Uzitecne a zakladni prikazy Linuxu

Predpokladam, ze nevite o Unixu nic a ze ted sedite u pocitace, mate nainstalovanou nejakou distribuci Linuxu (treba RedHat nebo Slackware, ktery pouzivam ja) a kouka na vas vyzva treba

darkstar login:

Tedy predne - v unixu jsou uzivatele, kazdy ma sve jmeno (username) a heslo (password ;-). Po instalaci systemu nejsou zalozeni zadni uzivatele, pouze superuzivatel root, ktery vetsinou jeste nema zmenene heslo. Takze doporucuji, ted se zalogujte jako root a zmente heslo prikazem passwd.

Linux 2.0.10 (darkstar.(none)) (tty1) darkstar login: root Linux 2.0.10. (Posix). darkstar:~# passwd Changing password for root Enter new password: ****** Re-type new password: ****** Password changed.

Ted uz pri kazdem dalsim prihlaseni budete mit heslo. Linux disponuje tzv. virtualnimi konzolemi (zkratka VT), na kterych muzete zaroven pracovat. Prepina se mezi nimi pomoci LALT+F1 az LALT+F6 (nebo LCTRL+LALT+Fneco), nebo treba az F12 pokud si to zkonfigurujete (kde a jak pozdeji). Takze zkuste podrzet levy ALT a zmacknout k tomu F2. Nyni se znovu zalogujte jako root a zadejte jiz nove heslo. Ted se zpatky prepnete pomoci LALT+F1. Mezi VT se lze pohybovat take pomoci LALT+sipka_vlevo a LALT+sipka_vpravo. To dela cyklicky posun o 1 obrazovku. Takze si zkuste na kazde z nich zalogovat a overit si, ze tam bezi neco jineho.

Protoze je vcelku nebezpecne hrat si se systemem jako uzivatel root, vytvorime si nyni nejake ucty pro testovaci ucely. V unixu krome toho, ze ma kazdy uzivatel sve username ma jeste skupinu, do ktere patri. Souvisi to s pristupovymi pravy, jak ukazu dale.

Prikaz, kterym root vytvori ucet na systemu je adduser. Tento prikaz vytvori prazdny domovsky adresar uzivatele a zaradi ho do databaze uzivatelu (v souboru /etc/passwd).

smrt:~# adduser

Adding a new user. The username should not exceed 8 characters
in length, or you may run into problems later.

Enter login name for new account (^C to quit): test

Editing information for new user [test]

Full Name: Testovaci Ucet
GID [100]: 
Group 'users', GID 100
First unused uid is 501

UID [501]: 

Home Directory [/home/test]: 

Shell [/bin/bash]: 

Password [test]: 

Information for new user [test]:
Home directory: [/home/test] Shell: [/bin/bash]
uid: [501] gid: [100]

Is this correct? [y/N]: y

Adding login [test] and making directory [/home/test]

Adding the files from the /etc/skel directory:
./.kermrc -> /home/test/./.kermrc
./.less -> /home/test/./.less
./.lessrc -> /home/test/./.lessrc
./.term -> /home/test/./.term
./.term/termrc -> /home/test/./.term/termrc
./.inputrc -> /home/test/./.inputrc

Tam, kde vam prikaz nabidne nejakou hodnotu v [] tak jenom odbachnete ENTER. Na vysvetlenou: na filesystemu se u kazdeho souboru uklada jmeno a skupina vlastnika, ale jako 16-bitove cislo (tedy uid=UserID a gid=GroupID). Proto vam system nabidl nejaka uid (musi byt unikatni) a gid (standartni skupina je users, ale muzete si vytvorit vlastni skupiny s libovolnym nazvem a nejakym cislem gid v souboru /etc/groups).

Uzivatel muze byt i ve vice skupinach, zjistite to prikazem groups. Pokus si nejste jisti jako kdo jste zalogovani, je na to prikaz whoami nebo who am i. Samotny prikaz who vypise kdo je na systemu zalogovany.

darkstar:~# groups 
root bin daemon sys adm disk wheel floppy control junk others
darkstar:~# whoami
root
darkstar:~# who am i
sdarkstar!root     tty2    Aug 13 21:04
darkstar:~# who
root     tty1     Aug 13 19:24
root     tty2     Aug 13 19:27
peta     ttyp0    Aug 13 19:24 (:0.0)
peta     ttyp1    Aug 13 19:26 (:0.0)
peta     ttyp2    Aug 13 19:26 (:0.0)
root     ttyp3    Aug 13 19:51 (temp.cz)
a        ttyp5    Aug 13 19:54 (temp.cz)
root     ttyp6    Aug 13 21:04 (temp.cz)

ve vypisu who je nejprve jmeno_uzivatele,terminal,datum_zalogovani_a_cas a odkud je pripojen. K Linuxu se muzete pripojit pres sit prikazem telnet jmeno_pocitace a potom system ukazuje ze jste pripojeni na terminalu ttyp# misto tty# (lokalni VT). Posledni sloupec zobrazuje, z ktereho pocitace je uzivatel prilogovan (temp.cz) nebo zdali pracuje se systemem X Window (:0.0).

