Idiotuv uvod do instalace linuxu

Protoze je free, plne preemptivni (ale ne realtimovy), netahne za sebou strasti 16-ti bitovych aplikaci (segmenty, omezeni poli na 64k etc.), nepouziva k systemovym sluzbam volani INT jako jeden raDoby_OS, ma zaintergovanou sitovou podporu TCP/IP primo v jadre, je kompatibilni s normou POSIX pro unixy (to co na nem prelozite bude z >99% fungovat na SGI,Sunu,Hp,....) a je hlavne stabilni (zadny padani aplikaci co zaseknou system). Duvodu je tedy hodne ... ale lepsi je si to vsechno vyzkouset.
Muzete s nim napriklad stahovat deset souboru zaroven z internetu, prijimat faxove zpravy na vasem faxmodemu, tisknout faktury, v jednom okne vest rozhovor s prezidentem, formatovat diskety, hrat pri tom doom s nekym na siti a v okne si psat co mate nakoupit - to vse zaroven.

• Distribuce (Slackware, Red Hat, Debian, Caldera) je takovy soubor zkompilovanych programu (systemovych + uzitkovych) ktere da nejaky clovek dohromady a nabidne je ostatnim v nejake ucelene forme (na disketach, cdrom, na ftp archivech...).
• Jadro operacniho systemu se vyviji nezavisle na distribucich a jsou do nej s casem pridavany dalsi vymozenosti a novinky. Muzete ho nalezt na ftp archivech na internetu.

Nejdrive princip spusteni jadra: jadro se zavede/nacte do pameti (bud z dosu nebo pres loader v MBR harddisku), v pameti se rozbali (jeste v x86 modu procesoru) a spusti. Od tohoto okamziku za sebou spali vsechny mosty a dosove ovladace (nepouziva ani bios) a prepne procesor do chraneneho rezimu procesoru (procesory >=386). Nasleduje inicializace (detekce) hardwarovych zarizeni a po teto fazi jadro hleda nejakou partition, z ktere spusti system (SCSI disk, IDE disk, floppy, nfs pres sit, take lze z cdrom....). Jadro je monoliticky program (ackoli jadra verzi 1.3.xx mohou mit zkompilovany ovladace jako moduly "drivery") jez v sobe obsahuje podporu pro vas specificky hardware (sit. karty, SCSI, cdrom, zvukove karty).
Jadro samo o sobe neposkytuje sluzby SVGA ani jine graficke prostredi.

Instalace jednotlivych distribuci se provadi jiz v bezicim linuxu (spustenem z instalacnich disket). Zde je maly problem: jak ma instalacni program vedet, jaky hardware pouzivate ?

Balik 5(6ti) cedecek od Infomagicu, ktery se da objednat u jedne ceske firmy na dobirku za priblizne 1050,- Kc s DPH obsahuje RedHat i Slackware

Instalovat linux muzete bud z cedecka (muj pripad) coz je asi tak nejlepsi (da se sehnat soubor 5CD (nyni uz 6ti) kde je Slackware i RedHat za 1000 Kc s DPH) nebo z disket (tohle je na umreni) nebo z nejakeho disku (dobry zpusob, pokud vam nechce zadne jadro detekovat vasi cd rom nebo jste si linux stahli z internetu nebo zkopirovali od kamarada).
Krome toho u distribuce RedHat je mozne instalovat "ze site" pokud jste pripojeni do Internetu.

U obou instalaci je treba si vytvorit boot a root diskety (vyjimkou je RedHat 4.0, ktery pouziva posledni jadra, kde si tvurci vystacili s jedinou disketou). Pak nabootojete z bootdiskety a vlozite rootdisketu(y). Na rootdisketach je instalacni program, pomoci nehoz si :

• vytvorite na disku hlavni partition a pripadne i swap partition
• zaktivujete vytvorenou swap partition
• zformatujete cilovou partition
• vyberete odkud budete instalovat
• vyberete co vsechno budete chtit nainstalovat
• nakonfigurujete nainstalovany system tak, aby spravne bootoval

Obvykla instalace bude vyzadovat asi 8MB pameti (muze byt 4MB RAM a 4MB swap). Starsi (<4.0) RedHat bude mozna vyzadovat vice pameti (alespon o 2MB, protoze ma o 1 instalacni disketu navic).
Jen tak pro zajimavost: instalovat se da i na pocitaci s 2MB ram, ale ne ze standartni distribuce.

