Než začnete číst,
mrkněte laskavě sem a přečtěte si, co je v ČR povoleno a co nikoli. Ušetříte si práci psaním emailů...

Jak to všechno vlastně začalo?
Přesně už si to nepamatuji,ale tak nějak asi jako všichni ostatní poslechem na CB pásmu.Občas jsme zaslechl nějaké cizí stanice,které si většinou v angličtině,vyměňovali jakési značky, adresy, informace a já se tomu snažil přijít na kloub.Po krátkém čase jsem pochopil oč tu vlastně běží,ale záhadou stále zůstávali volačky stanic.Kde k nim přišli?Určili si je snad operátoři sami?Nebo se to všechno řídí nějakými pravidly?Jasno jsem si v tom udělal až po návštěvě u Tondy Chudenice. Krátká názorná ukázka a několika hodinový rozhovor vše dostatečně vyjasnili. Ted už jsem věděl jak to s těmi callsign (volačkami) vlastně je. Každý volací znak se skládá ze tří částí,tedy ve většině případů tomu tak je. Kupříkladu moje volačka 329BC250 se skládá s čísla 329, písmen BC a opět čísla 250. Vysvětlení je jednoduché.Číslo 329 je označení divize,v tomto případě České republiky. BC - to je zkratka,označení CB (DX) klubu, kterého jsem členem. V mém případě je to "Bohemia Club". A číslo na konci ?To není nic jiného,než pořadové číslo člena.Samozřejmě není třeba být členem nějakého klubu.Pro začátek si určitě vystačíte se smyšlenou volačkou.Ovšem tu byste měli zachovat a měnit ji až při vstupu do nějakého klubu.Také byste měli před vlastím začátkem hodně poslouchat a vyvarovat se duplicitě své značky. Zvláště pak používání prefixu některého ze světových DX klubů, např.:AT,SD,DT. Důležité je také vypozorovat, řekl bych, něco jako scénář spojení.Aby člověk vůbec věděl co má po protistanici chtít a na co všechno se zeptat. Samozřejmě základ je aspoň trochu umět anglicky. Nebo se aspoň naučit základní fráze používané při spojení. A samozřejmě nejen je umět správně vyslovovat, ale také porozumět,co po nás protistanice vlastně chce. Pak už zbývá jen najít odvahu a ozvat se stanici která dává výzvu. Či snad zkusit zavolat výzvu sám, ale to už chce fakt trošku více odvahy a zkušeností.

DX - Distance X (vzdálenost neznámá)
A teď k tomu DXingu. CB pásmo,myslím tedy to původní jedenáctimetrové (27MHz) , má oproti ostatním kmitočtům , které byli dodatečně uvolněny pro volné použití(pásma: 34 ; 45 ; 80 ; 170 a 450 MHz )jednu velkou výhodu. Elektromagnetické vlny v pásmu 11m mají totiž tu vlastnost , že se dokáží odrážet od atmosféry . Což nám v praxi umožňuje uskutečnit dálková spojení (DXing) na vzdálenost až mnoha tisíc kilometrů. Tato vlastnost je však ovlivňována řadou faktorů jako je počasí , roční období , denní doba nebo sluneční aktivita. Se sluneční aktivitou je to složité , protože nikdo dopředu nedokáže přesně předpovědět , jak na tom bude.Stručně se dá říct že čím větší je sluneční aktivita , tím lepší jsou podmínky šíření.Sluníčko totiž dokáže svým zářením zionizovat určité vrstvy atmosféry , které pak lépe odráží elektromagnetické vlnění a lépe "to chodí". Sluneční aktivita se řídí zhruba jedenáctiletým cyklem. Což znamená , že každých jedenáct let stoupne aktivita na maximum a pak zase pozvolna klesá. Ve skutečnosti to vypadá tak , že v období maxima můžeme slyšet stanice z Jižní Ameriky každý druhý den. V období minima pak asi jednou za 14 dní. To je samozřejmě jen příklad pro porovnání.Roční období je také důležité,neboť v zimě svítí sluníčko méně , tudíž podmínky šíření budou horší a v létě to bude samozřejmě naopak. Denní doba také rozhoduje. V ranních hodinách jsou slyšet lépe stanice z východu , odpoledne a večer zase ze západu. Záleží na tom , která část Země je právě osvětlena sluncem. Lze samozřejmě udělat DX spojení i v zimním období a ve dvě hodiny ráno , ale je to málo pravděpodobné. Ještě se zmíním o tom počasí. Nezávisí na tom jestli prší , nebo svítí sluníčko. Pokud se stanete "závisláky" a budete poslouchat provoz na pásmu denně , určitě postřehnete , že asi den , dva před změnou počasí , se někdy mění i podminky šíření a slyšíme stanice úplně od jinud než předchozí dny. Různé přechody front totiž mohou také vytvořit podmínky vhodné pro šíření či odraz těchto frekvencí.