Nyni se nekde zalogujte jako uzivatel test a ukazu vam ty nejzakladnejsi prikazy unixu pro praci se soubory.

Zakladni prikazy pro praci se soubory

Kazdy uzivatel ma domaci adresar. Po zalogovani je aktualni cesta nastavena na nej. Presvedcite se o tom prikazem pwd (Print Working Directory). Mezi adresari se skace prikazem cd <jmeno_adresare> (Change Directory). Samotny prikaz cd vas vrati do domaciho adresare. Obsah adresare se vypisuje prikazem ls nebo lepe a prehledneji v delsi forme ls -l. Aktualni adresar lze referencovat pomoci tecky . , nadrazeny adresar pomoci dvou tecek ..

darkstar:~$ pwd
/home/test
darkstar:~$ ls -l
total 0
darkstar:~$ cd ..
darkstar:/home$ ls
a/         boby/      down/      ftp/       koblizek/  lada/      test/
bbs/       bruce/     faxadmin/  k/         l/         peta/   
darkstar:/home$ ls -l
total 28
drwxr-x---  80 a        users       12288 Aug 13 12:54 a/
drwxr-xr-x   3 bbs      users        1024 Mar 14 15:57 bbs/
drwxr-xr-x   4 boby     users        1024 Jan 11  1996 boby/
drwxr-xr-x   2 bruce    users        1024 May 18 22:34 bruce/
drwxr-xr-x   4 down     users        1024 Apr  7 06:27 down/
drwxr-xr-x   3 faxadmin users        1024 Apr 13 02:49 faxadmin/
drwxr-xr-x   8 root     root         1024 Jan 11  1996 ftp/
drwxr-xr-x   7 k        root         1024 Jan 11  1996 k/
drwxr-xr-x   3 koblizek root         1024 Jan 11  1996 koblizek/
drwxr-xr-x   8 l        users        1024 Apr 26 03:38 l/
drwxr-xr-x   6 lada     users        1024 Aug  5 05:53 lada/
drwxr-xr-x  16 peta     users        2048 Aug 13 19:24 peta/
drwxr-xr-x   3 test     users        1024 Aug 13 21:05 test/
darkstar:/home$ cd
darkstar:~$

Z dalsich prikazu jen strucne: kopirovani je prikazem cp <co> <kam>, smazani souboru je rm <jmeno_souboru>, vytvoreni adresare mkdir <jmeno_adresare> a smazani adresare rmdir <jmeno_adresare>.

V linuxu je mozne dosazovat za jmena souboru neuplne nazvy doplnene hvezdickami (jakykoli string) etc. Funguje to tak, ze napisete treba ls K*.[cC] a shell expanduje nazev tak, ze z aktualniho adresare vezme vsechna jmena souboru jez zacinaji pismenem velke K, pak maji libovolne dlouhy pocet pismen a konci priponou .c nebo .C a preda ho prikazu ls. Vypada to takhle:

darkstar:~$ ls
Headery.h    Konec_M$.C     
Kravina.c    atakdale.txt
darkstar:~$ ls -l K*.[cC]

....tady shell vybere ty jmena, ktera odpovidaji vzoru K*.[cC] a posle je prikazu ls, je to tedy to same jako

darkstar:~$ ls -l Kravina.c Konec_M$.C
-rwxr-xr-x  16 test     users        2048 Aug 13 19:24 Kravina.c
-rwxr-xr-x   3 test     users        1024 Aug 13 21:05 Konec_M$.C

V nazvech souboru muzete pouzivat nahradu za 1 pismeno ?, nahradu 1 pismena ze skupiny pismen [abcDFfe], nahradu z intervalu ascii [A-K] , [0-9,A-F] , nahradu za libovolny retezec Se*svazem_na*casy a libovolne kombinace tohodle Plan[0-9][0-9]?etiletky_za_rok19[0-9][0-9][HhSs]rave_splnime_a_*jinak.[cChH] nebo Panove[a-h,A-H]*spachali_sebevrazdu_*ti_bodnymi_ranami_do_*c* . Krome tohodle celeho jeste muzete pouzit tzv. completion (dokonceni) jmena souboru automaticky shellem. Napisete prvnich par pismen jmena souboru a zmacknete tabulator <TAB> pokud tyto pismena jiz identifikuji jednoznacne soubor, tak se jeho jmeno doplni. Pokud ne, tak vam po chvili buseni do tabulatoru shell (tohle funguje jen u shellu bash) shell nabidne soubory, ktere pasuji. Ukazka:

