Topaz Těšín
446.00625 ch1
Interaktivní dekorace:
Simulace přepínání PMR kanálů
446.00625 ch1
Interaktivní dekorace:
Simulace přepínání PMR kanálů
Kam na portejbl? Odpovědí na tuto otázku mohou být následující popisy lokalit vhodných k vysílání v okolí Českého Těšína a v Beskydech. Jde o osvědčená místa, která jsem pro své vlastní portejbly již využil.
Tuto lokalitu najdeme v Českém Těšíně, v místní části Mistřovice. Jde bezesporu o jeden z nejlepších kopců vhodných pro vysílání jaké se dají v okolí Českého Těšína najít. Na vrcholu stojí vysílací věž poměrně mohutné konstrukce. Celý okolní prostor je pastvinou. To dělá z kóty Hory klidné místo, v jehož těsné blízkosti nejsou žádná stavení (vyjma vysílače) a je tedy možný výhled téměř do všech směrů.
Přístup na tuto kótu je snadný, vede sem krátká cesta z ulice Hradišťské.
|
|
| vrchol kopce s vysílačem | výhled východním směrem (panorama ze dvou fotografií) |
Kóta Šachta se nachází přibližně 500 m od výše popisované kóty Hory, na rozhraní místních částí Mistřovice a Koňakov. Se svou výškou 427 m je nejvyšším bodem Těšínské pahorkatiny. Je zde umístěna vysílací věž. Šachta jakožto kopec je poměrně nevýrazný a plochý, proto také výhled z něj není tak působivý, jak by se dalo čekat. Stojíme-li přímo u vysílací věže, není možný výhled západním směrem, kvůli blízkému lesíku. Jde však jen o úzký pás lesa, který se dá snadno projít, čímž získáme přímou viditelnost do východních azimutů z louky pod lesíkem.
Přístup je bezproblémový, vrchol kopce je vzdálen jen několik desítek metrů od autobusové zastávky Český Těšín, Koňakov, Šachta na ulici Hradišťské.
|
| kóta Šachta |
Babí horu najdeme na katastrálním území obce Těrlicko. Stejně jako v případě dvou předchozích kopců, i zde dominuje vrcholu vysílací věž. Výškou konstrukce patří k těm menším. Prostor jižně od vrcholu je zalesněný, v severním směru je rozlehlá pastvina. Proto vrchol Babí hory nabízí zhruba půlkruhový výhled a to ve směrech západ - sever - východ. Chceme-li získat výhled na i jih, je nutné sejít z vrcholu směrem k západu podél okraje lesa o něco níže.
|
|
| vrchol Babí hory | trigonometrický bod na vrcholu |
Nízký, nevýrazný vrch Pastuchovka je situován zhruba 7 kilometrů od Českého Těšína v obci Albrechtice, v místní části Pardubice. Jde o klidnou polní kótu, nebližší dům je odsud vzdálen cca 400 metrů. Vrchol je vyznačen geodetickým bodem, chráněným betonovou skruží. Nejlepší vzdálený výhled je odsud při pohledu na sever a severozápad. Za zmínku stojí, že je zde přímá viditelnost na haldu Šarlota, ležící na polském území u města Rydultowy. Ve výhledu na jih dosti překáží blízké větší kopce (Šachta, Babí hora, Borky), proto jsou odtud vidět jen některé části Beskyd a navíc jen jejich nejvyšší partie.
|
|
| vrchol Pastuchovky s trigonometrickým bodem |
výhled severozápadním směrem azimut ve středu snímku cca 325° (panorama ze tří fotografií) |
Ropice je nejvyšší horou Těšínských Beskyd. Samotný vrchol hory se k vysílání příliš nehodí a to kvůli poměrně hustému porostu mladých smrků, který nedovoluje ani částečný výhled. Avšak hned pod vrcholem na východním svahu se ve výškách cca 1050 až 1060 metrů rozkládá otevřený prostor porostlý řídkou mlazinou, ze kterého je možný výhled směrem k severu a k severozápadu a také i na jih, na Slovensko.
