Počátky železnice v českých zemích

Výstavba železnic nebyla stejně jako v jiných zemích vyvolána původně potřebami přepravy osob, ale nákladů. U nás to byla sůl, pro jejíž dopravu se již ve 20. letech 19. stol. začala stavět koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince. Soudobý pražský projekt dráhy do Plzně se nakonec omezil na výstavbu koněspřežní dráhy do Lán a trasa sloužila dovozu uhlí a dříví.

První železnicí s parostrojním pohonem byla Severní dráha císaře Ferdinanda. Železnici financovala skupina soukromých osob kolem význačného vídeňského bankéře S. Rothschilda, jenž získal císařské privilegium na výstavbu Severní dráhy. Trať vedla z Vídně do haličských solných ložisek a musela tedy protínat Moravu přes Břeclav, Přerov a Bohumín s odbočkami do Brna, z Přerova do Olomouce a ze Svinova do Opavy. Vozit se dále mělo především obilí, dříví a tabák. Základní linie s odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy byla dokončena v r. 1847.

První lokomotivy pro Severní dráhu byly zakoupeny v Anglii, v Americe a v Belgii. Rakouští inženýři hledali lokomotivy spíše průměrné, vhodné pro osobní i nákladní dopravu a vytápěné dřívím i uhlím. Až po nákupu osmnácti strojů se železniční společnost rozhodla zabezpečit provoz vlastními stroji.

Na počátku roku 1842 bylo zřízeno generální ředitelství státních drah. Císař přijal návrh vybudovat nejdříve Severní státní dráhu - trať z Olomouce do Prahy a Drážďan, přitom by se využilo připojení na již hotovou Severní dráhu císaře Ferdinanda. Během tří let se podařilo postavit trať z Olomouce přes Zábřeh a Českou Třebovou do Prahy. Dráha z Olomouce do Prahy přinesla velký hospodářský rozvoj v oblastech, kterými procházela. Celá trať z Prahy do Drážďan byla slavnostně otevřena v r. 1851.

Rostoucí přeprava velkých objemů uhlí pro průmyslová centra a velká města si vynutila výstavbu dalších drah, kterých bylo do roku 1865 na našem území vybudováno 8. Na Slovensku se tehdy dočkala přímého spojení s Vídní i Bratislava. Teprve později byl pochopen význam železnice pro přepravu osob a rozvoj poštovních služeb, stejně jako strategický dopad na přesuny a zásobování armády.