TURISTICKÉ ZAJÍMAVOSTI V OBCI A OKOLÍ

Obec Libomyšl leží v malebné údolní nivě řeky Litavky, obklopená kopcovitou pahorkatinou Českého Krasu a Brdskými a Křivoklátskými vrchy s hlubokými zdravými lesy. Přirozeně chráněné a úrodné území bylo intenzivně osídlováno již od pravěku, proto je okolí obce velmi bohaté především na archeologické památky. V samotné obci lze obdivovat její pravidelně uspořádaný historický půdorys s množstvím domů ve své tradiční podobě z 19. století s hodnotnými architektonickými úpravami z meziválečného období. K nejzajímavějším stavbám obce patří bývalý hospodářský dvůr čp. 6 skrývající zřejmě pozůstatky jedné ze dvou tvrzí, dále usedlost čp. 1 se zachovanou výstavnou branou s kamenným ostěním z počátku 19. století, patrně nejstarší dochovaná usedlost čp. 33 ještě s roubenou světnicí, bývalý válcový mlýn čp. 42 zvaný Šoušův, postavený v novorenesančním slohu roku 1924, kaplička se zvonicí a pamětním křížem před budovou obecního úřadu, další kaplička s průčelím ukončeným štítkem a lidovou soškou madony uvnitř stojící v severovýchodní části návsi, pomník Mistra Jana Husa z roku 1919 a památník obětem obou světových válek.

Libomyšl - Hrádek
Vrch Hrádek při východním okraji obce je patrně uměle vytvořeným násypem - pravěkou mohylou (snad ze 6.-5. století př.n.l.), možná skrývající hrob významného velmože. Pokud by to byla pravda, šlo by o jednu z největších mohyl v Evropě (více...). Na jejím vrcholu byla ve středověku postavena gotická tvrz a na konci 17. století kaple zasvěcená sv. Jiří (bojujícímu s draky - peklem skrývajícím se v dutých kopcích). Jedna z teorií také uvažuje o pravěkém kultovním místě, božišti s pohřebištěm. Dnes vrchol, z něhož je pěkný výhled, korunuje mohutná památná lípa malolistá stará více jak 200 let (bohužel ji v roce 2002 značně poškodila vichřice a k zajištění jejího torza nebyl zvolen příliš vhodný způsob).
Libomyš - Hrádek,
půdorys středověkého tvrziště
Libomyšl - Vyšebohy, býv. ovčín
Na návrší zvaném Vyšebohy severně nad obcí stojí ruiny hospodářského dvora, který vznikl v polovině 19. století v místech zaniklé středověké vsi. Ta se zřejmě rozkládala při roklině s pramenem vody severně ode dvora. Výmluvný název Vyšebohy může mít také spojitost s pradávnými kultovními praktikami (na vrcholu návrší zvaném Švestkovka prochází lesíkem zřetelná rovná brázda vymezující původně patrně čtyřúhelný útvar o straně více jak 100 m, jihozápadní strana je již rozoraná; další velký pravoúhlý útvar vymezený brázdou, zahrnující i prameniště, se nachází na jižním výběžku návrší naproti Hrádku).
Vyšebohy - nálezy
středověké keramiky
Libomyšl - hradiště Španělka
Nedávno objevené výšinné sídliště z pozdní doby halštatské zaujímá protáhlý vrchol zalesněného kopce zvaného Španělka severovýchodně od Libomyšle. Hřbet kopce přetíná dobře patrný vnitřní příčný val a pozůstatky vnějšího valového opevnění lze vysledovat na východní straně kopce. Východně od Španělky na protilehlém západním konci sousedního návrší Housina (nad zemědělskou farmou) jsou stopy dalšího opevnění, snad středověké tvrze, zvané Starý zámek. Dále proti proudu Chumavy se nalézá další výšinné sídliště na vrchu Košík pocházející již z eneolitu. Košík byl tradičně spojován s hrdinou Starých pověstí českých, vladykou Horymírem a jeho tvrzí, avšak archeologicky tato pověst nebyla prokázána.
Košík u Neumětel - hradiště
a Gassauerův pomník
Želkovice - špýchar, bývalá tvrz
Součástí obce Libomyšl je ves Želkovice, ležící asi 2 km východně. V místech pozdějšího dvora stávala středověká tvrz, dnes na jejím místě stojí mohutná budova barokního špýcharu. V 16. stol. se v Želkovicích připomínají tři robotní manství hradu Karlštejna (bohatší rodiny, jejichž povinností bylo vykonávat určité služby ve prospěch hradního provozu). V okolí Želkovic se rozkládala pravěká sídliště a pravěká a raně středověká pohřebiště (více...)!
Želkovice - pohřebiště
Lochovice, Netolice - mohyly
 
