rok 2009
Idet - výstaviště Brno, výstava radiovozu a Draka.
Tatra sraz 805,
Příprava expedice Latina Amérika.

rok 2007
Idet, 1,Československý Tatra 805 sraz.

rok 2005
Idet
Expedice Australia

rok 2003
Rok se nesl ve znamení příprav pro cestu Asie 03
ČT - poskytnutí rozhovoru pro zpravodajsví České televize.

rok 2002
Během celého roku probíhala repase expedičního vozu Tatra. Příprava podkladů a dokumentů pro cestu Asie 03

Autotec 2002 - polygon - červen , prezentační jízdy na polygonu , prezentace na stánku Eberspaecher

rok 2001
4x4 Wenzels Dirty weekend - únor 2001 třetí místo s vozem Tatra 803 Mor Červený Drak reportáž v německém Off Road

První letošní akce ze seriálu navigačních offroad víkendů proběhla v prostoru Boletic. Na startu byly posádky z německa , rakouska a čest domácích hájila posádka Kopečný & Kopečný. Ta jela na modifikované replice vozu Tatra 803. Duch této soutěže v mnohém připomínal Transsylvánii v její původní podobě. Program začínal v pátek ve 20:30, kdy se na start postavila první posádka, tmu prořízly světlomety a posádky se v tříminutových intervalech vydaly na trať. Ta podle itineráře slibovala 49 km vojenským prostorem. Na asi patnáctém kilometru přišel zlom, a několik posádek se sjelo. Nastalo společné hledání té správné křižovatky. Ta byla po asi dvaceti minutách nalezena a tak se mohlo pokračovat. Nastal boj nejenom s časem, protože na tuto etapu byl určen čas 90 minut, ale i se zhoršujícím se terénem, který začal stoupat do tisíce metrů. Na několika kilometrech jsme projížděly množstvím terénních vln do kterých se až po střechu schovalo auto, . Ke slovu přišly redukce v převodovkách. Po několika-ti hodinovém boji se posádky dostaly do cíle. Jedna posádky vzdala, protože měla problémy s navigací způsobenou absencí Trip masteru, který počítá přesné ujetou vzdálenost. Posádky se v cíly seřadily do konvoje a společně se vrátily do kempu. Ráno nás budí slunce a po vydatné snídani míříme opět do prostoru. Dnes nás čeká dvakrát po více jak 50 kilometrech. První etapa je ve znamení navíjení. je odstartováno, jedeme krajinou a na jedné z křižovatek je určen azimut 280 stupňů, pomocí GPS jej najíždíme a po několika metrech se ocitáme přesně pod svahem. Na vrcholu je kontrolní bod. Vedle nás se začíná navíjet jedno z " géček". O asi deset metrů výš jsou další auta. Začíná kolotoč vytáhnutí lana, přivázání ke stromu , navíjení a znovu vytáhnutí. Takhle pokračujeme několik desítek výškových metrů. Tatrě přestal fungovat elektrický naviják. Posádka jej zkouší ochladit, demontuje kryt a hledáme příčinu. Ani po dvaceti minutách se nevzpamatoval a tak sundáváme přilby. Protože jsme na více jak 35stupňovým svahu a navíc jen několik metrů od vrcholu, tak domlouváme pomoc od organizátorů. Propojujeme lana a po zabzučení navijáku jsme tam. Do karty dostáváme kontrolní razítko a zjišťujeme možnost pokračování v etapě bez navijáku. Protože se ale v ní ještě naviják musí použít minimálně pětkrát, tak se rozhodujeme vynechat zbytek etapy. Je to za cenu trestných bodů. Přesouváme do prostoru dalšího startu. V odpoledních hodinách nás čeká účastníky průjezd korytem řeky. Do poslední etapy už vyjíždí prořídlé startovní pole. Tatra odjíždí se zpožděním způsobeným úpravou navijáku. Mezitím se celý konvoj organizátorů, doprovoďáků a diváků přesunuje. Tentokrát do prostoru louky, kde jsou vyjety asi metr hluboký koleje a následují dva brody. Už je to několik hodin co jsou posádky na trati a stále se nic neděje. Začíná hustě pršet a k tomu se stmívá, objevuje se první posádka. Té po vjezdu do kolejí a náklonu (jinudy se nedá projet) zhasíná motor. Spolujezdec začíná shánět benzín. Ten získává od diváků, zatím přijíždí další posádka a i ta má stejný problém. Je dotankováno a tak se posádky pokoušejí překonat zbývající metry k potoku. Ten první auto překonává, ale opět zapadá do kolejí, ochotní diváci jej však rozhoupávají a vrací zpět do vody. Následuje druhý rozjezd, tentokrát více do leva. Navigátor naskakuje a pokračují několik metrů k druhé větvi potoka. Zde opět zapadají, mezitím se druhá posádka úspěšně vypořádala s první částí a dojíždí druhou. Ta mezitím nadlehčuje přední část vozu navijákem, zaháknutým na větve stromu. Když se jim daří takto nasměrovat přední kola mimo koleje, tak se však prvním přidáním plynu vrací zpět. Navigátor vybíhá s lanem a zajišťuje jej za jediný strom na louce. Krátké zabzučení navijáků a vůz je na pevnějším podkladu. Ještě poslouží druhé posádce jako kotva a oba vozy se vzdalují. Za nějakou dobu přijíždí Tatra. Ta cestou pomáhá Land roveru pořadatelů. Po třiadvacáté hodině jsou vyhlášeny výsledky. Posádky Tatry 803 Červený drak skončila na třetím místě za posádkami vozů Mercedes Benz GE. O tom, že tento závod nebyl jednoduchý svědčí i to, že do cíle nedojelo 40 % vozů přihlášených na start.