darkstar:~$ ls
Mame    Masa    Mise
Mnoho   Na
darkstar:~$ ls M<TABULATOR>

tady shell pipne, jako ze vam oznamuje ze je vic variant. Zkusim jeste jednou tab:

darkstar:~$ ls M<TABULATOR>
piiiiiiiiiiip
<TABULATOR>
Mame    Mnoho      Masa      Mise
darkstar:~$ ls Ma<TABULATOR>
piiiiiiiiiiip
<TABULATOR>
Mame    Masa 
darkstar:~$ ls Mam<TABULATOR>

darkstar:~$ ls Mame

Jiste jste si vsimli tech pismen pred nazvy souboru (-rwxr-xr--). Jsou to typ souboru, pristupova prava pro vlastnika, uzivatele ze skupiny vlastnika souboru a vsechny ostatni (cizaci). Jak jsem uvedl, uzivatele maji skupinu, do ktere patri.
Vypada to nejak takhle:

Mezi priklady je take adresar.

1. pismeno znaci typ souboru:
• b block (buffered) special - blokove zarizeni - disky (/dev/hd*)
• c character (unbuffered) special - znakove zarizeni - terminaly, streamery, seriaky (/dev/tty*)
• d directory - adresar
• p named pipe (FIFO) - roura (jeden program do toho zapisuje, druhy cte)
• - (nebo f) regular file - normalni soubor
• l symbolic link - symbolicky link - odkaz na filesystemu
• s socket

dalsich 9 pismen je rozdeleno do 3 skupin, ktera kontroluji pristupova prava pro vas (vlastnik souboru), uzivatele ve vasi skupine a ostatni uzivatele. Prikazem jez nastavuje pristupova prava je chmod. Logicky muzete nastavit prava jen u souboru, ktery vam patri. Ukazka:

darkstar:~$ ls -l
total 1
-rw-r--r--   1 test     users           9 Aug 13 23:51 neco
darkstar:~$ chmod 642 neco
smrt:~$ ls -l
total 1
-rw-r---w-   1 test     users           9 Aug 13 23:51 neco

-           normalni soubor
 rw-        pristupova prava vlastnika (test) souboru
    r--     pristupova prava uzivatelu ze skupiny users
       -w-  pristupova prava vsech ostatnich

r -pravo soubor cist
w -pravo zapisovat do souboru
x -pravo spustit soubor (executable) - muze byt i skript

smrt:~$ ln -s /var/X11R6/lib/XF86Config XF86Config
smrt:~$ ls -l
lrwxrwxrwx   1 test     users          25 Mar 11 17:53 XF86Config -> /var/X11R6/lib/XF86Config

Dalsimi prikazy souvisejicimi s diskem a soubory jsou:
mount - pripoji filesystem do adresaroveho stromu
umount - odpoji namontovany filesystem
du (directory usage) - vypise kolik zabiraji adresare a data v nich
df (disk free) - kolik mista je vyuzito a zbyva na namontovanych partisnach
find - vyhleda v danem adresari (a pod nim) soubor/adresar s danou podminku (jmeno, cas ....)

