použit pouze jeden obrázek, který se mění pomocí filtrů. Je to kus černé magie a nevím, jestli to umí nějaký editor. Ale zase tak těžké to není, v literatuře nebo na webu jde najít, jak se to dělá. Z vlastní zkušenosti musím říct, že zejména u kombinovaných filtrů (více filtrů současně na jeden objekt) velmi záleží na správné syntaxi závorek a uvozovek, aby efekty byly funkční i po uložení stránky Internet Explorerem.
Obrázkové odkazy pomocí filtrů
V článku uváděné perličky jsem skutečně našel na CB internetových stránkách. Při úpravách jsou pozměněny jména souborů, míry, barvy, při zkrácení je vypuštěn kód, který je pro ukázku nadbytečný a pokud je formátován text, je též zaměněn, pokud není pro ukázku nutný.