Vytvorite si diskety, z kterych pak spustite instalacni program (vytvoreni znamena ze na ciste zformatovane diskety 1.2/1.44 Mb nakopirujete soubory - image disket specielnim programkem). Tento programek se zove rawrite (snad vzniklo ze slov raw a write).

Prvni z techto nekolika disket (vetsinou 2/SLackware nebo 3/RedHat) se nazyva bootdisk. Na teto diskete je jadro, ktere se bude pouzivat pri instalaci (tohle jadro pak nemusite pouzit, ale jen pri instalaci, kdy musi rozeznat medium z ktereho a na ktere instalujete - treba cdrom/IDEHDD nebo floppy/SCSIHDD). Proto musite vybrat vhodne image bootdisku na kterem bude jadro, ktere bude detekovat vas hardware.

Tohle je pohled na obsah cedecka s distribuci SLackware 3.0. Vsimnete si nazvu imagi bootdisku (oznacen zlute je nejstandartnejsi image pouzivany pro instalace z disket/IDEdisku na IDEdisk). Doporucuji vam precist si nejaky ten INDEX soubor v adresari s bootdisky popisujicim, pro ktery image se mate rozhodnout.

Bootdisk (a rootdisk/y) vyrobite takto (priklad z dosu):

Dalsi z disket se nazyvaji rootdisk(y). Tyto diskety(a) maji na sobe filesystem, na kterem je instalacni program. Rootdisku mate moznost vybrat z nekolika (pouze u Slackware): jde o to, jestli chcete pouzivat barevnou/monochrom instalaci (u starsi distribuce se barevna instalace nevejde na 1.2MB disketu). RedHat ma tyto rootdiskety dve takze se jim tam veslo vsechno (je to komfortnejsi a barevne). Rootdisk se behem instalace nakopiruje do ramdisku, ale je mozne jet i bez ramdisku s tim, ze behem instalace budete muset mit rootdisk v jedne floparne (to se hodi pro pocitace s malo pameti).

Takze prvni kroky jsou vybrat si spravny boot/root disk(y), nakopirovat si je na diskety programem rawrite (pod dosem) nebo cat image > /dev/fd0 (pod linuxem) a strcit bootdisk do sachty a rebootnout pocitac.

Na tomto miste jeste poznamka: image jsou delany pro 1.2 nebo 1.44 mechaniky, ale je mozne pouzit 1.44 image na diskete 1.2 tak, ze ji naformatujete na 1.44Mb a nakopirujete na ni image. Pak je ale nutne nastavit v CMOS typ teto floppy na 1.44 MB.
Novejsi instalace (Slackware v 3.0,3.1) uz maji i image rootdisku kompresovane (s priponou .gz) takze se v pohode vejdou na 1.2 i 1.44 diskety (mozna i na 720). Stejne tak RedHat 4.0 (bez komprese by se jim to neveslo na jedinou instalacku).

Melo by se zacit vypisovat neco jako

LILO.........

add extra parameters.......
lilo boot:

Loading ramdisk ..........

Princip spusteni jadra: Jadro je natazeno do pameti (jeste pod dosem), je spustena jeho dekomprese (samorozbalitelne) a vysledne dekomprimovane jadro je ulozeno od adresy 0x100000 (1MB). Teprve ted se zakazuji preruseni a procesor se prepina do protected modu.

Pote se vypise hlaska

Insert rootdisk and press a key

login:

Tento uzivatel (superuzivatel, root) ma pravo manipulovat s cimkoli na pocitace (soubory, procesy....). BTW, proces je spusteny program (vite co je rezidentni program? jestlize ano, tak na nej zde zapomente a jestlize ne tak budte radi).

Takze nyni se zalogujete jako root (zatim bez hesla). Zadate

login: root

Citite ten pocit prazdnoty a nicotnosti ? Kazdy uzivatel napoprve ho citi, kdyz ani nevi jak si vypsat obsah adresare. A to se zde pouzivaji na oddeleni cest lomitka / ( misto obracenych lomitek \ jako v dosu a os/2) a nejsou zde zadne disky a: b: c: !

