Kolaborace anebo pokus ve snu něco změnit ?

Tak mám opět další sen o kterém mohu směle prohlásit, že jde o Remake dřívějšího snu, ale jeho konec je jiný a právě kvůli němu se ptám na otázku v nadpisu tohoto blogpostu.

Ve snu (opět) přicházejí "němci" a k nim mívám vztah poněkud nepřátelský - odmítám plnit nařízení, pracuji jako ochránce (což bývá většinou ne-zcela legální činnost), v nejlepším(?) případě s tichým skřípěním zubů spolupracuji. Jenže dnes ???

Kdoví proč, ale dnes se vracím pracovat na své nejprvnější (reálné) pracoviště, což byla elektrodílna na Dolech Ležáky a je to můj první den (v reálu by to bylo po 15-ti letech), takže se jdu ohlásit do místnosti kde sedí nadřízení. Je tam jen můj mistr (ostatních pět se snu z nějakého důvodu neúčastní) a místnost vypadá jako by přestavba z roku 1992 vůbec neproběhla. Pozdravím a jdu si sednout k počítači, kde si udělám kontrolní výjezd čehosi na jehličkové tiskárně. Jsou toho dva listy perforovaného papíru, všímám si, že mi to vyjelo na již dříve použitý papír, protože na něm je výjezd něčeho jiného s nadpisem "QSL" (do snu mi buďto omylem "spadlo" cosi z radioamatérství, anebo to ve snu mělo mít nějaký význam - nevím. Jisté je, že si ten několikařádkový výpis jen velice zběžně prohlédnu. Je poněkud kryptografický - možná psaný německy??). Omluvně se podívám na svého mistra, ale tomu je to jedno, takže si dvojlist škubu a beru sebou. Mistr je takový nějaký odevzdaný a nicnedělající, na stole má poněkud neuklizené papíry ...

Přecházím na své pracoviště, které je v patře na druhé straně od mistrovny a trošku se uleknu, neboť místnost je vyklizena, na stropě jsou dřevěné kazety, které někdo nyní umývá. Přijde mi, že se tu i malovaly stěny. Kdosi mi říká: "To je dost, čekali jsme na tebe". Je tu několik lidí a pár jich má tváře mých kamarádů. Zatímco si do tašek balím nějaké své věci, hlavně věci na převlečení, protože tady běhám v montérkách, ostatní koukají do počítače. Mám tu ještě spacák(!) a nějaké další drobné papíry s poznámkami, ty už pobalit nestihnu - Už úplně všichni totiž koukáme do jediného počítače s barevným monitorem, stojící na jediném zbývajícím stole v místnosti. Na počítači běží program Norton Commander (nebo nějaká jeho mutace, protože má šedé pozadí) a jeden z kamarádů do něj tluče příkazy. Němci už přicházejí,  takže sledujeme zprávy přicházející přes textový chat, jak se vyvíjí obsazování a kdo se ještě "drží". Náhle se spojení přeruší, ale po pár vteřinách najede náhradní, což okomentuje kdosi slovy: "Kluci se to snaží přepojovat (na linky, jež jsou ještě české)". Kdosi na chatu se ozývá, že Email na novou linku nepřepojí, což chápeme, protože náhradní linka je asi slabší, ale někdo jiný mu napíše reakci, že chce i Email. Jak to dopadne nevím, protože se obraz zakomíhal a zmizel. Kolega vypnul a zapnul počítač, ale obraz se opět zakomíhal, zeslábl a zmizel úplně. Co se děje je jasné - němci nám odřízli napájení: "Němci jsou už tady !!!" zařval náhle někdo stojící poblíž dveří. Panikaříme a zdrháme, já bohužel zdrhám bez svých věcí...

Ani ne o minutu se samotný vracím zpět, protože naše "převzetí" proběhlo úplně v klidu, skorem ničeho jsme si nevšimli. Jenže - místnost je už předělána - je zde několik pracovišť řazené po dvojicích za sebou; s křesly mající opěrku od zad až k hlavě, které před sebou mají dřevěný stolek s počítačem. Za mnohými z nich už sedí německé dívky (oválné obličeje s pihami) jednotně oblečené - bílé košile a velmi módně střižená červená kravata, u ostatních křesel si teprve strhávají ochranný igelit. Pochopitelně moje věci v taškách už jsou kdesi v ...

Omlouvám se nejbližší němce a vysvětluji jí, že jsem si nestihl vyzvednout svoje věci a že je to pro mě problém, neboť jsem tam měl jediné věci ve kterých mohu jít na konkurs, "... třeba i na konkurs na němce. Když bych se přihlásil k vám, tak už bych asi musel být náhradník" konstatuji s mírným úsměvem fakt, že jsou prakticky všechna místa obsazena. Mírně se u toho červenám, neboť říct si takhle o místo mi přijde poněkud ... troufalé ... Němka je ochotná a přislíbila mi, že se mi do zítřka na věci poptá. Věřím jí, neboť v jejím úsměvu i hlase není stopa po nějaké levotě, poděkuji ji a odcházím ...

