RC modely
elektrovrtulník MaxiR
Základní technické údaje
|
MaxiR je můj první minivrtulník. Byla to odvaha začít si s něčím, co je zpočátku tak nestabilní. Navíc, čím menší, tím více. Nejdříve jsem přemýšlel o nějakém dvouvrtulovém stroji. Ty jsou dobré ale jen k základnímu nácviku orientace. Pře koupí probíhala několikatýdenní příprava na Internetu, kde jsem scháněl informace. Vlastní koupi samozřejmě předcházel asi půlroční výcvik na simulátoru. A i tak byly první lety spíše šouráním po povrchu.
Jakmile přišla stavebnice, důkladně jsem prostudoval návod. Tam jsem hned narazil na několik nesrovnalostí. Návod totiž slouží hlavně jako seznam pro náhradní díly. Myslím, že by prospělo zamyslet se nad manuálem z hlediska stavby začátečníka. Hned uvedu, že u mne začátečník neznamená neschopného jedince, který se stále na vše ptá. Našel jsem třeba dvě uhlíkové tyčky, stejného průměru, ale různě dlouhé. Objednací číslo mi moc nepomohlo. Padesát na padesát - no a nakonec jsem je musel prohodit. Sestavení však úhrnem nečinilo žádné problémy. Chvíli jsem zápasil s uchycením serv Hitec HS-50 v cyklice, která jsem měl doma a nechtěl kupovat doporučené HS-55.
Zásadní otázkou pro mne bylo, jaké mám použít gyro. Pro začátky jsem nepotřeboval žádné digitální servo na vrtulku, takže jsem mohl volit. Nejprve jsem měl snahu najít něco fundovaného na netu. Aly byly to jen emoce, žádné pádné důvody. Jak jsem dopadl?
S tímto gyrem jsem začal. Důvodů bylo několik. Nejprve úvaha, jestli pro začátky potřebuji špičkové gyro, za druhé cena. Že bych dělal 3D obraty a rychlé létání pozadu, to jsem zavrhl hned, na to si počkám až vyspěji. Pak mohu zainvestovat více. Stačila mi představa, že se mi nebude stáčet ocas při mých nácvicích visu čumákem od sebe a k sobě. Namontoval jsem tedy gyro a začas s tréninkem. Vrtulník jsem dovybavil křížem s ping-pongových míčků.
Docela mě zarazilo, že citlivost gyra byla dost nízká. Uváděné nastavení na vysouký zisk až se rozklepe ocas a poté něco ubrat, až kmitání přestane nakonec vedlo k hodnotě kolem 90 (0 <-normál-> 50 <- HL mód -> 100). Vše fungovalo, jen se ocas stále stáčel po směru hodinových ručiček. Dlouho jsem tuto vlastnost připisoval setrvačnému momentu tréninkového kříže.
Toto gyro vydrželo v modelu více jak rok. Mé zkušenosti se zvýšily, ale gyro trvalo na svém. Přilepil jsem gyro mnohem pevněji ke trupu, vibrace už dávno byly odchytané. Při zapnutí a načtení základních hodnot většinou gyro začalo natáčet vrtulku aniž jsem na cokoli sáhl. Někdy ne, ale za letu se chovalo stále stejně. Teplota nemohla mít vliv, létal jsem v různých teplotách, v6dy vytemperovaný vrtulník před startem, ale i po jedné, dvou baterkách. Napětí baterií také nerozhodovalo. Jediné, jak se dalo létat bylo, že jsem zapnul baterie na trimu =0 a pak hned po staru posunul trim o tři dílky a vše fungovalo na 100%. Teplota neteplota, stejné listy, stejné uchycení.
Nakonec jsem dostřádal nějaké peníze a koupil gyro od Futaby. První poznatek: je mnohem citlivější. Již hodnota 75 byla dostatečná. Stáčení zmizelo. Teplotně se zdá, že také necourá. To se ale uvidí, až nastanou větší tepla a opře se do něj sluníčko. Je ale dobře chlazeno, tak nečekám nějaké problémy.
Tak nevím. Možná jsem měl smůlu na kus, ale s podobným chováním jsem se setkal i u jiného modeláře.
Trénigový kříž
Začít létat bez něho chce asi dost odvahy a slušnou peněženku. Koupit se dá samozřejmě originální. Já jsem si ho spáchal z 1mm uhlíkových tyček, které jsem zhruba ze 70% vedl dvojitě. Spojené byly kouskem smršťující se bužírky. Na konci pak ping-pongový míček. Nejdříve byl míček nasazen dost těsně, ale nakonec se mi osvědčilo naopak velice volné nasazení, kdy byla pozice míčku na tyčce vymezena bužírkou. Toto uspořádání umožnilo dokonalé otáčení modelu před startem, při šikmém přistání zafungoval jako kolečka. Jediné, co jsem musel vyladit byly otáčky rotoru aby nedocházelo k rezonanci. Kříž mi zachránil několik nečekaných přistání.Tuning, změna původní konfigurace
V pořadí, jak jsem cítil důležitost.Vyměnil jsem serva za silnější HS-55. Tím odpadl problém s jejich uchycením, protože na tento rozměr byly úchyty navrženy.
Kovová deska cykliky přinesla přesnější odezvu na změnu polohy i chod se mi zdá jemnější. Ale dovedl bych si představit ještě jemnější chod cykliky, ale to by se musely vyměnit i ostatní plastové klouby za kovové.
Tento díl mi připadá velice poddimenzovaný. Je pravda, že destrukcí tohoto dílu se předejde zničení dílů důležitějších. Ale několikrát se mi stalo, že při nízkém zavisení vítr podfoukl rotor a vrtulník poklesl o pul metru. Na to jsem nestačil reagovat dostatečně rychle. Vrtulník se sice jen dotkl země a začaj stoupat, ale po přistání jsem musel úchyt lyžin vyměnit. Kovový tuning tuto záležitost vyřešil.
Gyro jsem zaměnil za GY401. Nechtělo se mi vždy po startu dotrimovávat servo vrtulky.
Zpočátku jsem neustále měnil pastorek zadní vrtulky, který dosedá do hlavního kola. Přitom jsem si vrtulkou nikdy neškrtl. Nakonec jsem přišel na to, že jsem zadní tyč náhonuv ložisku za tímto pastorkem opomenul zakápnout lepidlem. Životnost se zlepšila. Nakonec jsem posílil počet ložisek v zadním náhonu. Přidal jsem jedno ložisko zhruba 5 cm od počátku (směrem od motoru), zbylá ložiska pak pravidelně rozdělil. Za 100Kč bylo po problémech.
| 18.VI.2007 |