Prikazy pro praci se soubory
Prikaz	Priklady	Funkce
mc	mc	Zakladni prikaz Linuxu (Midnight Commander)
	mc -b	Spusti mc monochromaticky
	mc -c	Spusti mc barevne (default kdyz to jde)
pwd	pwd	Vypise aktualni adresar
cd	cd <adresar>	Zmeni aktualni adresar
	cd	Vrati se do domaciho adresare
	cd /	Skoci do korenoveho (root) adresare. root zde mini hlavni, nadrazeny, nikoliv uzivatele
	cd ..	O adresar vys
	cd ~lada	Do domaciho adresare uzivatele lada
ls	ls <adresar>	Vypise soubory v adresari
	ls	Vypise soubory v aktualnim adresari
	ls /	Vypise soubory v korenovem (root) adresari.
	ls -l	Vypise soubory v dlouhem formatu - vlastnik, prava, casy
	ls -a	Vypise vsechny soubory v adresari (i ty zacinajici teckou)
	ls -la /home/*	Vypise dlouze vsechny soubory v domacich adresarich uzivatelu
cp	cp <co> <kam>	Zkopiruje soubor
	cp zprava.txt zprava.bak	Zkopiruje soubor zprava.txt do zprava.bak
	cp zprava.txt /home/xmyslik/	Zkopiruje soubor zprava.txt do adresare uzivatele xmyslik pod jmenem zprava.txt
	cp -d /home/xmyslik/tmp/* /tmp/	Zkopiruje vsechny soubory do adresare /tmp, symlinky kopiruje jako symlinky
	cp -f zprava.txt ~xmyslik/	zkopiruje soubor zprava.txt do adresare uzivatele xmyslik, prepise pripadne cilovy soubor
	cp -r texty/ /tmp/xmyslik/	zkopiruje soubory v adresari texty do adresare /tmp/xmyslik i s podadresari
rm	rm <soubor(y)>	Smaze soubor(y)
	rm -i zprava.*	Smaze vsechny zpravy (s jakoukoli priponou), u kazde se pta na potvrzeni
	rm -f zprava.txt zprava.bak	Bez pripadneho ptani smaze tyto soubory
	rm -r ~/tmp/	Rekurzivne smaze adresar tmp v domacim adresari a vsechno pod nim
	rm -rf /tmp/xmyslik/	Bez ptani smaze rekurzivne obsah docasneho adresare /tmp/xmyslik
mkdir	mkdir <adresar(e)>	Vytvori adresar(e)
	mkdir ~/tmp/	Vytvori adresar tmp v domacim adresari
	mkdir /tmp/moje/ /tmp/sources/	Vytvori prislusne adresare
ln	ln <zdroj> <cil(e)>	Vytvori link (odkaz) na soubor, adresar
	ln /var/X11R6/lib/XF86Config XF86Config	Vytvori v akt. adresari soubor tvrde linkovany se souborem /var/X11R6/lib/XF86Config
	ln -s /var/X11R6/lib/XF86Config XF86Config	To same, ale vytvori symbolicky link
	ln -s /usr/src/ ~/kompilace	Vytvori symlink z domaciho adresare na /usr/src
chmod	chmod <mod> <soubor(y)>	Meni (nastavuje) pristupova prava u souboru a adresaru
	chmod +x a.out	Nastavi flagy x(executable) u souboru - spustitelne -??x??x??x
	chmod -w,+rx a.out	Shodi flag w(write),nastavi flagy r(read)x(executable) u souboru - spustitelne -r-xr-xr-x
	chmod a=-rwx,g=+x,u=+rw exploze_snu	Zrusi r(read)w(write)x(execute) pro a(all), prida x pro g(group), prida rw pro vlastnika u(user) : -rw---x--- !zalezi na poradi!
	chmod 421 ukazka	Nastavi prava -r---w---x u souboru ukazka
	chmod 751 startx	Nastavi prava -rwxr-x--x u souboru
umask	umask [maska]	Zmeni, resp. zobrazi masku defaultne pouzivanou pro nastaveni poc. prav vytvarenych souboru/adresaru
	umask 126	Nove vytvorene soubory budou mit prava -rw-r-----, nove adresare drw-r-x--x Pozor jedna se o masku, tedy doplnek!
chown	chown [uzivatel][:skupina] <soubor(y)>	Zmeni vlastnika souboru, adresare - jen pro roota!
	chown xmyslik ~xmyslik/ftp/incoming/ukoly.txt	Zmeni vlastnika souboru na xmyslik
	chown xmyslik:users /var/httpd/htdocs/myslik/	Zmeni vlastnika i skupinu adresare
	chown :root ukol1.c ukol2.c ostatni/	Zmeni pouze skupinu u souboru a adresare
	chown -R root:root ostatni/	Rekurzivne zmeni vlastnictvi vsech souboru a adresaru pod ostatni/ vcetne
find	find [cesta] [podminka] [akce]	Najde soubor/adresar podle podminky (jmeno, cas, prava...)
	find ~ -iname "*.dvi" -print	najde vsechny soubory *.dvi nebo *.DVI v home adresari a vypise jejich jmena a cesty
	find /users/ -name core -exec rm {} ;	najde vsechny coredumpy a smaze je
	find ~root -follow -user xmyslik -print	Najde soubory uzivatele, prohledava i symlinkovane adresare
	find / -type p -print	Najde soubor typu FIFO (roura-pipe)
du	du [adresar]	Vypise kolik zabira adresar(e)
	du	Vypise kolik zabira akt. adresar a podadresare
	du /home/	Vypise kolik zabiraji adresare uzivatelu /home/
	du -b /home/	Vypise obsazeni v bytech misto v 512B blocich
	du -k /tmp/	Vypise obsazeni v kilobytech
	du -s /home/	Vypise kolik zabira /home/ bez vypisu podadresaru
mount	mount <zarizeni> <mountpoint>	Primontuje partisnu do adresaroveho stromu
	mount	Vypise ktere filesystemy a partisny jsou namontovane
	mount /dev/fd0 /A/ -t msdos	Primontuje disketu s msdos filesystemem
	mount /dev/hda1 /usr/	Pripoji partisnu s filesystemem ext2 pod /usr/
	mount /dev/scd0 /cdrom/ -t iso9660 -o exec,ro,nosuid,user	Namontuje scsi cdrom
	mount smrt:/cdrom /mnt/cdrom/ -t nfs -o ro	Pripoji sitovy adresar cdrom pocitace smrt do bodu /mnt/cdrom/
	mount /DOS/	Pripoji partisnu definovanou v /etc/fstab pod adresar
umount	umount <zarizeni/mountpoint>	Odmontuje partisnu podle jmena zarizeni nebo adresare
	umount /dev/fd0	Odmontuje floppy
	umount /A/	To same ale pomoci mountpointu
df	df [adresar/zarizeni]	Vypise obsazeni namontovaneho disku/partisny
	df	Vypise vsechna namontovana zarizeni/partisny
	df .	Vypise obsazeni zarizeni, na nemz je akt. adresar
	df /dev/hda1	Vypise obsazeni namontovane partisny

