Co to jsou Longitude a Latitude

Souřadnice vybraných měst v ČR
Místo Zeměpisná šířka = Latitude - nastavení závěsu
[ stupňů sev. šířky]
Zeměpisná délka = Longitude - údaj pro výpočet
[ stupňů vých. délky]
Jablonec nad Nisou 50,72 15,17
Kladno 51,50 14,10
Kralupy nad Vltavou 50,23 14,32
Liberec 50,77 15,05
Libčice 50,1977 14,35519
Mladá Boleslav 50,42 14,90
Most 50,42 16,02
Praha 1 , Svatý Vít 50,09 14,40
Praha 2 , Karlovo Náměstí 50,08 14,42
Rumburk 50,95 14,55
Slaný 50,23 14,08
Teplice 50,65 13,83
Trutnov 50,57 15,92
Turnov 50,58 15,15
Ústí nad Labem 50,65 14,03
Varnsdorf 50,92 14,62
Vrchlabí 50,62 15,60

Železný Brod

50,65

15,25


Po kliknutí zde si můžete sami vyhledat svojí polohu

Pokud je nefunkční, zkuste odkaz: https://www.heavens-above.com/ManualLocationInput.aspx?lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT , nebo zde: http://www.dishpointer.com/


Okolí Liberce
Místo Zeměpisná šířka = Latitude 
[ stupňů sev. šířky]
Zeměpisná délka = Longitude
[ stupňů vých. délky]
Výška nad mořem = Elevation
jen pro zajímavost.
Nové Pavlovice 50.783 15.050 372 m
Staré Pavlovice  50.783 15.033 342 m
Stráž nad Nisou  50.783 15.033 342 m
Radčice 50.800 15.050 395 m
Kateřinky 50.800 15.067 421 m
Krásná Studánka 50.800 15.033 378 m
Ružodol  50.767 15.033 362 m
Ruprechtice  50.783 15.083 471 m
Františkov 50.767 15.017 401 m
Horní Ružodol 50.750 15.050 369 m
Fojtka 50.817 15.067 523 m
Rochlice u Liberce 50.750 15.067 372 m
Janův Dul  50.750 15.033 387 m
Bedřichovka 50.800 15.000 355 m
Svárov 50.800 15.000 355 m

Okolí Jablonce nad Nisou
Kokonín  50.700 15.183 667 m
Jablonecké Paseky 50.733 15.183 552 m
Mšeno nad Nisou 50.733 15.167 518 m
Vrkoslavice  50.700 15.200 700 m
Maršovice 50.700 15.200 700 m
Horní Černa Studnice  50.717  15.217 660 m
Nová Ves 50.733 15.217 605 m
Lučany nad Nisou 50.733 15.217 605 m
Rýnovice 50.733 15.150 490 m
Jindřichov 50.750 15.183 587 m
Dalešice  50.683 15.183 633 m
Loučná  50.750 15.167 567 m
Rychnov 50.683 15.167 574 m
Smržovka  50.733 15.233 599 m
Huť 50.700 15.233 655 m 

Okolí Desné
Polubný  50.767  15.333  660 m 
Šumburk nad Desnou  50.750  15.317  599 m 
Černá Řička  50.783  15.333  765 m 
Albrechtice  50.750  15.300  510 m 
Pustiny  50.750  15.333  695 m 
Marianská Hora  50.767  15.283  649 m 
Dolní Polubný  50.767  15.350  784 m 
Horní Polubný  50.767  15.350  784 m 
Vaclavíkova Studánka  50.783  15.350  793 m 
Príchovice  50.750  15.350  893 m 
Svárov  50.733  15.317  620 m 
Tanvald  50.733  15.300  492 m 
Schenkenhahn  50.750  15.367  938 m 
Kořenov  50.750  15.367  938 m 
Jiřetín pod Bukovou  50.750  15.267  546 m 