Na vrchol Ropice nevede značená trasa. Nicméně díky turistickému značení se můžeme dostat např. z Javorového či Gutů do sedla Šindelná, odkud je to na vrchol Ropice už jen asi 1 kilometr. Jakmile do sedla dorazíme, musíme si k další chůzi vybrat lesní cestu směřující nejvíce vzhůru. Cesta zároveň tvoří okraj přírodní rezervace Ropice. Hranice tohoto chráněného území je v terénu vyznačena dvěma červenými vodorovnými pruhy na stromech. Toto značení tedy můžeme použít namísto turistických značek, které nás, přes východní svah vhodný k vysílání, dovedou až na vrchol.
|
|
| vrchol Ropice | výhled z východního svahu směrem k severu (panorama ze tří fotografií) |
Velký Sošov je součástí hřebenu Slezských Beskyd, kterým prochází česko-polská státní hranice. Vrchol se nachází jen asi 100 m od hraniční čáry a je vyznačen geodetickým bodem umístěným u lesní cesty, po níž vede žlutě značená turistická trasa. Přímo na hranici, kde je také turistický směrovník, máme možnost půlkruhového výhledu na polskou stranu. Chceme-li mít při vysílání přímý výhled na českou stranu, musíme využít rozlehlé polany u vrcholu, která je vzdálena jen několik desítek metrů od hranice. Její horní okraj je prakticky ve stejné výšce jako vrchol Sošova. Touto polanou však naše možnosti, kam se s vysílačkou v ruce postavit, nejsou zdaleka vyčerpány. Z vrcholu Sošova totiž vybíhá na české území výrazná rozsocha, ve které jsou další dva vrcholy použitelné k umístění portejblu. Vyšší z nich má výšku 847 m, druhý vrch pojmenovaný Čerchla, je vysoký 833 m. V okolí obou vrcholů se rozkládá překvapivě velká mýtina, jenž umožňuje velice dobrý výhled. Pro vysílání je lépe použít kóty 847. Na kótu 833 (Čerchla) si zajděme tehdy, potřebujeme-li získat přímý výhled do azimutů, které jsou poněkud zastřeny při pohledu z kóty 847. Na vrchu Čerchla je nejvýhodnější vysílat nikoli přímo z vrcholu (tady je výhled velmi omezen), nýbrž ze severního svahu.
Byla by škoda nezmínit se o osadě Plenisko, kterou najdeme pod výše popisovanou rozsochou Sošova, ve výšce zhruba 700 metrů, mezi vrchy Čerchla a Mionší. Osada je velice klidným místem. Najdeme zde jen několik chat, trvale už tady nikdo nežije. Z horního okraje osady je pěkný výhled, tudíž stojí za to, zapnout tady vysílačku.
Na Velký Sošov se nejsnadněji dostaneme po žlutě značené turistické trase, vedoucí z údolí Hluchové. Problém ale je, že zde zajíždí málo autobusových spojů. Podstatně výhodnější je dojít na Sošov neznačenými cestami z náměstí v Nýdku přes osadu Plenisko. Výhoda této trasy je v tom, že se tak dostaneme i ke kótám 847 a 833 (Čerchla). Pokud je vám zdejší oblast neznámá, doporučuji tuto trasu předem prostudovat, nejlépe s použitím leteckých snímků dostupných na internetu.
|
|
|
| na státní hranici blízko vrcholu |
výhled z polany na české straně |
lesní cesta mezi kótami 847 a 833 |
|
| výhled z kóty 847 k severozápadu (panorama ze tří fotografií) |
Ukázat na lokátorové mapě: vrchol Šošova | kótu 847 | kótu 833
Velký Stožek je po Velké Čantoryji a kótě Kiczory (Kyčera) třetím nejvyšším vrcholem hraničního hřebenu Slezských Beskyd. Vrchol samotný je pro vysílání nevhodný, jelikož tu není žádný výhled. Stačí však z vrcholu popojít po značené stezce k severu o kousek níž a při pohledu vlevo je přes lesní porost přece jen něco vidět. Abychom získali výhled co nejméně rušený okolními stromy, je třeba odtud sejít ze stezky několik desítek kroků na severozápadní svah. Nečekejme ale žádný pohodlný portejbl. Svah je velice prudký a je vcelku problém tady delší dobu stát. Podstatně snažší je vysílání směrem na východ (na polskou stranu), ke kterému můžeme využít prostor u polské turistické chaty, vzdálenou jen cca 100 od vrcholu. Výhled u chaty je kvalitní, avšak vidíme odtud jen malé obce a hory v Polsku, tudíž pravděpodobnost spojení tady bude rozhodně nižší, než při vysílání ze severozápadního svahu Stožku.
Pro přístup na Stožek můžeme využít značených turistických tras. Dostat se tu můžeme například z Hrádku přes Filipku, z Návsí přes Radvanov a Groníček nebo po hřebenovce od Velkého Sošova a Čantoryje.
|
|
| na vrcholu Stožku | výhled ze severozápadního svahu azimut ve středu snímku 308° |
Javorový je nevysoká hůrka v obci Bystřice. Nezaměňujme ji s nedalekými, podstatně známějšími vrchy Malý a Velký Javorový. To jsou zcela jiné kopce. Hůrka Javorový je výhledovým místem, protože lesní porost je zde z velké části vymýcen. Mýtina se rozkládá na severních svazích a zabírá zhruba třetinu plochy kopce. Její horní okraj prochází vrcholem. Nejlepšími místy k vysílání jsou samotný vrchol a lesní cesta na severním svahu hned pod vrcholem.