expedice Podkarpatská Rus - expedice vozy Tatra 803 MoR Červený drak a Gaz 69

Pod tímto názvem se už po čtvrté konaly závody terénních aut v prostoru největší písečné plochy v Evropě. Podmínky, které zde jsou v písečných polích (velké teploty a suchý vzduch) byly za druhé války simulací podmínek v Africe pro vojska Rommelovy Africacorps. Ale zpět k závodům. Účastníci z Česko-Slovenska se začali sjíždět už v sobotu večer. Někteří se ještě večer vydali na testování trati. V neděli ráno začal start Itinerářové 40 km přejezdové etapy u televize Markíza. Letošní závod se jel v kategoriích benzín nad 2000 , benzín pod 2000, nafta . Speciálně ještě byly hodnoceny vozy Suzuki. Původně ohlášená kategorie Kamión byla zrušena a tak jediná Tatra 805 soutěžila s osobními vozy. Jako novinka se objevila kategorie čtyřkolky, nebo chcete-li QUAD. Na startu bylo přihlášeno 50 vozů menších či větších úprav. Posádky startovaly v minutových intervalech. Po odbočení do vojenského prostoru začal některým posádkám zvláště v leštěnkách problém s navigací. Ta se nedá dost dobře jet bez Tripmasteru. Přesto dorazily všechny posádky na místo startu, které bylo na stejném místě tak jako loni. Po absolvování zaváděcího kola, už ve kterém některé posádky zapadly či udělaly spojku ve snaze se vyhrabat se vozy seřadily podle kubatury motoru. V 12:30 se vydaly vozy na trať dvouhodinového závodu. Ve druhém kole jsme už z dálky za jedním horizontem viděli modré majáky terenní sanitky Mercedes G a ty nevěštily nic dobrého. To ostatně signalizoval i traťový komisař. Jeden z vozů Samurai ležel na boku a vedle vozu jeho řidič, kterého ošetřovali zdravotníci. Při skoku na horizontu vůz narazil na kořen a byl vymrštěn do vzduchu a absolvoval několik kotrmelců. Naše Tatra 803 pořád jela a jednotlivé vozy které jsme míjeli s otevřenými kapotami nás utvrzovali o tom, že závod končí až v cíli. Ve druhém kole nám začala vypovídat službu spojka a tak jsme museli některé úseky jet na nižší stupeň, než by bylo třeba. Dvě hodiny uplynuly. Poslední posádky projíždí cílem a my přesedáme do Tatry 8x8 , která slouží jako vyprošťovák a tentokrát si trať projíždíme ještě jednou. Na osmém kilometru bereme na lano posledního odpadlíka a táhneme jej do cíle. Následuje přesun zpět k TV Markíza. Zde je slavnostní vyhlášení výsledků. Tatra 803 posádka Martin Pleva a Adam K. je mezi benzíny nad 2000 dvanáctá z 16 a celkově bez rozdílu kubatury 20 z 50 přihlášených vozů.