sync, cat, more, less, grep, fgrep, sort

Prikazy pro praci s procesy

OS Unix je postaven na procesech. Proces je samostatny program, jemuz je pridelovan procesor. V Unixu tradicne je obvykle hodne bezicich/spicich/na neco cekajicich procesu. Procesem je program copy, telnet, netscape...v dobe kdy jsou spusteny. Kazdy uzivatel muze spustit vice procesu, muze je spustit na pozadi, pozastavovat/rozbihat procesy, spoustet procesy v dany cas, posilat procesum signaly apod. Proces vznikne tak, ze je spusten jinym procesem. Hierarchicky ve stromove strukture to muze vypadat takto:

smrt:~$ pstree init-+-5*[agetty] |-asWedit |-3*[bash---bash---mc-+-bash] | `-cons.saver] |-bash---bash---mc-+-bash---man---sh---less | `-cons.saver |-bash |-bash---bash---startx---xinit-+-X | `-fvwm-+-GoodStuff | |-oclock | |-xload | `-xsysinfo |-6*[color_xterm---mc---bash] |-color_xterm---bash---bash---mc---bash |-3*[color_xterm---rlogin---rlogin] |-color_xterm---bash---pstree |-2*[color_xterm---bash] |-crond |-gpm |-httpd---2*[httpd] |-inetd---3*[in.rlogind---bash---bash---mc---bash] |-innd |-kerneld |-kflushd |-klogd |-kswapd |-lpd |-mgetty |-netscape2 |-rpc.mountd |-rpc.nfsd |-rpc.portmap |-sendmail |-syslogd |-update |-xfontsel |-xfs `-xmix

Zakladni prikaz pro vypis spustenych procesu je prikaz ps. Bez parametru vypise procesy, jez mate spusteny:

smrt:~$ ps PID TTY STAT TIME COMMAND 139 3 S 0:00 -bash 140 4 S 0:00 -bash 141 5 S 0:00 -bash 142 6 S 0:00 -bash 450 4 S 0:00 -bash 451 4 S 0:00 /usr/local/bin/mc -P -x -c 453 p0 S 0:00 bash -rcfile .bashrc 595 3 S 0:00 -bash 596 3 S 0:02 /usr/local/bin/mc -P -x -c 598 p5 S 0:00 bash -rcfile .bashrc 2852 6 S 0:00 -bash 2853 6 S 0:00 sh /usr/X11/bin/startx -- -bpp 16 2859 6 S 0:36 fvwm 2864 6 S 0:00 xload -hl red -nolabel -jumpscroll 1 -update 2 2865 6 S 4:12 xsysinfo -geometry 207x120 2866 6 S 0:00 oclock 2875 6 S 0:00 /usr/lib/X11/fvwm/GoodStuff 7 4 /usr/lib/X11/fvwm/system.fv 2877 6 R 110:51 netscape2 -install 2922 p3 S 0:00 /usr/local/bin/mc -P -x -c 2924 p4 S 0:00 bash -rcfile .bashrc 2927 p8 S 0:00 -bash 2940 p8 S 0:00 -bash 2941 p8 S 0:16 /usr/local/bin/mc -P -x -c 2943 pa S 0:00 bash -rcfile .bashrc 3179 p9 S 0:04 /usr/local/bin/mc -P -x -c 3181 pb S 0:00 bash -rcfile .bashrc 3236 pc S 0:00 (rlogin) 3239 pc S 0:00 (rlogin) 3699 6 S 0:00 xmix 4535 q3 S 0:00 (rlogin) 4538 q3 S 0:04 (rlogin) 4593 qe S 0:00 -bash 4645 qa S 0:00 rlogin -l root localhost 4648 qa S 0:00 rlogin -l root localhost 4891 r4 S 0:00 -bash 5312 q7 S 0:01 /usr/local/bin/mc -P -x -c 5314 q8 S 0:00 bash -rcfile .bashrc 5608 q0 S 0:01 /usr/local/bin/mc -P -x -c 5610 q1 S 0:00 bash -rcfile .bashrc 5726 6 S 0:00 xfontsel 5728 6 S 0:26 asWedit 5792 pf S 0:01 /usr/local/bin/mc -P -x -c 5794 q2 S 0:00 bash -rcfile .bashrc 5884 q6 S 0:00 /usr/local/bin/mc -P -x -c 5886 qc S 0:00 bash -rcfile .bashrc 5891 qc R 0:00 ps

Jen male vysvetleni:
PID je cislo procesu, pod kterym je proces veden v systemu. Pomoci tohoto cisla se identifikuje a muze skrze nej byt i odstrelen...
TTY je nazev terminalu, z ktereho byl prikaz spusten, resp. na kterem bezi. I spojeni pres sit telnetem se tvari jako terminaly.
STAT je status - program muze v zasade bezet (R - running) nebo na neco cekat (S - sleep).
COMMAND je jmeno programu s parametry, jak byl spusten. Pokud je COMMAND v zavorkach, znamena to ze prislusny program je vyswapovan z pameti na disk.