Okolí Chrastavy
Dolní Chrastava  50.817  14.983  350 m 
Horní Chrastava  50.817  14.983  350 m 
Nova Víska  50.817  15.000  423 m 
Machnín  50.800  14.983  350 m 
Nová Ves  50.833  15.000  397 m 
Růžek  50.833  15.000  397 m 
Dolní Vítkov  50.833  14.967  347 m 
Vysoká  50.833  14.967  347 m 
Bedřichovka  50.800  15.000  355 m 
Svárov  50.800  15.000  355 m 
Andělska Hora  50.800  14.967  459 m 
Nová Víska  50.833  15.017  441 m 
Hamrstejn  50.783  14.967  429 m 
Krásna Studánka  50.800  15.033  378 m 
Panenská Hůrka  50.800  14.933  441 m 

Okolí Rychnova nad Nisou
Dalešice  50.683  15.183  633 m 
Klíčnov  50.667  15.167  541 m 
Pulečný  50.667  15.167  541 m 
Kokonín  50.700  15.183  667 m 
Mukařov  50.667  15.183  441 m 
Pelíkovice  50.683  15.133  442 m 
Maršovice  50.700  15.200  700 m 
Vrkoslavice  50.700  15.200  700 m 
Krásná  50.683  15.217  607 m 
Skuhrov  50.683  15.217  607 m 
Jablonec nad Nisou  50.717  15.183  556 m 
Sněhov  50.650  15.183  435 m 
Malá Skála  50.650  15.183  435 m 
Frýdštejn  50.650  15.150  465 m 
Rádlo  50.700  15.117  509 m 

Okolí Hodkovic Nad Mohelkou
Záskali  50.683  15.083  538 m 
Vrchovina  50.650  15.067  415 m 
Jilové  50.650  15.100  373 m 
Radoňovice  50.667  15.117  492 m 
Rydvaltice  50.667  15.117  492 m 
Bystrá  50.683  15.050  462 m 
Kohoutovice  50.650  15.050  345 m 
Vesec  50.650  15.050  345 m 
Bezděčín  50.650  15.117  455 m 
Bílá  50.667  15.033  365 m 
Radimovice  50.633  15.083  366 m 
Radostín  50.633  15.083  366 m 
Javorník  50.700  15.067  501 m 
Jeřmanice  50.700  15.100  556 m 
Trtí  50.633  15.067  345 m 

Okolí Českého Dubu
Bohumilec  50.650  14.983  314 m 
Roveň  50.650  14.967  411 m 
Knežičky  50.667  14.983  346 m 
Libíč  50.633  14.983  378 m 
Malý Dub  50.667  14.983  346 m 
Letarovice  50.633  15.000  368 m 
Březová  50.633  14.967  388 m 
Budíkov  50.650  14.950  436 m 
Všelibice  50.650  14.950  436 m 
Smržov  50.667  14.950  426 m 
Hradčany  50.633  15.017  365 m 
Trávníček  50.633  15.017  365 m 
Malčice  50.633  14.950  381 m 
Hrubý Lesnov  50.650  14.933  415 m 
Chvalčovice  50.650  15.033  350 m 

Okolí Železného Brodu
Vrát  50.633  15.233  333 m 
Dlouhý  50.617  15.250  512 m 
Hrubá Horka  50.650  15.267  465 m 
Chlístov  50.650  15.233  428 m 
Těpeře  50.650  15.233  428 m 
Zahoři  50.617  15.267  490 m 
Pipice  50.617  15.267  490 m 
Smrči  50.617  15.267  490 m 
Pelechov  50.633  15.283  380 m 
Besedice  50.633  15.217  442 m 
Líšný  50.650  15.217  331 m 
Malá Horka  50.650  15.283  481 m 
Střevelná  50.650  15.283  481 m 
Slap  50.617  15.283  461 m 
Loučky  50.617  15.217  401 m 

Okolí Hejnic
Lázně Libverda 50.883 15.200 455 m
Přebytek 50.900 15.200 512 m
Peklo 50.900 15.183 474 m
Bílý Potok 50.867 15.217 663 m
Ferdinandov 50.867 15.167 545 m
Ludvíkov pod Smrkem 50.917 15.200 422 m
Lužec 50.900 15.150 364 m
Raspenava 50.900 15.133 327 m
Hajniště 50.933 15.200 450 m
Nad Vítkou 50.850 15.267 853 m
Luh 50.900 15.117 321 m
Nové Město pod Smrkem 50.933 15.133 360 m
Dolní Řasnice 50.950 15.183 394 m
Kristánov 50.817 15.183 845 m

Vyhledání vaší polohy na zemi a možnost příjmu z pozice 23,5°E.

