Indická pravidla silničního provozu

Na základě pozorování provozu vypracoval P. Janele

• V Indii se jezdí převážně vlevo. To převážně se dá vyložit tak, že vlevo se jede když je levá strana volná, jinak se jede kdekoliv. Protože však levá strana je převážně ucpaná pomalejšími vozidly, jede se převážně vpravo.
• Vozovka má tolik jízdních pruhů, kolik vozidel se vejde vedle sebe. Nepřerušovaná čára slouží v noci k udržení vozidla ve středu vozovky, ve dne je pak zbytečná. Pozor, někdy je bez výstrahy nahrazena nepřerušovanou zídkou, kterou je nutno brát vážně, při jízdě v protisměru za zídkou není kam uhnout.
• Přednost v jízdě na křižovatce má vždy těžší vozidlo před lehčím bez ohledu na to, že vyjíždí z vedlejší silnice. Značek před křižovatkou je minimum a jsou v dezolátním stavu. Věřit tomu, že se jimi někdo řídí, je zaručena cesta k nehodě.
• Přednost v jízdě na křižovatce má ten, kdo ji před druhými vozidly uplatní. Při vjezdu na křižovatku pak není doporučeno se dívat do směru, odkud přijíždějí vozidla. Zbytečně to znejistí řidiče a hrozí uplatnění přednosti druhým vozidlem. Pokud je volná cesta kupředu, pravděpodobně ještě chvíli vydrží.
• Výjimky v přednosti těžšího vozidla lze dosáhnout při dostatečně vysoké rychlosti vjezdu na křižovatku. Platí totiž pravidlo, že kdo má nabouraný předek, zavinil nehodu. Jeho využitím lze donutit i těžší vozidlo k přibrzdění.
• Světelná znamení na křižovatkách platí jen ve dne, v noci se z technických důvodů nevypínají, ale jako by se stalo. Projíždět křižovatkou ve dne na červenou se smí jen pokud má řidič dojem, že nikoho neohrozí. Projíždět křižovatku na zelenou smí řidič jen s ohledem na ta vozidla, která mají dojem, že nikoho neohrožují.
• Jízda na kruhovém objezdu je řízena tím, že přednost mají vozidla přijíždějící, jedoucí po něm i vyjíždějící. Přednost ztrácí ten, kdo zastaví. Při vjezdu na kruhový objezd se doporučuje zamířit okamžitě na vnitřní jízdní pruh, tudy totiž vede nejkratší cesta.
• Předjíždění je základní povinností každého řidiče. Úmysl předjíždět naznačím krátkým houknutím a vybočením do protisměru. Vozidla v protisměru se musí tomuto manévru přizpůsobit.
• Při rovnosti rychlosti předjíždějícího a předjížděného vozidla je předjíždějící vozidlo povinno předjíždění vzdát po nejvýše 2 km jízdy vedle sebe. V případě, že však řidič předjížděného vozidla ocení snahu pokynutím ruky a mírně přibrzdí, lze předjíždění dokončit. Po celou dobu jízdy "kdo z koho" mají vozidla přednost před všemi ostatními vozidly v obou směrech.
• Signalizace při předjíždění lze dát blinkry nebo rukou podle následujících pravidel: blinkr na předjíždění znamená buď "budu předjíždět" nebo "Můžeš předjíždět" a to v závislosti na okolnostech. V případě pochybnosti lze spustit ruku z okna a naznačit "Jedu!" nebo "Jeď". Obojí se děje mávnutím ruky dopředu, ale trochu jinak.
• Při jízdě v noci musí mít vozidlo rozsvíceno alespoň jedno dálkové světlo, zadní světla jsou též doporučena, ne však povinná. Světla se při míjení vozidel netlumí, řidič se tím připravuje o výhodu lépe vidět. Nevidí-li pro oslnění nikdo nic, lze pro získání výhody nad protijedoucím vozidlem náhle zhasnout všechna světla. Dojem zmizení vozidla určitě donutí protijedoucího řidiče k uklizení se na svojí půlku vozovky.
• Jede-li vozidlo v noci v protisměru nebo jízdní pruhy bezdůvodně mění, je pravděpodobné, že řidič usnul. Pak je nutno zablikat světly a zatroubit. Pokud také zablikal, znamená to, že se probudil. Pokud nezabliká, znamená to, že je na řidiči kam se před ním schová.
• Jakékoliv osvětlení není povinné pro traktory s přívěsem i bez něj, přívěsy nákladních vozidel, rikši motorové i šlapací, volské potahy, cyklisty, krávy a Indové stojící i ležící na vozovce.