4x4 Auto Magazín (č.7/8 2001) - představení vozu Tatra 803 MoR Červený drak

expediční vůz sloužil jako základna pro posádku na soutěži 4x4 Wenzels Dirty weekend - září 2001 - 15 místo

rok 2000
Po dvouletém úsilí v červnu dokončena stavba modifikované repliky t803, první testovací jízdy.

rok 1999
SUPERSYLVANIA TROPHY '99

Tohoto již sedmého ročníku jsme se účastnili jen jako diváci prologu, který se konal 14.5.1999 v okolí Záhřebu v Chorvatsku. Důvodem naší neúčasti je dosud nepostavený nový model.
expediční cesta ATLAS ´99 po části trasy (Tunisko) jako připomínka uplynulého desetiletí od první cesty do Afriky 6700 km
pokračování stavby modifikované repliky

ATLAS 1999 aneb po deseti letech znovu

Po desíti letech se vydala expedice ATLAS ´99 po části trasy (Tunisko) expedice ATLAS ´89 (viz níž). Trvala 23 dní a bylo najeto 6 798 km (z toho více jak 3000 km jen na jedno hnané kolo 4x3), naplaváno 500 km na lodích společnosti Tirrenia, spotřebováno 150 litrů vody, 1427 litrů benzínu, 150 kilogramů potravin, vypito 150 litrů piva Starobrno. Nejvyšším bodem bylo sedlo na sopce Etna ve výšce 1785 m.n.m. a nejnižším hladina moře. Účastnili se jí členové: Adam Kopečný, Ivan Zajíček, Petr Kopečný, Tomáš Fajman a Vlastik Dubjuk. Z expedice byl natočen videozáznam a napsán deník, ze kterého přináším i několik úryvků.

Začíná se stmívat a tak hledáme bivak, který nacházíme za malým kopcem. Tomáš vybírá příhodné místo a při couvnutí do výmolu se celé čtyři tuny opřely do pravého zadního kola. Tato příhoda bude mít pro nás za několik dní pokračování.

Zkoušíme pevnost podkladu a sjíždíme z náspu dolů. Tatra nabírá rychlost a po několika desítkách metrů auto zapadá až po poloosy. Vytahujeme lopaty pro odhrabání mazlavého blata od kol a podkládáme ........

.... začínají objevovat písečné návěje a tak je různě objíždíme. Snažíme se držet směr trasy a střídáme se v řízení po krátkých úsecích. Písek je okrový a za chvíli jej máme nejenom v botách, ale i v ústech. Tatra má zredukovanou jedničku a ....... .

...... dochází ke křupnutí a pravé zadní kolo se protáčí. Okamžitě zastavujeme. Řidič Tomáš tvrdí, že vypadla .......... .

Je deset hodin večer a na dně obalu diferenciálu nacházíme šest vylomených ..... . Jsou dvě hodiny ráno dalšího dne, když můžeme říct hotovo.