Porovnání
První otázka by asi měla znít, v čem se liší elektronická kniha od knihy klasické. Tak tedy, ke čtení klasické knihy nepotřebuji nic. Snad jen tichý kout a náladu na čtení. To se o elektronické knize říct nedá. Tady je třeba jednak nějaký hardware, ale i software. Jako hardware může posloužit stolní počítač, notebook a nebo nejlépe PDA. Pokud mohu mluvit sám za sebe, čtu nejraději vleže, a tady se PDA jeví jako nejvýhodnější. Jsou ale i určitá zařízení, která nejsou víceúčelová, ale slouží jen a pouze ke čtení elektronických knih. Pokud půjdeme ještě dále, tak jako čtečka může posloužit třeba i mobilní telefon.

A zde se dostáváme k druhém otázce, a to je cena knihy. Klasickou knihu nutně zaplatit musíme. U elektronických knih to ale zcela neplatí. Jednak je cena nižší, protože odpadá například potřeba papíru, tiskárny a tak dále. Jsou ale i knihy, které jsou starší (50 a více let) a jejich poskytování je zdarma.

Další faktor, o kterém je třeba se zmínit, je váha knih. Když vyrážím na cesty, nahraji si do PDA poslední novinky a většinou mám u sebe přibližně dvacet knih, studií, povídek a odborných statí. A dost dobře si nedovedu představit, že bych takové množství vláčel v klasické podobě.

Může zaznít i otázka, co oči a displej elektronické čtečky. Je pravda, že po určité době oči začnou bolet a to u klasické knihy nebývá až tak často. Jak tvrdí oční lékaři, je dobré čas od času se čtením přestat a zadívat se na předměty dále od displeje.

Pokud se cítíme být spisovatelem nebo spisovatelkou, tak i tvorba elektronických knih je v porovnání s klasickým postupem úplná hračka, za minimum peněz. Stačí si jen pořídit publikační program a mnohé z nich jsou i v kategorii freeware a můžeme tvořit, vydávat a proniknout na výsluní spisovatelského řemesla.

A na závěr ještě jedna poznámka. Když jsem diskutoval s několika čtenáři, a mezi nimi bylo i několik opravdu vášnivých, svěřili se mi, že elektronická kniha nevoní a nemohou se s ní „pomazlit". Platí i to, že se mohu návštěvě pochlubit svojí obsáhlou knihovnou, na které si zakládají.

Co by měla umět čtečka?
Pokud se už odpoutáme od klasické knihy a přejdeme na elektronickou, nutně si položíme otázku, v čem je elektronika lepší a co víc nám nabídne, když už jsme se rozhodli změnit způsob čtení a opustit staré zvyklosti. Rozdíly mezi elektronickou a klasickou knihou jsme si již částečně nastínili v předchozí kapitole. Teď už se věnujme jen těm elektronickým. Takže program na čtení knih by měl nutně zvládat následující. Když knihu opustíme a pak se ke čtení zase vrátíme, program si pamatuje místo, kde jsme přestali a přesně tam knihu otevře. Uživatel si také může na různých místech vytvářet záložky, případně vložit poznámku. Ale některé programy jsou ještě dál a my si můžeme třeba nakreslit obrázek. Toto všechno by se dalo při dobré vůli provádět i s knihou klasickou, ale dost dobře si nedovedu představit, snad kromě skript, že bych do knihy psal. Co už ale klasická kniha neumí a umět nebude, je vyhledávání v textu.

Ne každý má stejný zrak a tak jistě přijde vhod nastavení velikosti písma. A můžeme jít i dále, například barva nejen písma, ale i pozadí. Toto opět klasická kniha neumí. Stiskem jedné klávesy přecházíme na další nebo předchozí stránku, případně můžeme skočit na stránku konkrétní, nebo na záložku. Některé čtečky zvládají i automatické posouvání textu. Také bych se zmínil o tom, že někdy je možno text otočit o 90 stupňů (180, 270).