Takze par prikazu:

man - zakladni prikaz unixu - prohlizek k online dokumentaci unixovych prikazu. Je to manual cili napoveda cili help. Vyvolava se man <prikaz>. Pokud chcete prohledavat manove stranky na klicove slova, jde to takto:
apropos klicove_slovo nebo man -k klicove_slovo (oboji je totez). Z instalacnich disket neocekavejte zadne man stranky, alebrz tyto jsou znacne rozsahle.

pwd - vypise cestu aktualniho adresare

smrt:# pwd 
/root

smrt:/# ls
bin/         down/        mnt/         
boot/        etc/         tmp/
cdrom/       home/        proc/        usr/
lib/         root/        var/
dev/         lost+found/  sbin/        vmlinuz

smrt:# ls -l
total 527
drwxr-xr-x   2 root     root         2048 Mar 17 06:15 bin/
drwxr-xr-x   3 root     root         1024 Mar 26 18:33 boot/
drwxr-xr-x  15 root     bin          4096 Nov 20 21:26 cdrom/
drwxr-xr-x   2 root     root        10240 Apr  2 02:56 dev/
drwxr-xr-x  12 root     root         3072 Apr  2 02:57 etc/
drwxrwxrwx  13 root     root         1024 Mar  5 03:25 home/
drwxr-xr-x   3 root     root         2048 Mar 26 00:18 lib/
drwxr-xr-x   2 root     root        12288 Mar  5 02:29 lost+found/
drwxr-xr-x   2 root     root         1024 Mar  5 03:39 mnt/
dr-xr-xr-x   5 root     root            0 Apr  2  1996 proc/
drwxr-xr-x  30 root     root         2048 Mar 31 07:40 root/
drwxr-xr-x   2 root     bin          3072 Mar 27 03:08 sbin/
drwxrwxrwt  31 root     root         3072 Apr  2 03:20 tmp/
drwxr-xr-x  24 root     root         1024 Mar 24 02:03 usr/
drwxr-xr-x  19 root     root         1024 Mar  5 03:38 var/
-rw-rw-rw-   1 root     root       443396 Mar 23 18:13 vmlinuz

smrt:# cd /sbin
smrt:# pwd
/sbin

rm <soubor> - smaze soubor

mkdir <adresar> - vytvori adresar

rmdir <adresar> - smaze adresar pokud je prazdny

Dostali jste se az sem ? Gratuluji. Polovicku toho nejtezsiho mate za sebou. Pro uplne zacatecniky je tu ted mala skola spravy disku a zarizeni pod unixem obecne, ti znali muzou klidne kousek preskocit.

Jak na disky pod linuxem

Pro ty, kdoz prichazeji z pismenkovateho sveta dosovych disku, je zde dobra zprava: v unixu pismenka nejsou. V unixu je jeden adresar a hotovo. Jak pak ale pouzit zaroven dva disky? Jednoduse. Pouze jeden disk je hlavni (root filesystem) a v hierarchii adresaru je uplne nejvys ( korenovy adresar / ). V tomto adresari (korenovem=root=/) jsou dalsi adresare, z nichz nektere mohou byt na dalsich discich (partisnach). Samozrejme ze se disky mezi sebou musi fyzicky rozlisovat, aby bylo mozno je napr. formatovat a pripojovat do adresarove struktury (=mountit) . Na nasledujicich obrazcich je videt jak se zaclenuji disky do adresaroveho stromu, a jak jsou identifikovany.

Tady je maly graf, ukazujici jak jsou symbolicky pojmenovany ruzne disky (v unixu se tomu obecne rika zarizeni cili device).

Tady je typicka struktura linuxovskeho filesystemu (vymozenost UNIXu). Ty krabicky jsou partitions na ruznych discich (svazky nebo jak se tomu v cestine rika?). Na obrazku je videt jak lze vclenit dalsi disk do adresaroveho stromu (mate vez s 8-mi cdromkami? -> tak si udelejte adresare /cdrom1 az /cdrom8 a pekne si tam ty cdromy primountujte). Obsah cdrom disku se tvari jako jedna partition. Tedy pro ATAPI cdrom na sekundarnim radici je /dev/cdrom ekvivalentni /dev/hdc1.

