Většina PMR stanic které se dnes vyskytují na trhu je vybavena krátkou šroubovicovou anténou která má ale bohužel nižší účinnost než čtvrtvlnný proutek o délce cca 15cm na téže stanici. Výrobci radiostanic používají tyto zkrácené antény zřejmě z estetických důvodů což by ale jistě někteří z nás oželeli a dali přednost vyšší účinnosti, naštěstí existuje jednoduchý trik který umožní tento problém alespoň částečně řešit.

Jelikož antény PMR stanic jsou povinně nedělitelnou součástí stanice nelze bez úpravy stanice použít jinou (lepší) anténu pouhou výměnou a je nutné pro připojení lepší antény použít jiné řešení.

Když ve velmi malé vzdálenosti od šroubovicové antény umístníme plnohodnotný zářič (v našem případě to bude půlvlnný dipól) bude tento zářič odsávat energii kterou produkuje šroubovicová anténa a sám ji vyzáří z větší účinností. Stejně ale obráceně to bude platit i při příjmu kdy získané napětí půlvlnným dipólem bude podstatně větší než samotnou šroubovicovou integrovanou anténou. V podstatě zde jde o dva rezonanční obvody spojené indukční či indukčněkapacitní vazbou. Problém bude pouze v účinnosti přenosu energie z jedné antény do druhé a naopak. K optimálnímu možnému přenosu dochází jen za určitých podmínek což bude u každého typu stanice individuální a musí se předem vyzkoušet.

Já osobně jsem vyrobil dipólový návlek ke stanici Motorola T5422 což názorně ilustrují přiložené foto. Při zkouškách jsem použil zářič délky 31cm vyrobený z hliníkové (duralové) trubičky o průměru 12mm. Lze samozřejmě použít i průměru menšího, ale čím bude průměr menší tím bude dipól úzkopásmovější a hůř se budeme trefovat do rezonance neboť ta je v tomto případě ovlivněna mnoha faktory které nelze přesně definovat (blízkost druhého zářiče a lidského těla).

Při ladění položíme zářič, stanici i sondu na nevodivou podložku (ideální je skleněný stůl) co nejdále od vodivých předmětů. Sondu umístníme poblíž konce zářiče, stanici zaklíčujeme a přibližováním či vzdalováním od druhého konce zářiče docílíme maximální výchylky měřidla sondy. Vzdálenosti si zapíšeme a pak už jen zbývá mechanicky dořešit uchycení zářiče k anténě.

Účinnost tohoto jednoduchého zařízení se projeví velmi výrazně hlavně při mezních situacích kdy takřka ztrácíme spojení s protistanicí. V praxi jsem dosáhl i zlepšení z R1 na R4 což při jednoduchosti zařízení je výsledek velmi dobrý.

Samozřejmě lze zařízeníčko dále zlepšovat a vyrobit v různých variantách nebo takovým způsobem připojit i jiné víceprvkové antény kde může být zlepšení ještě výraznější.


Přeji všem mnoho úspěchů při laborování a mnoho krásných spojeníček.