Když jdete do práce a při pohledu na budovu v níž pracujete začnete zvracet, jste již hodně daleko na cestě k úplnému nervovému zhroucení.

Mě se to stalo před necelými dvěma týdny a nebýt kamarádů nevím nevím jak by to dopadlo ... V ten samý den, kdy jsem znečistil svojí snídaní jeden městský chodník, jsem si dopisoval po ICQčku s jednou mojí kolegyní, jíž jsem slíbil data na Bakalářskou práci a ta to na mě nemohla nepoznat. A protože to není jen kolegyně ale taky kamarádka, tak se hned poradila s naší společnou bývalou kolegyní a kamarádkou ...

Takže mi přišel Emailík, co že se jako děje a jestli nechci náhodou vypadnout ze zaběhaných stereotypů.

A tak, když byla data na Bakálářku včera předána (poněkud zvláštním způsobem - ale to sem nepatří), mohl jsem s klidem v duši odjet autobusem směr Praha.

No tedy v klidu, předevčírem mi bylo ráno dost špatně, "hrál jsem si" chvílemi na ledničku a pak na vařič. Kdoví co se mi zase dělo, tohle jsem zažil poprvé... A včera jsem preventivně jel s ČSAD Slaný, který mi ze třech společností jezdící na Prahu-Dejvice připadá jako nejspolehlivější ...

Dojezd do Prahy a jízda po Praze proběhla navýsost dobře (haha - když člověk sedne do metra na Dejvicích a na druhé konečné v Depu Hostivař bez přesedání vysedne, tak to snad ani nemůže nedopadnout dobře), mrzutý byl déšť při čekání na automobil patřící příteli mojí kamarádky, jenž měl mě a kamarádku přesunout do Kolína...

V Kolíně se po našem dojezdu ve tmě moc dělat nedalo, tedy kromě večeře na náměstí a noční krátké prohlídky města

Ranní vstávání je vždy kruté a my byli provozuschopní až před desátou hodinou. Pokus jít hned do plaveckého bazénu se nezadařil, protože místní dodržují velmi přísně limit 200 lidí na areál. Ale proč nejít do blízké přírody, když jsme to i tak měli v plánu ?

Místní "Peklo" jak se nazývá chovný rybník v údolí se skálou jakoby vyvracel známý popěvek o Kolínu stojící v pěkné rovině.

S ohledem na rozbahnění okolí, jsme šli právě po vrcholu té skály a po pravé ruce měli zahrádkářskou kolonii.

Proč se tomuhle místu říká Peklo netuším, vím však, že chovný rybník má na svědomí dost utopených lidí, přestože hloubka je malá, tak 3 metry v nejhlubším místě. Problémem jsou vodní rostliny, do kterých se dá nepěkně zamotat, což hrozí při potápění ...

Chůze zpět do kopce k první Kolínské vodárně mi dala zabrat, zase to nebyla rovina :-)

... Po poledním hodinovém plavání a obědě nastal čas na návrat domů. Nechtělo se mi kamarádku a jejího přítele nadále "obtěžovat" svojí přítomností ani riskovat nedělní odpolední nacpané vlaky, (ranní bychom nestihli - nejen protože bychom je nestihli dnes ráno, navíc se posunoval čas). Tak jsem vyrazil (s vybitým mobilem, takže další fotky nejsou) na poslední rozumný a téměř přímý spoj domů.

Trošičku jsem se bál přestupu v Praze na hlavním nádraží, protože jsem na něj měl jen pár minut a první z vlaků měl sekyru 5 minut už při příjezdu do Kolína, ale teď už vím, že zvládnu přestup v Praze za necelé tři minuty, když budu vědět do kterého vlaku mám vlést.

Na Hlavním nádraží totiž napsali na tabuli u vlaku pouze cílovou stanici a čas, takže jsem takříkajíc "hádal" správný vlak, což byl spoj do Chebu, ale do Chebu se dá z Prahy jet různě, například mým směrem, tedy přes Ústí nad Labem ...

Ale co, zvládl jsem to i na závěr s nenavazující MHD a ještě hezký pár dnů budu žít ze zážitků a držet si tak klid a pohodu přes "nejdelší" dny v týdnu ...

Mít kamarády je dobrá věc, ale mít kamarády kteří nezištně pomohu když jste v krizi je mnohem lepší ! Díky Evo, díky Jitko ! Snad se mi podaří se nějak vhodně revanšovat ...

Předchozí: Anarchy Online - cestovatelské kolečko
Následující: Divoké sny (11.) - vlaky