Tohle bylo jen tak ilustrativne. Tady je tabulka pro zacatecniky, co kde maji ocekavat:

/A/	doporucuji sem davat floppy A: (/dev/fd0)
/B/	doporucuji sem davat floppy B: (/dev/fd1)
/DOS/	tady bude typicky DOS pokud jedete na umsdosu)
/bin/	tady jsou bezne unixove prikazy,shelly
/boot/	zde jsou informace pro jadro pri startu
/cdrom/	standartne je zde cdrom
/dev/	specialni soubory reprezentujici HW (disky, terminaly,floppy,tiskarny,porty...)
/etc/	tady jsou vsechny systemove dulezite konfig. soubory
/home/	domaci adresare uzivatelu
/lib/	systemove knihovny - bez nich to nejede(casto jsou nove verze)
/lost+found/	pokud se najdou ztracene bloky na disku (aka ztracene clustery @MSDOS) tak dou sem
/mnt/	mountpoint - obecny bod pro pripojovani svazku - pouzivano instalackama
/proc/	virtualni filesystem generovane jadrem on-the-fly - info o systemu
/root/	domaci adresar spravce systemu (pan Nekdo)
/sbin/	systemove prikazy nutne jen pro spravu systemu (typicky pouzivane rootem)
/tmp/	docasny adresar pro vsechny uzivatele
/usr/	vsechny uzivatelske pgm a knihovny, X(nejrozsahlejsi adresar systemu)
/var/	data promenne delky (maily, fronta tiskarny, log soubory..)
/vmlinuz	vlastni jadro linuxu

Jak jste jiste pochopili, systemu musite take nejak rici ze ma zarizeni napriklad/dev/hda1 vradit do hierarchie adresaru a jaky filesystem ma na nej pouzit. To se provadi prikazem mount. Samotny prikaz mount vypise aktualni stav prirazeni:

# mount

/dev/hda3 on / type ext2 (rw)
/dev/hda1 on /DOS1 type vfat (rw,noexec,nosuid,nodev,umask=000)
/dev/hdb1 on /DOS2 type msdos (rw,noexec,nosuid,nodev,umask=000)
/dev/hda2 on /DISK1 type ext2 (rw)
none on /proc type proc (rw)
/dev/scd0 on /cdrom type iso9660 (ro,nosuid,nodev,umask=000)

Pokud chcete privarit dosovskej FAT disk pod adresar /DOS/ , udelate to takhle:

# mount /dev/hdb2 /DOS -t msdos

(Nejdriv ovsem musi existovat adresar /DOS/ na hlavnim filesystemu a musi byt prazdny).
Reverzni akce (odmounteni) se provede prikazem umount, tedy
# umount /dev/hdb2
Tady pozor: unix vam nedovoli odpojit svazek pokud na nem ma nektery z uzivatelu otevren soubor ci adresar. Takze pokud vam bude umount vracet hlasku
umount: /dev/hdb2: device is busy
tak je to tim. Reseni: ve vsech programech zavrete otevrene soubory na tomto disku a zmente adresare nekam jinam (miti otevreny adresar na disku=pouzivat ho).

V systemu je sikovne konfiguracni soubor /etc/fstab , kde je uvedeno prirazeni svazku do adresaru po startu systemu. Priklad:

/dev/hda3       /            ext2        defaults
/dev/hda1       /DOS1        vfat        defaults,user,rw,umask=000
/dev/hdb1       /DOS2        msdos       defaults,user,rw,umask=000 
/dev/hda2       /DISK1       ext2        defaults
#/dev/hdb2      /DISK2       ext2        defaults
/dev/scd0       /cdrom       iso9660     ro,user,noauto,exec,umask=000
#/dev/hdd1      /DISK3       ext2        auto,rw,user,exec
#/dev/hdc1      /DOS3        umsdos      auto,rw,user
/dev/fd0        /A           msdos       user,noauto,rw,umask=000
/dev/fd1        /B           msdos       user,noauto,rw,umask=000
smejd:/         /SMEJD       nfs         user,noauto
/dev/hdb2       swap         swap        auto
#/dev/hdc2      swap         swap        auto
none            /proc        proc        defaults   1   1,umask=066

Kdyz uz jsme u prikazu pro praci s diskem, existuje prikaz df (disk free), jez bez parametru vypise kolik mista je kde volno:

# df
Filesystem         1024-blocks  Used Available Capacity Mounted on
/dev/hda3             855343  831823    14388     98%   /
/dev/hda1             614672  607968     6704     99%   /DOS1
/dev/hdb1             979616  973920     5696     99%   /DOS2
/dev/hda2             500447  364703   130402     74%   /DISK1
/dev/scd0             661432  661432        0    100%   /cdrom

Dalsim prikazem je du (directory usage), ktere vam vypise kolik bloku zere kazdy adresar (pripadne i fajly v nem).
# du .