Jiné satelitní polohy.


Tak to by byly výpočty, ale jak to dělám já?.

Při montáži na střeše není dost dobře použitelné zjišťovat polohu místa různým měřením. Například takový kompas jsem už dávno zahodil. Co je nejvíc důležité, kolmost a pevnost držáku salelitní paraboly. Jeho umístění a možnosti směrování paraboly. Parabola prostě potřebuje mít pro své natočení prostor. Nejlépe je směrem na jih - je to tam kde se nachází v poledne slunce. A od tohoto směru pokud možno co nejvíc mít možnost parabolou otáčet na obě strany. Nejvíce je ovšem zajímavá jižní strana. Na této straně se nachází převážná většina zajímavých družic a programů. Dále v celém prostoru se nesmí nacházet žádná překážka, jako jsou stromy, domy a podobně. Bude-li ve směru příjmu jakákoliv překážka, jste ve stínu a není možný žádný příjem!!! Proto je lépe vyhledat vhodnější místo i za cenu delšího kabelu.

Jak na směrování podle slunce a času.

 

Klikněte - zobrazí se větší obrázek
Velký obrázek

Polohou slunce lehce zjistíme jestli vůbec místo kam chceme namontovat satelit je vhodné pro příjem. Na obrázku máte uvedeny nejvíce sledované satelity a polohu slunce vzhledem k času. Výška slunce se ovšem mění podle ročního období. V létě je slunce příliš vysoko, v zimě příliš nízko. Viz přiložené sluneční hodiny. Přibližně ve stejné výšce jako satelity je asi v březnu. Proto může dojít v létě k omylu, někde za stromy nebo jinými překážkami. Právě tak jako v krajních polohách východ západ může vadit nejen terén i když slunce ještě vidíme. Další nepřesnosti jsou způsobeny tím že křížek označuje střed země a že slunce je podstatně výš než satelity, tím vším je přesnost největší na jihu a ke krajům se zhoršuje.

Klikněte - zobrazí se větší obrázek
Velký obrázek

Podle výkresu můžeme též zjistit potřebné natočení roviny konvertoru, nakreslíme li si průsečku mezi osu a požadovaný satelit.

Tady se vám snažím radit a právě se mi stalo že jsem se v zarostlém místě se stromy zlákal orientací podle namontované a nefunkční paraboly souseda. Je to zbytečná práce a ztracený čas. Alespoň vidíte že neúspěch může potkat i člověka který se podobnou činností už dlouho zabývá. Proto se hned nenechte odradit prvním neúspěchem který vás může taky potkat.


Jak vybrat místo pro montáž satelitu.
V celém rozsahu předpokládaného příjmu a otáčení antény nesmí být žádné překážky, jako jsou stromy a domy nebo kopce. Prostor musí být volný ve znázorněném oblouku v jehož středu je jih a úhel proti vodě je max 30°. Počítejte s tím že stromy vyrostou a že v krajních polohách mohou vadit i velmi vzdálené překážky.

 
 

 

Ale takhle to taky funguje, bohužel jen málokdy a jenom chvílemi.


Jak namontovat F konektor na kabel.
Postup je očíslován.

 


Jak si připravit přístroje při nastavování.
 

Takže vlastně, jak?.