• Řidič je povinen za jízdy zůstat na svém místě, aby mohl v případě potřeby zasáhnout do řízení vozidla. Za jízdy je dovoleno ubalovat si cigaretu nebo betelové žváro, snídat, česat se ve zpětném zrcátku, vyplňovat písemnosti, opravovat drobné závady na elektroinstalaci, přerovnávat věci na zadním sedadle a jiné činnosti nevyžadující plné pozornosti.
• Motorové vozidlo je způsobilé provozu na veřejných komunikacích pokud je pohyblivé vlastní silou a má v pořádku houkačku.
• Houkačkou dává řidič znamení když: chce na sebe upozornit, bude předjíždět, zařazuje se zpět, musí brzdit, bude odbočovat, bude couvat nebo couvá, je spokojen, že uviděl někoho známého, je nespokojen, že všichni stojí, je rozhořčen, že je na křižovatce dlouho červená, chce někoho přivolat, zkouší funkci houkačky nebo si jen tak houkne.
• Zpětné zrcátko se nechává sklopené, aby zbytečně nerozšiřovalo profil vozidla nebo je nastaveno tak, aby se v něm řidič viděl a mohl za jízdy upravovat svůj zevnějšek.
• Zastavit vozidlo lze kdykoliv a kdekoliv. Nezůstane-li žádný pruh volný, je to pro ostatní řidiče příležitost k odpočinku a vyzkoušení funkčnosti houkačky.
• Nákladní vozidlo se odstavuje po zastávce k odpočinku nebo poruše tam, kam právě dojelo. Pokud to vypadá na delší dobu, vozidlo se obloží z obou stran do vzdálenosti 50 m v šířce jízdního pruhu balvany v dostatečné velikosti, která je schopna poškodit vozidla, nerespektující zátaras. Do všech škvír vozidla se pak nastrkají ulámané větve, které naznačují, že toto vozidlo opravdu nepojede. U vozidla se doporučuje bariéru rozšířit o další metr, řidič má tím dostatek pohodlí při spánku pod vozidlem.
• Náklad by na vozidle neměl přesahovat rozměry vozidla o více než 1 m do stran a být vyšší než 5 m, dozadu a dopředu rozměry omezeny nejsou. Je-li vozidlo naloženo moc vysoko a náklad padá, je řidič povinen zajistit pomocníka, který za jízdy přesouvá náklad do středu vozidla tak, aby nepadal. Při delší jízdě je pak řidič povinen občas zkontrolovat pomocníka, zda je ještě na vozidle.
• Počet pasažérů v a na vozidle není omezen, vždy však musí zůstat jedno místo pro řidiče, pokud možno poblíž volantu. Cestující, kteří se nevešli dovnitř a stojí zvenku na výstupcích vozidla, jsou povinni se za jízdy držet. Musí mít přitom zajištěno místo alespoň na jednu nohu a držadlo alespoň pro jednu ruku. Pokud za jízdy spadnou, je povinnosti ostatních řidičů je nepřejet, vždyť viděli, že se drží jen tak tak. Spadlý cestující ztrácí nárok na další přepravu a vozidlo není povinno se pro něj vracet.
• Při přepravě vícečlenných rodin na motorce se doporučuje toto uspořádání: na nádrži dítě do 10 let, za ním řidič, za ním další dítě, pak žena s batoletem a za ní na nosiči rance nebo další dítě, popřípadě obojí. V případě, že jede řidič sám s dítětem, toto sedí za ním, má větší prostor k pohybu než na nádrži.
• Pokuty za přestupky jsou základním příjmem policajtů. Řidič by si toho měl být vědom a zbytečně neprotestovat, zvyšuje tím jen pokutu za přestupek. Pokutováno může být jakékoliv vozidlo, které vypadá, že je řidič solventní. Vhodný přestupek se vždy najde, třeba nedání znamení při předjíždění do jiného pruhu. Pokuta je vždy nízká, stačí 20 rupii. Potvrzení se nevydává, čímž se urychlí odbavení řidičů. Dvojice policajtů, z nichž jeden odstavuje vozidla a druhý inkasuje, si musí vydělat na sebe a ještě plnit smluvní podmínky s nadřízenými. Proto se doporučuje, aby měl řidič již předem příslušný obnos připravený, podal ho okénkem ven a pokračoval v jízdě.

Nevim, jestli jsem postihl všechna pravidla silničního provozu, jistě bych měl jiný pohled na provoz jako řidič, ale k tomu jsem nikdy nezískal dostatečnou odvahu.

[ předchozí ] [ o úroveň výše ] [ následující ]