Pro přístup na hůrku můžeme využít žlutě značené trasy vedoucí z Bystřice na Loučku. Jakmile dorazíme do místní části Paseky, kde je konečná autobusová zastávka, pokračujeme dále asfaltovou cestou velmi prudce vzhůru. Poté co stoupání zmírní, zahneme doleva u většího domu stojícího po levé straně cesty. Tím se odpojíme od značené trasy a kráčíme dále po cestě zhruba severním směrem. Pokud nikde nezahneme dolů, dojdeme po chvilce na vrchol.
|
| výhled z lesní cesty pod vrcholem směrem k severozápadu (panorama ze čtyř fotografií) |
Gutský vršek najdeme na okraji Těšínských Beskyd v třinecké místní části Guty. Při pohledu od severu se krčí pod výrazně většími vrcholy Malý a Velký Javorový. Vrchol Gutského vršku nabízí poměrně úzký výhled severním směrem. Procházíme-li severní svah hned pod vrcholem směrem dolů, výhled se dále postupně rozšiřuje. V jednom místě pak rozsah azimutů, do kterých máme daleký rozhled, naroste až na 310 - 90 stupňů (severozápad - sever - východ). Tento výhled trochu ruší skupina blízkých buků. Další procházení severního svahu ještě níže nemá smysl, výhled se již dále nerozšiřuje, jen bychom zbytečně ztráceli výšku.
Přímo na vrchol Gutského vršku značená trasa nevede, nicméně cca 500 m od vrcholu se nachází Gutské sedlo, kam po značených trasách dojít lze. Z Gutského sedla se na vrchol Gutského vršku dostaneme po lesní cestě směřující zhruba severozápadním směrem.
|
|
| vrchol Gutského vršku, vpravo u cesty trigonometrický bod (r. 2006) |
výhled ze severního svahu pod vrcholem (panorama ze dvou fotografií) |
Poledná je vrcholem na konci krátkého hřebene vybíhajícího na severozápad z kopce Loučka (835 m). Na vrcholu je polootevřený terén s možností širšího výhledu na okolní vrchy. Vzdálený výhled na městské oblasti je ale úzký, naštěstí však do azimutů s větší pravděpodobností spojení. Nepřehlédnutelnou dominantou Poledné je stožár s vlajkou, patrně související se zdejším pomníkem věnovaný gen. Josefu Šnejdárkovi. Najdeme zde také menší kamennou mohylu, ohniště a improvizované lavičky, vedle nich pak trigonometrický bod, vyznačující přesnou polohu vrcholu.
Výrazně lepší podmínky pro vysílání nabízí severní svah nepojmenované kóty mezi Polednou a Loučkou. Kóta má výšku 727 m. Výhled ze severního svahu je široký, jen trochu rušený několika stromy.
Oba vrcholy, Poledná i kóta 727, jsou situovány mimo značené turistické trasy. Nejsnadněji se k těmto vrchům dostaneme z Loučky. Další možností je využít červené turistické trasy vedoucí z Nýdku od rest. Nýdečanka na Filipku, a to tak, že na asfaltové silnici vedoucí na Filipku u směrovníku Poledňa značenou trasu opustíme ostrým odbočením vpravo. Neznačená lesní cesta pak pokračuje do sedla mezi Polednou a kótou 727. Další variantou přístupu na Polednou je výstup z údolí potoka Suchý, trasu je však nutno dopředu znát. Můžeme ji však vyzkoušet při návratu. V tom případě cesta začíná v sedle mezi Polednou a kótou 727, u zdejší chalupy je dokonce (neoficiální) dřevěný směrovník. Postupujeme-li stále dolů, nemůžeme dojít jinam než do údolí potoka Suchý.
|
|
| cesta u vrcholu | vrchol Poledné |
|
| výhled z kóty 727 azimut ve středu snímku cca 285° (panorama ze dvou fotografií) |
Ukázat na lokátorové mapě: vrchol Poledné | kótu 727
Ostrý vrch najdeme na česko-polské hranici v blízkosti třinecké místní části Vendryně a obce Nýdek. Název vrchu je přiléhavý, protože i přes nevelkou výšku je kopec při pohledu z dálky velice nápadný. Je to dáno zdejšími svahy, které jsou na beskydské poměry poměrně prudké. Zdá se, že v přesném znění názvu tohoto kopce není jasno. V některých mapách je pojmenován též jednoslovně Ostrý, na turistických rozcestnících čteme název Malý Ostrý. Vrchol kopce je porostlý smíšeným lesem s převahou listnáčů. Proto i přes zalesněnost patří Ostrý vrch k místům, použitelným k vysílání na podzim a v zimě, kdy už jsou listy opadlé a signál tak přes stromy prochází vcelku dobře, jen s malými obtížemi.