Dalsim prikazem pro manipulaci s procesy je interaktivni program top. po spusteni ukazuje tabulku procesu a kazdych par sekund ji obcerstvuje. Muzete v nem stisknutim k odstrelit proces podle jeho cisla (kill), stiskem r muzete zmenit prioritu procesu (renice), otaznikem ? dostanete kratky help.

smrt:~$ top 3:05pm up 1 day, 14:29, 22 users, load average: 0.80, 0.72, 0.65 120 processes: 116 sleeping, 4 running, 0 zombie, 0 stopped CPU states: 28.2% user, 30.1% system, 43.4% nice, 42.0% idle Mem: 63476K av, 62384K used, 1092K free, 29264K shrd, 256K buff Swap: 72572K av, 8120K used, 64452K free 9492K cached PID USER PRI NI SIZE RSS SHARE STAT LIB %CPU %MEM TIME COMMAND 2877 xmyslik 17 0 12464 11120 3436 R 0 20.8 17.5 113:44 netscape2 5895 root 1 0 1284 1284 804 R 848 15.3 2.0 0:01 color_xterm 2855 root 0 -10 20512 17748 1492 S < 0 14.0 27.9 95:17 X 5935 xmyslik 1 0 480 480 340 S 0 3.8 0.7 0:03 top 5937 xmyslik 9 0 476 476 340 R 0 3.5 0.7 0:01 top 2865 xmyslik 0 0 560 500 328 S 416 0.2 0.7 4:15 xsysinfo 5728 xmyslik 0 0 4308 4156 1916 S 0 0.2 6.5 0:33 asWedit 2859 xmyslik 0 0 736 652 368 S 316 0.1 1.0 0:37 fvwm 5934 root 0 0 868 868 428 S 448 0.1 1.3 0:00 rxvt 1 root 0 0 160 72 56 S 48 0.0 0.1 0:28 init 2 root 0 0 0 0 0 SW 0 0.0 0.0 0:00 kflushd 3 root -12 -12 0 0 0 SW< 0 0.0 0.0 0:00 kswapd 137 root 0 0 196 196 144 S 0 0.0 0.3 0:00 bash 138 root 0 0 196 196 144 S 0 0.0 0.3 0:00 bash 6 root 0 0 60 44 28 S 0 0.0 0.0 0:04 kerneld 38 root 0 0 192 164 88 S 112 0.0 0.2 0:00 crond 10 root 0 0 80 32 20 S 24 0.0 0.0 0:07 update 5542 root 0 0 248 248 160 S 0 0.0 0.3 0:00 mgetty 70 root 0 0 200 136 92 S 92 0.0 0.2 0:03 syslogd 72 root 0 0 148 92 56 S 68 0.0 0.1 0:02 klogd 74 root 0 0 156 68 44 S 40 0.0 0.1 0:00 inetd 76 root 0 0 92 16 16 S 0 0.0 0.0 0:00 lpd 5884 xmyslik 0 0 952 952 528 S 0 0.0 1.4 0:00 mc 89 root 0 0 440 352 292 S 0 0.0 0.5 0:00 sendmail 135 root 0 0 600 500 212 S 112 0.0 0.7 0:00 xfs 2852 xmyslik 0 0 284 284 208 S 0 0.0 0.4 0:00 bash

Mozna by se zde sluselo uvest, jak Linux reprezentuje prioritu procesu (sloupce PRI a NI). Zakladnim pravidlem je, ze cim nizsi cislo priority, tim vice casu venuje Linux teto uloze oproti jinym. Ordinerni uzivatel smi nastavovat pouze 0 ~ 20, nastaveni zapornych hodnot je dovoleno jen rootovi (-20 ~ -1). Pokud chcete zmenit uloze prioritu neinteraktivne tak je na to prikaz renice. Napr.

smrt:~$ renice 5 2877 2877: old priority 0, new priority 5

Na odstreleni procesu je prikaz kill, pokud chcete odstrelit vsechny procesy s urcitym jmenem je na to killall.

smrt:~$ kill 5935 smrt:~$ killall top smrt:~$ killall fghdfhg fghdfhg: no process killed

Prikaz kill se chova tak, ze posle procesu upozorneni (signal - obycejne integerove cislo), ze by jako bylo vhodne aby se odstranil ze systemu. Pokud proces tvrdosijne odmita reagovat na samotny kill, je mozno mu poslat jine "upozorneni" jako parametr prikazu kill. Nejznamejsim je signal 9, fyzicke odstreleni bez vyzvy a bez sance po sobe uklidit. Na nektere signaly mohou programy reagovat ruzne, treba znovuprectenim konfiguracniho souboru. Kill s parametrem signalu se posila takto:

smrt:~$ killall -9 top smrt:~$ killall -HUP sendmail

Signaly tedy lze uvadet jejich symbolickym jmenem ci cislem signalu.
U vsech prikazu zde (a plati to i obecne o UNIXovych prikazech) plati ze kdyz prikaz nic nevypise, tak se vykonal bez chyby.