Programy a formáty
Nejrozšířenějším formátem jsou soubory s extenzí PDB a PRC. Tyto dokumenty pocházejí z platformy Palm OS, ale rozšířily se i na platformě Windows a dalších. Možná by stálo za zmínku upozornit, že i klasický soubor TXT může být elektronickou knihou. Ten, ale jak už z názvu patrné, nemůže nést žádnou grafiku ani formátovací prvky. A jen v rychlosti nastíním že na stolních počítačích bude pravděpodobně nejrozšířenější formát PDF. Ale teď už k samotným programům, a jejich krátkým popisům.

Mobipocket reader
Asi nejrozšířenější program na čtení dokumentů. Je multiplatformní a já jsem ho otestoval v PDA i na stolním počítači s operačním systémem Windows XP. Je zdarma ke stažení na www.mobipocket.com. Platforma Windows nabízí jen čtecí program, ale Pocket PC má navíc ještě synchronizační a publikační doplněk. Publikování je naprosto jednoduché. Stačí jen zadat dokument, nejčastěji ve formátu HTML, a ten bude během okamžiku překonvertován na dokument PRC a pak má uživatel možnost je buď okamžitě číst a nebo nahrát do kapesního počítače. Mobipocket reader zvládá čtení knih ve formátu PDB, PRC, HTML a nebo obyčejný TEXT. Program pro PC je freeware, pro Pocket PC je po určitou dobu zdarma, a pokud si ho nezakoupíte, budou některé schopnosti omezené. Například vkládání kreslených poznámek, uživatelské odkazy nebo opravy v textu. Pokud vzpomenu na své začátky s elektronickými knihami, byl právě tento reader první, se kterým jsem přišel do styku. A jedna malá poznámka na závěr. Při instalaci a uvedení do provozu, mohou nastat problémy s češtinou. Ta nebývá správně zobrazena a proto je nutné do PDA doinstalovat správné fonty.

Haali reader
Malá a nenáročná čtečka ruského autora, pro PC i PDA. Pokud mohu hovořit za svoji osobu, je mojí nejoblíbenější. Jednak je oproti předchozímu programu nepatrná a také bezkonkurenčně rychlá. Sice nepodporuje tolik formátů elektronických knih, ale pokud si uvědomíme, že standard je PDB, není co řešit. Ideální pro ty, kteří mají nedostatek místa a pomalý stroj. Jako další plus bych vyzvedl generování obsahu. Program při načítání souboru zkoumá text a rozpoznává názvy kapitol. Ale někdy se může nepatrně zmýlit a v obsahu se objeví něco, co tam nepatří. Další vynikající vlastnost, kterou sice má i jeho předchůdce Mobipopocket reader, ale ne tak dokonalou, je nastavení velikosti, barvy a stylu písma. Program je freeware a má i svůj speciální formát Fiction book (FB2), který je založen na XML. Na stránkách výrobce je možno stáhnout prográmek na tvorbu tohoto formátu. Bohužel se mi vytvořené soubory nepodařilo v HR načíst. A ještě jedna poznámka pro ty, kteří s programem začínají. Kódování nastavte na ANSI-Central Europe, jinak se vám místo češtiny objeví azbuka.

µBook
Kombinuje vlastnosti obou předchozích programů. Donedávna byl distribuován jako freeware, ale dnes si jej už musíme koupit. Jeho konfigurace se může zdát poněkud složitá, ale když tomuto programu přijdete na chuť, již jiný nechcete. Oproti Haali readeru se může zdát trochu pomalejší. To se projeví hlavně při načítání nového dokumentu, který podrobně zkoumá a také generuje obsah. I on se občas splete, ale má možnost vytvořený obsah opravit. Poslední verze umí číst kromě běžných souborů (PDB, PRC, HTML, TXT) i soubory PDF. Je skinovatelný a v základním nastavení vypadá jako opravdová kniha.