Tím sen končí ... Rozdíl oproti původní verzi je až v tom posledním odstavci, neboť v první verzi snu se mi němka vysměje, že něco chci, a o práci si v něm samozřejmě neříkám. Po dnešním probuzení si ale říkám - byla to kolaborace ? Je to totiž poprvé, co si pamatuji, že bych si tímhle tónem říkal o práci. Na druhou stranu si říkám - je to jen sen, nehledám v něm nějaké řešení, aby mé sny o němcích byly klidnější ? (Podobně jako sny o revizorech, ve kterých se mi situace o dost zklidnila tak, že už tyto sny téměř vymizely ?) Nebo se snad projevuje to, že jsem za těch X let zmoudřel, nehádám se a jsem schopen přijmout danou realitu ? Anebo - což mě napadlo až teď po osmi hodinách od snu - se mi to všechno zdálo proto, že v mé současné práci opět proběhne reorganizace a já budu mít opět jiného vrchniho nadřízeného (tzv. malý vedoucí mi zůstane) ?

Když už mluvíme o kolaboraci, tak to opět vypadá (viz sen "práce na vysílači" níže), že ještě před příchodem němců několik čechů kolaborovalo, neboť ještě před obsazením čechů němci je pro ně vyklizena místnost a dost možná ten dežo co nás zpanikařil s nimi kolaboroval taky.

Práce na vysílači

Když už mluvíme o kolaboraci ještě před obsazením čech němci, je právě tohle nádherná ukázka a je hrozitanánsky stará.
Pracuji jako vedoucí na jednom televizním(?) vysílači, obcházím uzavřené skříně s technikou a kontroluji otvorem se slídou, jestli kontrolky nesignalizují problém, kterého by si mí podřízení nevšimli. V jednu chvíli se rozčílím, otevřu skříň a vyrvu jednu desku se součástkami. "Kdo to sem dal !" vzkřiknu a rozhlédnu se po podřízených. Jeden z nich se drze přizná a já po něm vyjedu: "Dokud jsem tu vedoucím já, tak tu nebude žádná německá deska !" Mám vzteka i kvůli tomu, že na desce chybí oproti schématu na desce nakresleného bílou barvou několik součástek (a z reálného pohledu netuším, zdali proto, že je někdo na té německé desce záměrně vynechal anebo je to předělaná česká deska) ale vztek si musím velice rychle nechat pro sebe, protože vcházejí čtyři němečtí vojáci a na podušce nesou velkou skleněnou kouli - Saruman nebo Sauron by mohli závidět - v kouli se válí cosi modrošedočerného. Vojáci začali procházet s koulí kolem nás, kteří jsme nastoupeni v řadě ...

V tomhle místě se mi sen přetrhl a já se vzbudil v rozčileném stavu. Bleskově jsem se rozhodl, že si sen tak říkajíc dosním, což se pak i stalo a je to varianta nazvaná "lepší". Taky jsem si později domyslel i tu variantu "horší" ...

Práce na vysílači - horší konec

Vedoucím se stal onen kolaborant. Z koule, když byla blízko mě, vystřelil červený paprsek a zahubil mě, neboť jsem byl příliš spjat s češstvím ...

Práce na vysílači - lepší konec

Tvářil jsem se podrobeně a byl uvolněný přesně do okamžiku, kdy se koule na podnose dostala na dosah mých rukou. Bleskově jsem po ní skočil a chňapl po ní obouruč. Nikdo mi nestihl zabránit v tomto svatokrádežném činu. Projel mnou velmi silný výboj magické energie, jejíž nepatrný zlomek ve mě zůstal a změnil mě v čaroděje. Unikám z pracoviště jen díky svému mašlenému přání a stávám se ochráncem čechů (a hlavně psancem)

Teď mě napadá, že to nemuselo být před anektováním němci, že už jsme pod němci mohli dávno být ...

Práce v telefonní ústředně

Tento třetí sen z dnešní série je jiný než ostatní, neboť v telefonní ústředně jsem nikdy nepracoval ani v téhle snové ústředně, jen v jedné jediné jsem byl jednou na exkurzi. Sen je poměrně krátký.

Vcházím do ústředny a místní německý pracovník mě upozorňuje ve smyslu, že bych tu neměl moc co dělat. Kontruji tím, že jsem tu pracoval dříve než sem přišel on a říkám k tomuto tématu ještě jednu dvě věty, po kterých mě nechává dělat si co se mi zlíbí - aspoň to tak vypadá. Prošel jsem mezi stojany s relátky a zde se zachytil ve vzduchu a chvíli levitoval. Ve snu mi to nepřišlo, asi se tento vedlejší efekt projevoval i tenkrát, co jsem tu pracoval já. Sen se mi v tomto okamžiku přetrhl a tak ani nevím, co se mělo dít dál ...

... závěrem si dovolím konstatovat, že více prací než číšník, ochránce, řidič autobusu, řidič tramvaje, počítačák, učitel, obsluha semaforů (zatím zde v blogu nepopsáno), ošetřovatel(taktéž nepopsáno), kosmonaut (cesta z kosmodromu a startrek) jsem nevystřídal. Ve zbytku snů vystupuji jako cestující či jako divák ... Vlastně ještě občas jako žák/student ... Tématicky by se sem hodil sen "Práce na nádraží jako zabezpečovák", který reagoval na to, že jsme byli v době mého mládí studijně týden na jednom nádraží, jenže to je pro mě dost nepopsatený sen - tu zlověstnou neměckou atmosféru nejde popsat, děje tam moc nebylo...

Předchozí: Poslat text jako SMS je dražší než ho stáhnout z Hubbleova dalekohledu
Následující: Divoké sny (19.) - výčitky a dejavu