Na kolmý držák namontuji polární závěs. Není už příliš důležité jaký typ. Opět musí být natočený na jih. Polární závěs provizorně utáhnu v tomto směru na držák - závěs musí být ve střední poloze a jeho chobot na který se namontuje parabola musí být též kolmo k zemi, pokud není v návodu k němu jinak. Na takto namontovaný závěs teprve namontuji parabolu. Zase musí být rovně směrem na jih. Na některých mechanických dílech parabol jsou dokonce různé nic neříkající značky ale to vás nesmí odradit. Jsou to jen značky které vám mají říci o kolik jste parabolu posunuli oproti předchozí pozici. Nečekejte od značek přesné údaje. Takže to by byl základ mechanického uchycení paraboly.


Základní mechanické nastavení ještě před nastavováním orbitu motorem a elektronikou.
 
   

Nastavení orbitu.

Pro skutečné nastavení celého orbitu je potřeba mít nějaký kontrolní přístroj, nejlépe takový který má ručičkový nebo tónový případně teploměrový ukazatel. Já sice používám televizní scaner který ale není zcela nutný. Výhoda je v tom že poznám který satelit mám právě nasměrovaný. U jednodušších měřících přístrojů to musí každý jen vytušit, všechno je pracnější a časově náročnější. Nakonec se všechno nastavuje na maximum takže není zcela nutné znát o jaký satelit se právě jedná. První satelit který nastavíme se musí nalézat pokud možno opět na jih. V našich podmínkách budeme začínat se satelity na 13, 16 nebo 19°E. Nasměrujeme ho otáčením celého závěsu na stožáru nebo držáku. Po nastavení tohoto satelitu už všechno poměrně dost utáhneme aby se díly samovolně nepohybovaly. Z této polohy už začínáme směrovat polárním závěsem, opět od jihu na obě strany pořád dál a přitom korigujeme správné nastavení celého závěsu na stožáru. Vždy přejedeme na další pozici a na maximální signál. Při každé pozici zkusíme mírně strčit po obvodu paraboly jestli se přijímaný signál zeslabí. Pokud se zesílí pootočíme závěsem na stožáru a dosměrujeme závěs. Tento poměrně složitý proces opakujeme tak dlouho až dosáhneme maxima u všech požadovaných satelitů. Po tomto nastavování nezapomeneme nastavit koncové polohy závěsu. Některé koncové polohy jsou mechanické, jiné elektronické. Protože je ovšem mnoho různých systémů tak doporučuji dodržet návod který by měl být dodáván k závěsu od výrobce. Po skončení dotáhneme všechny šrouby a natočíme závěs na některou jižní družici, nejlépe opět na 13 až 19°E. Pokud ale v návodu k použitemu přijímači je preferována jiná jižní družice, respektujeme to a nastavíme jí jako výchozí. Některé systémy nových přijímačů pracující s moderními polárními závěsy řízené DiSEqC 1,2 a USALS si umí samy spočítat polohu dalšího satelitu, musíme mu ale zadat informace o jeho poloze. Ale základní mechanické nastavení paraboly a závěsu musíme udělat vždy.
 

Moderní satelitní přijímače vyžadují nastavení polohy místa použití proto aby mohly vypočítat polohy zvolených satelitů. Montujeme li natáčení v místě kde je přímo na jih nějaký satelit, máme jednodušší nastavení. Protože jeho polohu použijeme jako nulovou "výchozí". Pokud to tak není, pomůžeme si po základním namontování paraboly a závěsu rovně pokud možno na jih že o rozdíl naší polohy a satelitu který využijeme k prvnímu nastavení natočíme mechaniku závěsu oproti střední poloze. Příklad, jsme li na poloze 15°E kde není přímo na jih žádný satelit, máme nejblíže umístěný satelit na 16°E. Proto natočíme mechaniku závěsu o 1° východně a pak celý závěs směrujeme na tento satelit. Chceme li použít k nastavení satelit umístěný na 19°E musíme posunout mechaniku závěsu o 4,2° opět východně. Pokud použijeme k základnímu nastavení satelit umístěný na 13°E musíme natočit mechaniku závěsu o 2° západně !!! Nejlepší je použít pro základní nastavení satelit který je pokud možno nejblíže jihu.
Protože se v praxi mohou vyskytnout různé varianty nastavení přijímače a závěsu je třeba použít správně nastavený přijímač na určitý závěs. Při výměně jinak nastaveného přijímače mohou vzniknout problémy pak je třeba změnit výchozí polohu.