Poslednimi zde zminovanymi prikazy jsou prikazy pro spousteni procesu v dany cas. Jsou to at - zaradi program do fronty jobu, atq - vypise joby ve fronte, atrm - odstrani job z fronty. Kazdy uzivatel ma svou frontu a root muze manipulovat se vsemi.

smrt:~$ at -f budik.skript 12:24 Job c00da1c6c.02 will be executed using /bin/sh smrt:~$ atq Date Owner Queue Job# 12:24:00 03/06/97 xmyslik c c00da1c6c.02 smrt:~$ atrm c00da1c6c.02

Pokud pouzijete jen atrm bez argumentu tak se odstrani posledne zadany job z fronty.

Prikazy pro praci s procesy
Prikaz	Priklady	Funkce
pstree	pstree	Vypise hierarchicky strom procesu
top	top	Zobrazuje seznam procesu - interaktivni
ps	ps	Vypise procesy uzivatele
	ps a	Vypise vsechny procesy
	ps u	Vypis procesu v dlouhem formatu
	ps au	Vsechny procesy v dlouhem formatu
kill	kill {PID procesu}	Posle procesu signal ukoncit
	kill -9 8340	Bez vyzvy odstreli program 8340 (natvrdo signalem SIGKILL)
	kill -l	Vypise seznam signalu
killall	killall {jmeno procesu}	Posle procesu jmenem {} signal ukoncit (SIGTERM)
	killall -HUP sendmail	Posle signal SIGHUP vsem procesum nazvem sendmail (znovuprecteni konfig souboru)
	killall -i bash	Pred zaslanim signalu se interaktivne pta na potvrzeni akce
nice	nice [-priorita] <prikaz> [argumenty_prikazu]	Spusti prikaz se zmenenou prioritou
	nice xfractint	Spusti prikaz se snizenou prioritou
	nice l3enc souce.wav dest.mp3	Spusti prikaz s nizsi prioritou a parametry
	nice -20 l3enc souce.wav dest.mp3	Spusti prikaz s nejnizsi prioritou (+20)
	nice -n "-20" mpeg_play video.mpg	Spusti prikaz s nejvyssi prioritou (-20 - smi jen root)
renice	renice <priorita> <PID>	Zmeni prioritu beziciho procesu
	renice +5 987	Snizi prioritu procesu 987 na 5
	renice -20 -u root	Zmeni prioritu vsech procesu uzivatele root na maximalni
	renice +20 -g users	Snizi prioritu vsech procesu uzivatelu ve skupine users na minimum
at	at {CAS}	Spusti prikaz nebo skript v danem case
	at -f budik.skript 12:30	Prida skript do seznamu jobu urcenych k spusteni - na nejblizsi cas 12:30
	at -q z -f budik.skript 12:30	...navic do uzivatelovy fronty z - ma nizsi priority pri behu
	at -f budik.skript 4pm + 3 days	Za 3 dny v 4.00 odpoledne spusti budik
	at -f budik.skript 10am Jul 31	Spusti budik 31.cervence v 10 rano
atq	atq	Vypise seznam nacasovanych jobu
	atq -v	Vypise seznam nacasovanych i dokoncenych jobu
atrm	atrm [ID_jobu]	Odstrani job z fronty
	atrm	Odstrani posledni job z fronty jobu
	atrm c00da1c6c.02	Odstrani job s ID c00da1c6c.02 z fronty jobu
batch	batch [CAS]	Jako at ale spusti job az pri nizkem zatizeni (load). Nemusi se uvadet cas
free	free	Vypise informace o volne pameti

nohup, fg, bg, jobs, suspend

Prikazy pro zobrazeni statusu a systemovych informaci

S multitaskingem, pameti a soubezne bezicimi procesy souvisi nasledujici prikazy: free, uptime, tload, xload, procinfo Prikaz uptime vypise, jak dlouho pocitac bezi od posledniho spusteni a symbolicke zatizeni (load). Load je dejme tomu pocet procesu, ktere se snazi v dany cas o beh. Bude-li tedy jeden proces za 1 sekundu vyzadovat procesor 0.5 sekundy, bude zatizeni - load 0.5 . Kdyz navic dalsi proces bude vyzadovat procesor 0.75 sekundy ze sekundy, tedy 75%, bude load 0.5+0.75 Poznamka: vyzadovat beh neznamena nutne vzdy zrat cykly procesoru. Proces muze chtit bezet, ale kdyz zrovna ceka na nejake V/V zarizeni (treba DAT streamer), tak sice nezere cykly procesoru, ale zvysuje load.
Prikazy xload a tload maji za ukol zobrazovat zatizeni v zavislosti na case, xload v grafice v X window a tload na textove konzoli. Procinfo vypise zajimave informace o systemu.

