Úvod

V Evropě železnice již parní trakci ze svého provozu dávno vyřadily. Na světě jsou však ještě země, ve kterých parní trakce slouží provozu a má dokonce i rozhodující podíl na dopravních výkonech. V posledních letech se však parní lokomotivy i u nás stále častěji objevují v provozu na historických tratích nebo při slavnostních jízdách.

Návraty vyřazených parních lokomotiv na koleje se odehrávají všude na světě. Zhruba před třiceti lety začaly vznikat myšlenky na využití tohoto obdivuhodného stroje nejen pro práci, ale také pro zábavu a potěšení. Tehdejší doba ovšem aktivitám tohoto druhu nabyla nakloněna - zvláště ne takovým, které poukazovaly na tradice a vztahy k historii. A tak bylo nutno překonat nejednu překážku, než první opravená parní lokomotiva znovu vyjela a mohla začít vozit lidi.

Kouzlo parní lokomotivy jako doslova živého historického stroje je nepopiratelné. Proto je stále více těch, kteří se jim nechají podmanit a věnují stovky hodin svého volného času na péči, kterou parní lokomotiva vyžaduje a která není právě nejsnadnější. Sdružují se do spolků a klubů, shánějí poníze, aby ji opravili a uvedli do původního stavu, čistí pro ni kilometry zarostlých kolejích na odepsaných tratích. Dokázali tak soustředit a restaurovat nesmírné bohatství historických vozidel, technik a zařízení, které dokazují zručnost a dovednost minulých generací.

A potom jsou ti, kteří se chodí jenom dívat, fotografovat a filmovat. Postávají a nádražích i v zákrutech tratí a vyhlížejí kouř, který lokomotiva vyfukuje. I oni touží po tom, aby se ten historický stroj pohnul, zasyčel párou, zavoněl kouřem a horkým olejem.

A ještě jedna skutečnost dokládá vztah lidí k těmto obdivuhodným strojům. Železničáři, stejně jako fandové do železnice se nespokojili jen s oficiálním pojmenováním lokomotiv, což je jenom strohá řeč písmen a číslic. A tak jim začali dávat přezdívky, které se časem staly známější něž oficiální označení, která ovšem nejsou tak poetická. A tak názvy historických lokomotiv jako třeba: albatros, kremák, kafemlejnek, mikádo, papoušek, štokr a další, se dostávají do povědomí stále dalších generací, pro které může být parní lokomotiva už jen vzdálenou historií.