 

Jak se počítá skutečné natočení závěsu.

53

,0°E mínus 15°E =

38

,0°E

42

,0°E mínus 15°E =

27

,0°E

39

,0°E mínus 15°E =

24

,0°E

36

,0°E mínus 15°E =

21

,0°E

31

,0°E mínus 15°E =

16

,0°E

28

,5°E mínus 15°E =

13

,5°E

28

,2°E mínus 15°E =

13

,2°E

26

,0°E mínus 15°E =

11

,0°E

24

,2°E mínus 15°E =

9

,2°E

23

,5°E mínus 15°E =

8

,5°E

19

,2°E mínus 15°E =

4

,2°E

16

,0°E mínus 15°E =

1

,0°E

15

,0°E mínus 15°E =

0

° výchozí poloha

13

,0°E mínus 15°E =

2

,0°W

10

,0°E mínus 15°E =

5

,0°W

7

,0°E mínus 15°E =

8

,0°W

5

,0°E mínus 15°E =

10

,0°W

0

°greenwitch   poloha z. šířky

0

,8°W plus15°E =

15

.8°W

1

,0°W plus 15°E =

16

,0°W

4

,0°W plus 15°E =

19

,0°W

5

,0°W plus 15°E =

20

,0°W

7

,0°W plus 15°E =

22

,0°W

8

,0°W plus 15°E =

23

,0°W

15

,0°W plus 15°E =

30

,0°W

27

,5°W plus 15°E =

42

,5°W

30

,0°W plus 15°E =

45

,0°W

37

,5°W plus 15°E =

52

,5°W

43

,0°W plus 15°E =

58

,0°W

45

,0°W plus 15°E =

60

,0°W

 

Skutečná vypočítaná poloha je označena zeleně a platí pro polohu místa 15°E. Pro jinou polohu se musí podobným způsobem přepočítat. Moderní přijímače kde se zadává Vaše poloha si tabulku umí přepočítat sami. Z tabulky je hned patrné o kolik se musí Váš polární závěs natočit aby nalezl požadovaný satelit a podle toho závěs vybíráme.
Výpočet je výpočet, zatím se mi zcela přesně podle něj závěs nastavit nepodařilo. Hlavní je aby chyby byly co nejmenší.


Naznačení možných chyb při nastavování a návody jak je upravit.

 

Parabola potřebuje v krajních polohách nahoru.

Parabola potřebuje v krajních polohách dolu..

Celý závěs potřebuje otočit na stožáru doleva.

Celý závěs pořebuje otočit na stožáru doprava.



Multifeed

Někdy je vhodnější, hlavně rychlejší a levnější přepínání několika pevně nastavených konvertorů nebo parabol. U motorického přetáčení paraboly trvá poměrně dlouho než se parabola na zvolený program přetočí, proto je třeba dělat skupiny programů podle družic a potom podle zájmů. Naopak při pevném nastavení konvertorů nebo parabol je možné řadit programy pole žánrů libovolně a přepínání je v podstatě okamžité.

Jaké jsou možnosti

Několik pevně nastavených konvertorů v jedné parabole, nebo i několika parabolách. Vzdálenost jednotlivých konvertorů je jednak dána polohou družic na orbitu a potom tvarem použité paraboly. Čím dále od ohniska paraboly je účinnost takovéhoto způsobu příjmu nižší a není prakticky použitelné na vzdálenost větší jak 10°. Pro větší vzdálenosti se vyrábí specielní paraboly které nejsou nijak levné. Dále možnost příjmu bližších družic na orbitu je též omezena mechanikou samotných konvertorů na cca 4°. Z těchto důvodů je někdy lepší přijímat programy družic pomocí více parabol. Konvertory se pak přepínají elektronicky, k tomu vyráběnými přepínači.

