ZABABOV



Transport modulů

Zpočátku jsem si myslel, že je to úplně prosté, prostě si zadám výrobu krabice z třívrstvé vlnité lepenky a moduly budou jak ve vatě během přepravy i uskladnění. Opravdu jsem nečekal, že naši podnikatelé, místo aby řekli cenu, raději odmítnou zakázku. Asi by to chtělo trochu více bídy, aby si na dovolenou museli vydělat prací, ne jen překupnictvím :-) Balení modulů, má-li to být přenosné v jednom člověku, chráněno před prachem, skladné do osobního auta není vůbec okrajová disciplína.

Nohy

Už jsem pověstný tím, že na  každé setkání předělávám nohy pod moduly. Nohy chci stabilní, málo objemné, rychle sestavitelné, výškově stavitelné 100-150cm, za rozumný peníz. A to všechno najednou není tak prosté.


Elektroinstalace

Dlouho jsem váhal s digitalizací a pak mi přišlo zatěžko zapojit synkovi PIKO vláčky. Tak ta modrá mašinka s gumičkami místo převodů také dostala dekodér. Rozvody v kolejišti prořídly tak, že to snad už ani není elektroinstalace. Nejsložitější je připojení srdcovky přes přepínač a to zvládne desetiletý kluk. Přestavníky řeším čistě mechanicky, tak proto ta jednoduchost.


Styrodurová konstrukce

Styrodur jsem svého času povýšil na alfu a omegu konstrukce modulu. Celý modul vydlabaný do bloku styroduru jak člun z klády. Optimální hmotnost modulu není hmotnost listu papíru. Kolejiště se hýbe jen průvanem okolo jdoucích a vozidla se pak ukládají ke spánku na boku. Překližka se mi stala znovu doceněným materiálem.


Přestavníky

Dětský mechanický hokej se svými otočnými a posuvnými táhly se mi stal předlohou. Otáčeje knoflíky v bocích modulu, přestavuji výhybky. Elekrické přestavníky, ať motorické, či relátkové byly odloženy na dobu, kdy se pustím do nějaké velké stanice s volbou vlakových cest.

Rozpojovače

Spřáhla Kadee umožňují bezkontaktní rozpojování magnetickým polem pod pražci. Je to lákavé, ale ne zas tak jednoduché jak to vypadá v návodu výrobce. Spřáhla se nechtějí otevírat, magnet přitahuje kdejakou ocelovou součástku vozu. Prostě je to na více večerů bádání.


Kolejivo a výhybky

Jediný mně známý výrobce výhybek H0e, kterého jsem znal zkrachoval a tak dělám výhybky sám. Drobné kolejivo s hřeby, podkladnice, přídržnice, broušené jazyky, skládaná srdcovka, kolejivo CODE 55 a CODE 60.


Vozidla

Základem provozu je rakouská U od Liliputu. Snadno dostupné jsou i U37.101, U38.001, U58.001, U99.554 a T36.001. Horší je to s TU47.0, M11.0. Nic než novostavba však nezbývá u M21.0 a U47.0. Z pohledného modelu udělá spolehlivý až dozatížení, seřízení rozchodu, nastavení spřáhel.

Provoz na setkání

To je lahůdka o které jsem léta snil. Provoz od někud někam, jízda každého nákladního vagónu má svůj důvod, osobní vlaky na sebe navazují, lokomotivy dělají skutečné oběhy mezi různými vlaky během dne. Lokomotiv se hýbe tolik, kolik je potřeba na kolejišti manipulací a ne kolik dovolí nějaké kolejové úseky.  Když mi bylo 12 chodil jsem do leteckomodelářského kroužku. Tamní vedoucí říkal, že začínal s mašinkami, ale vůbec jej nebavilo jezdit stále dokolečka. Dnes mohu napsat, že mi naopak připadá prosťoučké to létání s házedly :-)

Podvalníková jáma

To už je skoro stejný potížista jako nohy k mým modulům. Na každé ježdění stavím novou a stále to není ono. Jednou je moc hluboká, příště je moc široká pak zase moc dlouhá.

Krajina

Někteří modeláři si u krajiny odpočinou, protože odpadají pravé rohy, rovnoběžné hrany, čisté plochy apod. Jiní šílejí, že nemají technický výkres na borovici, či smrk, není normalizovaná barva vody a vůbec že model přírody je jedno velké utrpení. Já přírodu beru jako odreagování a relaxaci, ale po měsíci se těším na šupleru a dělal bych papírové hranolky z kancelářského papíru, jen abych nemusel dělat už ani jeden strom.

Lokálky


Kromě úzkorozchodek se hodí i kus lokálky. Skládal jsem si vlastní čelo, lepil pražce na kolejnice apod.


Kdo chce vědět více, půjde na www.zababov.cz
http://www.volny.cz/vacek