Nejjednodušší variantou přístupu na vrchol je výstup ze sedla od rozcestníku pod Malým Ostrým, kam se dostaneme buďto z Třince přes Vružnou nebo z Vendryně. Odtud se vydáme směrem k Čantoryji. Značenou trasu však následujeme jen dokud kopíruje státní hranici. Jakmile dojdeme k místu, kde se turistická trasa a hranice rozejdou, pokračujeme vlevo od značené trasy vzhůru po hranici - značená trasa vrcholem Ostrého vrchu neprochází. Po chvíli dojdeme na samotný vrchol, vyznačený geodetickým bodem a hraničním kamenem č. I/51.
|
|
|
| na vrcholu | omezený výhled z vrcholu | zimní pohled na Ostrý vrch ze sousedního Tułu |
Nevysoký kopec Tuł se nachází v Polsku, v obci Leszna Górna, jen asi 2 km od česko-polské státní hranice. Na vrcholu kopce je vyhlášena přírodní rezervace, naštěstí bez zákazu vstupu. Samotný vrchol však není k vysílání vhodný kvůli zalesněnosti. Nejlepším místem pro portejbl je horní okraj pastviny na západním svahu (výška cca 560 m.n.m.), ze které je velice kvalitní a široký výhled do okolí. Nejvhodnějším obdobím pro návštěvu Tułu je zima. Ve vegetační době jsou totiž všechny zdejší travnaté plochy využívány jako pastviny pro ovce. Pak tu nejenže nemusíme mít tolik ceněný klid, ale navíc bychom tady nemuseli být vítáni.
Na vrchol ani na zmíněnou pastvinu na západním svahu kopce nevede žádná značená turistická trasa. Z českého území se na Tuł pěšky nejsnadněji dostaneme z Horní Lištné, což je místní část Třince, kam zajíždějí i spoje třinecké MHD. Přejdeme po silnici hraniční čáru a v prostoru bývalé celnice zahneme vpravo. Po chvilce přijdeme na silnici, ze které u turistického směrovníku odbočíme vlevo na ulici Spacerowa. Zanedlouho přejdeme na ulici Lipowa. Jakmile začneme více stoupat a silnice prochází lesem, odbočíme na vhodném místě vpravo vzhůru do lesního porostu. Jakmile jím projdeme, ocitneme se na pastvině na západním svahu odkud můžeme vysílat. Pokud bychom pokračovali v chůzi dále a drželi se hřebenu, dojdeme za krátký čas až na samotný vrchol.
|
|
| na vrcholu Tułu | výhled z pastviny na západním svahu směrem na severozápad (panorama ze tří fotografií) |
Javorské je název krátkého horského hřebene, který najdeme zhruba 5 km severovýchodně od města Čadca. Na hřebeni Javorského jsou tři vrcholy, samostatně nepojmenované, nejvyšší z nich má výšku 860 m. Údajně kvůli kůrovcové kalamitě zde byly vykáceny lesní porosty na velkých plochách. Proto o výhledy tady rozhodně není nouze. Na hřebenu se tak najde celá řada míst, ze kterých je možné vysílat, aniž by nám v přímém výhledu bránily stromy. Zdálo by se, že vzhledem k poloze lokality tady budeme komunikovat jen se slovenskými stanicemi. Dají se však odtud udělat i překvapivě kvalitní spojení se stanicemi na domovských stanovištích na Karvinsku. Signál totiž prochází Jablunkovskou brázdou, jen zčásti v tomto směru překáží hora Girová.
Vysílat lze také z kopce Horelická Kykula (754 m), který je v sousedním lokátoru JN99JK. Vrchol je z větší části odlesněn, tedy s možností přímého výhledu do okolí.
Na hřeben Javorského můžeme dojít pěšky s využitím červeně značené turistické trasy. Ta začíná v Čadci, pokračuje nad osadou Bryndzárovci, a poté prochází západními svahy Horelické Kykuly. Odtud klesne níže do sedla nad osadou Drahošanka a pak již pokračuje vzhůru na hřeben Javorského. Nově lze pro přístup na tento hřeben využít i žluté trasy vedoucí z Oščadnice.
|
|
|
| na nejvyšší kótě Javorského (860 m) ... |
... a výhled z ní směrem na Moravu | pohled z nejvyššího bodu hřebenu na východní vrchol |
|
|
|
| v sedle mezi nejvyšším a západním vrcholem |
lesní cesta procházející přes západní vrchol |
ranní výhled z Horelické Kykuly |