Tak zaklad bychom meli. Pokracujeme v instalaci:
Skoncili jsme v okamziku, kdy nam nabehl rootovsky shell.

Pokud instalujete linux na vlastni partisnu, tak je ji treba vytvorit a zformatovat. Pokud budete pouzivat swapovaci partisnu (docasne odkladani malo pouzivanych stranek z pameti na disk), tak ji musite take vytvorit a "zformatovat" (spise nez zformatovat nechat zkontrolovat na spatne bloky). Linux ma stejne jako dos prikaz fdisk. U novejsich instalaci se pouziva graficky fdisk (podobny os/2) primo z instalacniho menu, u starsich instalaci se musi spoustet rucne. fdisku date jako parametr jmeno disku, na kterem chcete manipulovat s tabulkou svazku. Nazorna situace: chci instalovat linux na 1.IDE disk (/dev/hda) a swapovat chci na druhy IDE disk (/dev/hdb).

Pro command-line fdisk to bude vypadat takto:

# fdisk /dev/hda
Command (m for help): p

Disk /dev/hda: 64 heads, 63 sectors, 1023 cylinders
Units = cylinders of 4032 * 512 bytes

   Device Boot  Begin   Start     End  Blocks   Id  System
/dev/hda1   *       1       1     305  614848+   6  DOS 16-bit >=32M

Command (m for help): n
Command action
   e   extended
   p   primary partition (1-4)
p
Partition number (1-4): 2
First cylinder (306-1023): 306
Last cylinder or +size or +sizeM or +sizeK (306-1023): 1023

Command (m for help): p

Disk /dev/hda: 64 heads, 63 sectors, 1023 cylinders
Units = cylinders of 4032 * 512 bytes

   Device Boot  Begin   Start     End  Blocks   Id  System
/dev/hda1   *       1       1     305  614848+   6  DOS 16-bit >=32M
/dev/hda2         306     306    1023 1447488   83  Linux native

Command (m for help): w
The partition table has been altered!

Calling ioctl() to re-read partition table.
(Reboot to ensure the partition table has been updated.)
Syncing disks.
Re-read table failed with error 16: Device or resource busy.
Reboot your system to ensure the partition table is updated.

WARNING: If you have created or modified any DOS 6.x
partitions, please see the fdisk manual page for additional
information.

Ted vytvorim swap partition na disku /dev/hdb:

# fdisk /dev/hdb

Command (m for help): n
Command action
   e   extended
   p   primary partition (1-4)
p
Partition number (1-4): 1
First cylinder (1-1023): 1
Last cylinder or +size or +sizeM or +sizeK (306-570): +16M

Command (m for help): p

Disk /dev/hdb: 64 heads, 63 sectors, 1023 cylinders
Units = cylinders of 4032 * 512 bytes

   Device Boot  Begin   Start     End  Blocks   Id  System
/dev/hdb1         1       1         9   18144   83  Linux native

Command (m for help): t
Partition number (1-4): 1
Hex code (type L to list codes): L

 0  Empty            8  AIX             75  PC/IX           b7  BSDI fs        
 1  DOS 12-bit FAT   9  AIX bootable    80  Old MINIX       b8  BSDI swap      
 2  XENIX root       a  OS/2 Boot Manag 81  Linux/MINIX     c7  Syrinx         
 3  XENIX usr       40  Venix 80286     82  Linux swap      db  CP/M           
 4  DOS 16-bit <32M 51  Novell?         83  Linux native    e1  DOS access     
 5  Extended        52  Microport       93  Amoeba          e3  DOS R/O        
 6  DOS 16-bit >=32 63  GNU HURD        94  Amoeba BBT      f2  DOS secondary  
 7  OS/2 HPFS       64  Novell          a5  BSD/386         ff  BBT            
Hex code (type L to list codes): 82
Changed system type of partition 1 to 82 (Linux swap)

Command (m for help): w
The partition table has been altered!
<<<atakdale>>>

Ted znovu zastrkejte diskety do sachty v tom spravnem poradi, az vam znovu nabehne
login:

opet se zalogujte jako root a spustte program setup (Slackware). Tento prikaz bude k dispozici i na nainstalovanem systemu. Pokud jste pouzili rootdisk color144, tak to bude vypadat nejak takhle:

