Německo

Německo této doby bylo pouhým svazkem samostatných států. Reformace církve, jejímž duchovním vůdcem byl Martin Luther, přinesla Němcům náboženství v jejich rodném jazyce, a rozsáhlé užití chorálů jako základního hudebního doprovodu k církevním obřadům. Od tradičních chorálů německá barokní hudba hodně převzala. Barokní skladatelé v Německu vytvářeli jiné formy a styly založené na vlastních domácích tradicích, i když se již projevovaly italské vlivy, neboť mnoho hudebníků odešlo studovat do Itálie. Jako základní formu hudebního projevu používali němečtí skladatelé fugu, kánon a passacaglii. V díle Johanna Sebastiana Bacha (1685 - 1750) v jeho kantátách a pašíjích, v jeho četných preludiích a variacích, vývoj chorálu dosáhl vrcholu, který nikdy následně už nebyl překonaný.

Jedním z raných barokních skladatelů, kteří přispívali významně k spojení chorálu a kontrapunktu byl skladatel dánského původu Dietrich Buxtehude (1637 - 1707), varhaník v mariánském kostele v Lübecku. Povznesl svými preludiemi, fugami a toccatami úroveň varhanních skladeb. V kantátové tvorbě mu byla vzorem Itálie. Jeho varhanické umění bylo legendární. Jeho intepretace chrámové hudby, tvorba instrumentální a vokální, udělaly Lübeck poutním místem pro hudebníky usilující o vzdělání nebo rozšíření svých znalostí. Také mladý J. S. Bach sem v roce 1705 cestoval aby mohl studovat jeho hru.

Ve své době byl výše než J. S. Bach ceněn německý skladatel Georg Philipp Telemann (1681 - 1767). Nad ostatní dobové skladatele vynikal šíří vzdělání; hovořil několika jazyky, byl i literárně činný. V skladbě byl samoukem, kompoziční technice se učil opisováním skladeb jiných autorů. Založil studentské Collegium musicum, ale úspěchy jeho chrámových kantát ho připoutaly k hudební profesi. Prošel řadou kapelnických míst v šlechtických orchestrech, řídil městskou operu v Lipsku, Franfurtu a Hamburku, pak až do smrti hudbu v 5 chrámech v Hamburku. Telemann byl mimořádně plodný autor. Z desítek oper je dochováno 7, chrámových kantát napsal 23 ročníků (pro každou neděli), dále desítky mší, pašijí aj. Napsal také přes 100 orchestrálních suit a množství sonát pro různé nástroje.

V této době působili významní varhanáři Německa, Andreas a Gottfried Silbermannové, kteří stavěli varhany např. ve Štrasburku, Basileji, Drážďanech a Freibergu. Inspirovali i takové skladatele jako D. Buxtehude a J. S. Bacha ke kompozici skladeb, které by plně využívaly rozmanitost a majestátnost tototo pozoruhodného nástroje.