smrt:~$ free total used free shared buffers cached Mem: 63536 62552 984 40868 1128 19596 -/+ buffers: 41828 21708 Swap: 72572 64 72508 smrt:~$ uptime 6:12pm up 19:39, 16 users, load average: 1.43, 1.15, 1.10 smrt:~$ procinfo Linux version 2.0.28 (root@smrt) (gcc version 2.7.2.1) #7 [smrt] Memory: Total Used Free Shared Buffers Mem: 63536 62632 904 40908 1156 Swap: 72572 64 72508 Bootup: Wed Mar 05 22:32:26 1997 Load average: 1.44 1.17 1.10 3/93 1347 user : 0:55:08.02 4.7% page in : 633893 disk 1: 346500 nice : 16:16:07.94 82.7% page out: 1096282 disk 2: 6158 system: 0:41:57.84 3.6% swap in : 1 disk 3: 38067 idle : 1:47:05.57 9.1% swap out: 16 uptime: 19:40:19.36 context : 25353549 irq 0: 7081937 timer irq 8: 0 irq 1: 18926 keyboard irq 9: 0 WD8003 irq 2: 0 cascade irq 10: 0 irq 3: 0 irq 11: 21 irq 4: 206624 + serial irq 12: 0 irq 5: 750597 sound blaster irq 13: 1 math error irq 6: 0 irq 14: 489695 + ide0 irq 7: 6235559 + serial irq 15: 324619 + ide1

xload	tload

Prikazy pro zobrazeni statusu a systemovych informaci
Prikaz	Priklady	Funkce
free	free	Vypise vyuziti pameti
procinfo	procinfo	Vypise informace o pameti a preruseni
uptime	uptime	Vypise jak dlouho jiz bezi pocitac
tload	tload	Zobrazuje na terminalu textove zatizeni
xload	xload	Zobrazuje zatizeni v okne v X window
xsysinfo	xsysinfo	Zobrazuje zatizeni a volnou pamet v X window
reboot	reboot	Rebootne pocitac (jen root)
halt	halt	Zastavi pocitac (jen root)
shutdown	shutdown <CAS> [hlaska_uzivatelum]	Rozbehne shutdown systemu (odstrileni procesu, reboot/halt)
	shutdown 12:45	Provede shutdown v 12:45
	shutdown +5 "Za 5 minut koncime!"	Provede shutdown za 5 minut a upozorni uzivatele
	shutdown -h now	Provede shutdown ted a zastavi pocitac (haltem)
	shutdown -c	Zrusi jiz bezici ci nacasovany shutdown
init	init [runlevel]	Zmeni runlevel (soft. konfigurace) systemu
	init s	System prejde do single-user modu
	init c	Zpusobi znovuprecteni konfigurace (/etc/inittab) a spusteni/zastaveni tam definovanych programu

Jak jsem napsal jiz predem, nemusite si lamat hlavu s tim, ze si nepamatujete prikazy. Pamatujte si jen ty co casto pouzivate. Pro praci s procesy vam staci vedet, ze existuje top. Pri praci se soubory staci umet ovladat Midnight Commander - mc. To ze existuji verze programu, operujici s procesy nebo soubory v unixu je vyhodne protoze je muzete pouzivat ve skriptech - tedy davkovych souborech. Pokud se podivate na manualovou stranku ke kteremukoli z jednoduchych programu, urcite se zjevite co vsechno to ma za volby. To ocenite pokud budete potrebovat nejakou specielni funkci a od toho jsou prave manualove stranky, aby vam pomohly. Ja si nepamatuji ani ty nejzakladnejsi volby u trivialnich programu. Myslim, ze beznemu uzivateli mnohem vice pomuze blbnik s priklady pouziti prikazu nez vycerpavajici a neprehledny seznam moznosti. Proto budu na konci kazde kapitoly delat prehled vsech prikazu a variant, ktere se v ni objevily. Melo by se to pak dat vytisknout.

To byl takovy prekotny uvod do luxovani, jenom abyste umeli spustit mc. Dalsi kapitola je o filosofii unixu/Linuxu obecne, pro ty kteri netusi. Neberte to moc vazne, ta kapitola je hodne kecaci (zatim v ni chybi obrazky). Prectete si ji na dobrou noc....

Kapitola 2 - Filosofie Unixu obecne