Odsud by mely jit zformatovat vytvorene ext2 partisny i swap partisna. Pokud vas to zajima, dela se to prikazy mke2fs <jmeno_zarizeni>, napr.
mke2fs /dev/hda2
vytvori ext2 filesystem (obdoba format u dosu) a mkswap <jmeno_zarizeni> zase zvaliduje partisnu (nebo i soubor v pripade swapovani do souboru-to je ale asi tak 4-6 krat pomalejsi nez partisna) ze je skutecne linux swap (v prvnich 4kB dat). Za pouziti prepinace
mkswap -c /dev/hdb1
zkontroluje jestli na disku nejsou chyby. mke2fs si take umi zkontrolovat cilovou partisnu na vadne bloky, navic umi vytvorit filesystem s ruzne velikymi zakladnimi alokacnimi jednotkami (1024,2048,4096,8192,....) bytu (na rozdil od kretenskeho dosu kde by 40GB diskove pole melo teoreticky velikost clusteru pul mega.... :)

Jak jsem ale napsal, tyto prikazy by melo jit spustit z menu, dokonce i ten fdisk, zalezi jen jak starou distribuci mate. V RedHatu se tohle vsechno dokonce deje automaticky (ani nic moc nemusite vedet, jen jak se oznacuji disky symbolickymi nazvy).

Zacatecniky upozornuji: davejte si dobry pozor, jaky disk/partisnu systemu zadavate. On totiz takovy mke2fs nebo mkswap pusteny na neco na cem jsou data totalne prepise puvodni obsah :)

Poznamka pod carou pro uzivatele umsdosu (to je instalace linux na FATu dosu, kde se to tvari jako adresar \LINUX - jen v Slackware): k instalaci je treba mit rootdisk umsdos. Potom neformatujete zadny ext2 filesystem, ale jen reknete instalacnimu skriptu, ktery disk chcete pouzivat jako cilovy. Pak se na tomto disku pri instalaci vytvori adresar \LINUX a v nem budou vsechny soubory a ty ktere budou mit delsi nazvy nez dosovskych 8+3, tak budou mit zbytek sveho jmena v pomocnem souboru (z toho vyplyva take to, ze pod dosem nemuzete nakopirovat soubor do adresarove struktury linuxu (\linux), protoze linux tento soubor neuvidi).

Co se tyce mych zkusenosti s linuxem na FATu: Je to hodne pomale a u velkych disku se ztraci hodne mista nevyuzitim velkych clusteru, ponevadz linux ma hodne malych souboru (pod kilo). Takze treba aktivni delka souboru 200MB zere fyzicky 500MB (u 32kB clusteru).

Je to dobre na vyzkouseni, nebo na docasne spusteni linuxu na masine z ktere chcete udelat jednoduchy terminal. Vetsinou budete pri pouziti umsdosu pouzivat swapovani do souboru (principielne stejne jako do partisny, ale az 10* pomalejsi). Nic vam ale samozrejme nebrani pouzivat swapovani do partisny, ale podle meho kdyz uz si misto na disku na to najdete, budete mit i tak 50-200 MB na instalaci plnokrevneho linuxu na ext2 filesystemu.

V okamziku, kdy system ma zformatovany ext2/umsdos a swap zarizeni, primountuje je do systemu, a to tak, ze cilovy disk na ktery instalujete bude pod adresarem /mnt (adresar / je ramdisk, pripadne disketa). Provede to prikazy mount u filesystemu a prikazem swapon u swap zarizeni.

Ted si vyberte z instalacniho menu polozku "Select source media".

Zde mate jednotlive moznosti jak nainstalovat linux: Muzete instalovat z

1. jine partisny na disku (tuhle partisnu musi instalator namountit, aby se dostal k datum).
2. z disket (tohle je na umreni)
3. pres sit skrz NFS (prekpokladem je ze rozchodite TCP/IP s vasi sitovou kartou)
4. nejakeho adresare kde se vyskytuji podadresare A1,A2,A3,A4,AP1,AP2, etc. Tady je vase vec jak to dostanete do adresarove struktury
5. (*) z cdrom (tady se ocekava ze cdrom je pod /cdrom a je na ni adresar slakware, v kterem jsou adresare A1,A2,....

(*) Sice lze nainstalovat minimalni verzi linuxu z cdrom tak, ze prikazy jsou na cdromce a konfig soubory na disku, ale to bych nezkousel. Prakticky vyznam je totiz maly.