Pocket Acrobat Reader
Jednoúčelový program, který zvládá jen soubory PDF. Není snad uživatel, který by neznal jeho PC verzi. I Pocket PC je už podporován. Již je dostupná verze 2.0, ale já, protože používám iPAQ 1915, jsem zůstal věrný verzi 1.0. Zabírá v paměti pouze 4 MB a to je jen polovina požadavků druhé verze. A ty se od sebe tak moc neliší. Chtěl bych upozornit na jednu důležitou vlastnost formátu PDF. Té vlastnosti se říká tágování. Někteří uživatelé si vzpomenou na kulečník, ale jde o něco jiného. Jedná se o přizpůsobení textu malému displeji přenosného počítače. Pokud přenášíte PDF dokument do Pocket PC pomocí Active Sync, tágování proběhne automaticky. Pokud ale zvolíte jiný způsob, tágování již neproběhne, a potom je velice problematické takový dokument dostat na displej. V čem je problém? Buď text vidíte celý a pak je písmo šíleně malé a nebo si text zvětšíte a pak se nevejde na obrazovku. V každém případě pro tento program platí, čím více paměti a rychlejší procesor, tím lépe. Jeho ovládání a funkce není nutno popisovat, protože se jedná o odlehčenou verzi programu, kterou znáte z PC.

Microsoft reader
Opět jednoúčelový program, který pracuje jen se soubory LIT. Je možno ho provozovat jak na platformě Windows, tak i na Pocket PC. Jak předchozí Acrobat reader, tak i MS Reader mají na platformě Windows schopnost dokument předčítat hlasem. Bohužel čtení funguje jen v angličtině. MS Reader je volně ke stažení na www.microsoft.com a pokud si zakoupíte PDA s operačním systémem Pocket PC, bude již nahrán v paměti, nebo dodán na instalačním CD.

Kompilované nápovědy (CHM)
Toto není klasický formát pro elektronickou knihu, ale nápovědy mohou obsahovat mnohdy velice důležité informace. Na stolních počítačích se systémem Windows není problém s jejich čtením. Ale na PDA si je za normálních okolností nepřečteme. A právě proto by se nějaká čtečka hodila. Hledal jsem, ale i zde jsem narazil na problém se správným zobrazením českých znaků. Všechny čtečky z kategorie freeware, které jsem našel, měly ze zobrazením češtiny problém. A tak jsem hledal dál, a objevil, tentokrát již placený, CHM eBook Reader. Nejen uspokojí, ale i nadchne.

Úskalí formátů
Už z předchozích řádek je patrné, že ne každý program (čtečka) je schopen zpracovat libovolný formát. Nejméně je asi zastoupen LIT, který může být čten jen MS-Readerem. PDF je na tom podobně, ale s tím, že poslední verze µBooku je již schopna s ním pracovat. Ale pozor, ne každý PDF soubor bude zobrazen korektně. A to platí i o formátu PDB. Dokumenty sice mají stejnou extenzi, ale jejich obsah může být značně odlišný a tak pro méně zkušený uživatel může narazit na neřešitelný problém. Kniha se prostě nenačte a program hlásí poškození souboru. Konkrétní příklad. Systém „Plucker" vytváří PDB soubory, které ale dokáže přečíst jen on sám. Mobipocket reader, Haali ani µBook si s ním neporadí.

Jak tvořit?
Když jsem se seznamoval s elektronickými knihami, jako první mi padl do oka malý prográmek s názvem Docreader. Vzhledově připomíná „notepad". Jednak slouží jako čtečka, ale při přepnutí do edit módu můžeme i vytvářet soubory PDB. Ty jsou ale neformátované, protože takové možnosti program nenabízí. Ač není nikde vyloženě inzerováno, lze vytvářet i soubory PRC a to tak, že jako záhlaví a zápatí vložíme speciální sekci v kódu HTML. A když už jsme u HTML, můžeme tento zápis použít i dále, pro formátování, ač jsem právě toto v předchozí větě u formátu PDB popřel. Jedná se o freeware. Poslední verze nese označení 0.69 a program není dále vyvíjen.