Princip příjmu Multifeed klikněte zde, film s návodem nastavení s konvertorem Monoblock.


Výběr paraboly a nastavení

Parabolu vybíráme podle toho jak silný satelit budeme chtít přijímat. Podle mých zkušeností jsou pro Multifeed vhodnější ofsetové paraboly "ošizené" kulaté a jako hlavní satelit na střední konvertor nastavujeme ten slabší. Ten první při nastavování provádíme zezadu paraboly a takto parabolu utáhneme. Potom teprve nastavujeme ten silnější satelit, ale ten už musíme nastavit zepředu paraboly. Pokud máme přístup k parabole pouze zezadu (například proto že je umístěna v 6tém patře) není možné rozteč konvertorů nastavit jinak než odhadem nebo na jiném místě kde k parabole můžeme i ze předu. Předpokladem správného nastavení je mít vhodný měřící přístroj a navíc svou práci stále po každém nastavení kontrolovat v nouzi přímo satelitním přijímačem a televizorem.
Pro Czechlink na 28,5°E je možné s parabolou 90cm přijímat ještě Astru na 19°E víc asi těžko.
Pro Hotbird na 13°E je možné ještě přijímat Astru na 19°E dál opět těžko.
Pokud požadujeme příjem z pozice Eutesat na 16°E je rozhodování pro nás těžší, protože nebude pravděpodobně možné kvalině nastavit příjem při vzdálenosti 3° jak na 19°E, tak na 13°E. Byla by zřejmě potřeba velká parabola cca 100 cm nebo takový typ která má dlouhý chobot, kde jsou vzdálenosti mezi konvertory podstatně větší a ještě vybrat vhodné úzké konvertory. S takovýmito konvertory které mají malý Feed je ovšem těžko zajistit dostatečný signál protože posunuté ohnisko bude vždy poměrně dost nehomogenní (rozptýlené). Z toho důvodu je lépe úzký konvertor použít jen v přímé pozici a krajní konvertory použít s velkým feedem.

Jedna velmi důležitá věc k velikosti paraboly. Při volbě velikosti paraboly by každý chtěl mít parabolu co nejmenší, proto se volí velikost kompromisně. Podle ozáření území by měla stačit pro ČR parabola cca kolem 50 cm, ale použít jí můžeme někde v kempu při dobrém počasí. Obvykle se v ČR používají pro příjem českých programů paraboly 80 cm což je minimum a stejně v horším počasí dochází k poměrně častým výpadkům hlavně kódovaných programů. Kdyby jsme použili parabolu o velikosti na příklad 200 cm, tak se také dočkáme stavu kdy signál vlivem nepříznivého počasí vypadne, hlavně v zimních měsících. Způsobují to mraky které se právě nacházejí nad místem příjmu a též v cestě celé jeho trasy. Proto u satelitního příjmu tyto výpadky nelze považovat za závadu zařízení a je třeba s nimi počítat, jako vhodné doplnění satelitního příjmu ještě pozemním protože je předpoklad že pozemní příjem bude do budoucna podstatně stabilnější.


CO JE SLUNEČNÍ VÝPADEK!
Je to technický jev, který nastává v období měsíců kdy je slunce v zákrytu s přijímaným satelitem (únor, březen, září, říjen )-(během jara a podléhá rovnodennosti). Může probíhat po dobu cca 15 dnů. V tomto období přibližně kolem 2 týdnů, slunce způsobuje "solární inetrference" u všech geostacionárních družic, přičemž satelit prochází přímo mezi anténou zemí a sluncem(viz. obrázek)
.
 