Nejcastejsi zpusob instalace tedy spociva v tom, ze bud vymenujete diskety jako sileni nebo si nekde zalozite adresar slakware a do nej nasypete obsahy disket A1,A2,A3,.... tak jak jsou v ftp archivech na Internetu. To je mozna nejlepsi - vzit hadr, naplnit ho a pak z nej primo instalovat. Takhle to vypada kdyz je to na cdrom:

Predpokladam, ze pres tuto fazi se dostanete bez potizi. Po tom, co se setup ujisti, ze vidi obsahy instalacnich disket, tak vam nabidne seznam serii disket k instalaci. Kazda serie obsahuje nekolik "disket", kazda zase s nekolika baliky (soubory *.tgz, neboli zagzipovane tar archivy). Povinna je v podstate jen serie A, coz je zakladni system (prikazova radka a shell (:-^)). Doporucuji minimalne navic serii AP, kde je mc (midnight commander).

Tady je strucny prehled co lze v slackware najit, a k cemu je to dobre (na spravu/pridavani/ubirani baliku slouzi pkgtool, pristupny z setupu).
Krome baliku jez se nainstaluji samy (REQUIRED) doporucuji:
Tyto programy vam doporucuji nainstalit (default "on")
Nedoporucuji instalovat, alespon ne napoprve
Pro uzivatele ext2 filesystemu (normalni instalace)
Pro uzivatele umsdos (na FAT dosovem disku)
Rozhodnete se podle sveho hardware

• Serie A
  • "aaa_base" "Basic filesystem, shell, and utils - REQUIRED" "on"
  • "bash" "GNU bash-1.14.4 shell - REQUIRED" "on"
  • "devs" "Device files found in /dev - REQUIRED" "on"
  • "etc" "System config files & utilities - REQUIRED" "on"
  • "idenet" "Linux kernel 1.2.13 no SCSI (YOU NEED 1 KERNEL)" "on"
  • "scsi" "Linux kernel 1.2.13 IDE+SCSI (YOU NEED 1 KERNEL)" "on"
  • "hdsetup" "Slackware setup scripts - REQUIRED" "on"
  • "lilo" "Boots Linux (not UMSDOS), DOS, OS/2, etc." "on"
  • "loadlin" "Boots Linux (UMSDOS too!) from MS-DOS" "on"
  • "umsprogs" "Utilities needed to use the UMSDOS filesystem" "on"
  • "sysvinit" "System V-like INIT programs - REQUIRED" "on"
  • "bin" "GNU fileutils 3.12, elvis, etc. - REQUIRED" "on"
  • "ldso" "Dynamic linker/loader - REQUIRED" "on"
  • "ibcs2" "Runs SCO/SysVr4 binaries" "off"
  • "less" "A text pager utility - REQUIRED" "on"
  • "pcmcia" "PCMCIA card services support" "off"
  • "getty" "Getty_ps 2.0.7e - OPTIONAL" "off"
  • "gzip" "The GNU zip compression - REQUIRED" "on"
  • "ps" "Displays process info - REQUIRED" "on"
  • "shlibs" "The shared C libraries - REQUIRED" "on"
  • "util" "Util-linux utilities - REQUIRED" "on"
  • "comms" "Serial transfer and modem comm packages" "on"
  • "cpio" "The GNU cpio backup/archiving utility" "on"
  • "e2fsbn" "Utilities for the ext2 file system" "on"
  • "find" "GNU findutils 4.1" "on"
  • "grep" "GNU grep 2.0" "on"
  • "keytbls" "Change keyboard mappings" "on"
  • "lpr" "Print spooling system." "on"
  • "gpm" "Cut and paste text with your mouse" "on"
  • "sh_utils" "GNU sh-utils 1.12 - REQUIRED" "on"
  • "syslogd" "Logs system and kernel messages" "on"
  • "tar" "GNU tar 1.11.2 - REQUIRED" "on"
  • "tcsh" "Extended C shell version 6.04" "off"
  • "txtutils" "GNU textutil-1.9 - REQUIRED" "on"
  • "zoneinfo" "Configures your time zone" "on"

Tato stranka jeste neni hotova....
Volne pokracovani idiotova pruvodce - "Idiotuv uvod do Linuxu"

Zpatky na hlavni stranku