Další malý, ale šikovný prográmek, který je ještě navíc poskytován zdarma, se jmenuje Pyrite publisher. Má trochu více možností, než jeho předchůdce, ale nelze ho použít jako čtečku. Funguje pouze jako konvertor. Zadáte vstupní soubor a vypadne vám výstup ve formátu PDB nebo PRC.

Jak tvořit soubory PDF? Trošku problematická záležitost, protože zde už budete muset s největší pravděpodobností sáhnout do peněženky. Jsou sice některé freeware programy, ale ty buď do textu vsunují různé reklamní nápisy a nebo, a to ve většině případů, mají problémy s češtinou. Zatím se mi osvědčil nejlépe Open Office 1.1.4. Pokud ho ale chcete používat jen ke tvorbě PDF dokumentů, je to moc veliký balík. Ještě bych se zmínil o jednom produktu přímo od firmy Adobe, a to je speciální ovladač tiskárny. Na něho pošleme z libovolné aplikace tisk, ale výsledek se neobjeví na tiskárně. Směřuje do poscriptového souboru, který je následně zpracován tzv. Ghostscriptem, jehož výsledek je již plnohodnotné PDF.

A jak na soubory z Microsoft readeru? Protože tento formát vyvinul a používá Microsoft, dodává k němu i program na tvorbu. Bohužel se jedná o doplněk k programu Microsoft Office, takže se ze zajetí softwarového giganta těžko vymaníme. Když jsem testoval tento produkt, zarazilo mě, že výsledný soubor je příliš veliký. Vstupní text o velikosti 10 KB byl po převodu do PDB tříkilový, ale v LIT měl sto dvacet kilo. Hmmm, to je tedy dost velký nepoměr. V čem by mohl být zakopaný pes? Chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem odhalil, že tato add-on aplikace umožňuje vytvářet i titulní stranu knihy a tento titulek je v grafické podobě. A jak známo, obrázky jsou paměťově náročné. Ale stačilo je změnit a ejhle, velikost klesla na dvacet kilo. Titulní stránky se ale nedají eliminovat.

Ještě jeden krátký odstavec, ve kterém se zmíním opět o www.mobipocket.com. Zde najdete nejen čtečku na různé platformy, ale i publikační nástroje. V porovnání s výše uvedenými jsou sice maximálně komfortní, ale také placené.

Resume
Blížíme se ke konci. Jak se k elektronickým knihám staví veřejnost? Někdy mám pocit, že je co napravovat a co zlepšovat. Na Internetu najdete několik serverů, kde lze zdarma stáhnout velké množství titulů. Ale protože se musíme řídit autorským zákonem, jen stěží najdeme to, co bychom skutečně chtěli. Většinou se jedná o starší klasická díla. Pokud budu mluvit sám za sebe, chybí mi v elektronické podobě hlavně odborná literatura. Při pátrání jsem narazil pouze na internetové knihkupectví www.vltava.cz, kde můžete najít i sekci „e-books". Bohužel v porovnání s klasickou nabídkou, jsou elektronické knihy ve výrazném oslabení. Při porovnání Česka a ostatních zemí, mám takový pocit že u nás elektronické knihy opravdu své uplatnění ještě hledají a nejsou rozšířeny tak, jak by měly být. Kde není poptávka, chybí i nabídka a určitě toto tvrzení platí i opačně. Tak tedy doufám, že v brzké době nastane boom a nastanou skutečné zlaté časy elektronických knih. Příště se zmíníme o dalších čtečkách, podrobněji popíšeme postupy, které byly v tomto dílu zmíněny jen okrajově a zaměříme se i na mobilní telefony. Pokračování