Radiofrekvenční rušení ze slunce je silnější než signál ze satelitu, a následkem toho je krátké přerušení provozu. Diváci mohou mít dojem poruchy nebo přerušování příjmu. Rozdílná oblast může být ovlivněna jinými dny a časem, kdy probíhá toto období. Účinky ze slunečních výpadků kolísají postupně z lokálních do celkových výpadků v trvání 15 dnů. Je důležité vědět, že toto rušení signálu bude nastávat denně pro jakýkoli satelit a obvykle po dobu necelých 10 minut.
Další informace pro vaší polohu a satelitní příjem si můžete zjistit na adrese:

http://www.satellite-calculations.com/SUNcalc/SUNcalc.htm

 

Četnost výpadků programů závisí na, velikosti antény a polohy země oproti slunci.

Související důsledek je že se v tomto období kdy je u světlých nebo lesklých parabol soustředěno teplo slunce na konvertor a ten je přehříván pak se často zničí nevhodné plastové kryty těchto konvertorů. Tyto kryty často prasknou a později do nich nateče voda která časem konvertor zcela znehodnotí. Viděl jsem kryty zcela zničené, zkroucené a proděravěné teplem.
Proto doporučuji používat tmavší a matné druhy barev parabol.


V poslední době jsem měl požadavek zjistit možnost příjmu Czechlinku někde v Irsku.

Jak natočit parabolu v Dundalku:

Po kliknutí svojí polohu naleznete zde.

Možnost příjmu z pozice 23,5°E naleznete zde.

Další satelitní polohy.

Na této hrubé mapě nelze přesněji určit polohu místa. Žlutý bod, satelit je červený.
Protože Dundalk leží na 6,417°W je třeba parabolu na Czechlink na 23,5°E nastavit následovně.
Úhel příjmu proti vodě, tedy od země nahoru cca 20°, opticky, (platí jen u klasické paraboly,
u ofsetové je to jinak) nesmí tam nic navíc překážet.
23,86 + 6,417 = 30,3° na východ od jihu a konvertor natočit doleva též o 30°.
V polárním závěsu (motoru) se natáčí automaticky.
Skoro přesně na jihu se nachází satelit NILESAT 7W

Protože pokrytí signálem není nic moc tak mohu doporučit minimální velikost paraboly alespoň 115cm.

Nedávno ale proběhlo stěhování programů na nový satelit 3B, jeho podstatně lepší pokrytí zobrazuje další obrázek.


Pokud se podrobněji začnete zabývat pojmenováním jednotlivých satelitů, tak zjistíte že už například Aster je tam tolik že ztrácíte přehled. Potom je vhodnější k orientaci používat pouze jejich polohu ve stupních. Navíc pokud je satelit už ve výslužbě tak ten samý přesunou opět někam jinam kde několik let ještě dosluhuje. Pro nás jako spotřebitele je důležité jen to, kam máme natočit parabolu pro požadovaný příjem a nikoli to jak se jmenuje satelit který náš program přenáší. Je to jen moje doporučení a těžko něco změním u výrobců kteří stále uvádějí pouze Astru 1 na 19,2°E a Astru 2 na 28,5°E a teď nově Astru 3A na 23,5°E, no jak který výrobce, ach-jo, postupně na to snad i příjdou.

Na stránce postupně pracuji


| Anglicky volné | Česky volné | Slovensky volné | Technické parametry některých starých satelitních přijímačů. | Volné i kódované satelitní TV digitální a analogové programy. | Programy na satelitech jinak. | Programy na satelitech východní. | Programy na satelitech západní. | Zjištění a výpočet vaší polohy i jak nastavit polární závěs. | Zapojení malých společných antén. | Ceník montáží malých společných antén pro stavebníky. | Testy rychlosti Vašeho připojení | Jak na antény amatérsky | TV preview. | TV živě | Virtuální obchod - Zásilková služba. | Kurzovní lístek. | Multifeed, "Monoblock" a film s návodem jeho nastavení. | Jiné nastavení |
Spřátelené Weby:
| Pneu | BMW 750 | Renault Club | Výroba vrhaček asfaltových holubů | Zatajované zajímavosti vědy a techniky | Pokud se chcete přidat, napište

Tento e-shop byl funkční pouze v XP nákupy jsou možné už jen osobně v hotovosti.

TOPlist