Housina - návrší od jihu
Na návrší Koncipudy nad severozápadním okrajem Lochovic se nalézají zbytky mohylového pohřebiště se žárovými hroby mohylové kultury střední doby bronzové. Jiné rozsáhlé mohylové pohřebiště z přelomu doby halštatské a laténské se rozkládalo v okolí dvora Kočvary (více...). Asi 2 km jihovýchodně odtud u obce Netolice v severní části lesa Háj je další mohylové pohřebiště se žárovými hroby ze střední a mladší doby bronzové. Již zničené pohřebiště z pozdní doby halštatské leželo také na severním svahu návrší Housina jižně od Želkovic a ze stejné doby pocházející mohylové pohřebiště existovalo i v poloze Na Hájích u Lážovic na jižním úpatí Housiny. Návrší snad bývalo spojeno s pravěkým slunečním kultem (pův. Úsina - zářící). S kultovním významem možná souvisí bronzový depot ze starší doby bronzové objevený roku 1886 na svahu Housiny v tzv. starém berounském úvozu při stavbě silnice z Neumětel do Bykoše.
Další "poklad", tentokrát více než tisícovky českých denárů z přelomu 11. a 12. stol. uložených v keramické nádobě, byl vyorán roku 1864 na poli západně od Neumětel (snad při staré obchodní stezce).
Netolice - les Háj, mohyla
 
Lochovice, Koncipudy - mohyla
 
Lochovice - slovanské hradiště
Při jižním okraji Lochovic leží významné slovanské hradiště ze střední až mladší doby hradištní, původně opevněné třemi příčnými valy. Pozůstatky valů jsou již téměř nezřetelné, jen mohutný vnitřní val, chránící akropoli, je dosud patrný jako výrazná široká terénní vlna (bohužel stále více ničená orbou).
Lochovice - plán hradiště
Netolice - šibenice na staré mapě

Jižně nad obcí Netolice na výrazném návrší zvaném Kamenice stávala šibenice, zobrazená i na mapách z 18. stol. Šibeniční vrch byl určen pro "potřeby" lochovického panství.

Netolice - šibeniční vrch
Skřipel - čtyřúhelníkové valy
Asi 1 km jihovýchodně od obce Skřipel se nacházejí výrazné čtyřúhelníkové valy, nejlépe dochované u nás, snad kultovní místo (keltská svatyně) nebo "panský" dvorec z 3.-1. století př.n.l., ale také možná jen vojenské polní ležení z dob třicetileté války, případně husitské. Další podobný objekt se patrně nacházel na návrší nad jihovýchodním okrajem obce Praskolesy, jeho pozůstatky jsou však viditelné pouze při pohledu z výšky (více...).
Jihovýchodně od Praskoles, pod Otmíčskou horou, leží značně zpustlý avšak zajímavý starý židovský hřbitov, sloužící od pol. 19. stol. do roku 1950 židovským obcím v Hořovicích a Praskolesích.
Praskolesy - židovský hřbitov 
Otmíče - hradiště
Na výrazném zalesněném vrchu jménem Otmíčská hora jižně od obce Otmíče leží dvojdílné oválné hradiště opevněné dvěma obloukovitými valy na přístupné východní straně. Původně tu bývalo výšinné eneolitické sídliště, pak opevněná osada v mladší době bronzové, na akropoli vybudováno jednodílné hradiště v době halštatské a laténské, znovu využito a rozšířeno ve střední až mladší době hradištní. Také chráněná přírodní památka.
Otmíče - plán hradiště
Zdice - Knihov, plocha hradiště
Tmaň - Kotýz, plán hradiště

 

 

V širším okolí obce Libomyšl se nacházejí další hradiště a výšinná sídliště z různých období pravěku - Plešivec u Rejkovic z mladší a pozdní doby bronzové (kultovní místo v pozdějších dobách) se svou rozlohou 57 ha patřící k největším v Čechách, Kotýz u Tmaně z pozdní doby bronzové osídlený i v době halštatské a střední době hradištní, nově objevený Knihov u Zdic s opevněním z pozdně halštatského období a Hradec u Dobříše také z doby pozdně halštatské, ležící na strategickém místě u pradávné komunikace překonávající v nejpříhodnějším místě brdské Hřebeny.

Nejaktuálnější plán podle K. Motykové
Rejkovice - Plešivec,
plán hradiště
 
Hradec u Dobříše - plán hradiště
Vinařice - vrch Bacín, jezírko
Asi 8 km severovýchodně od Libomyšle na vrchu Bacínu nad obcí Vinařice u Suchomast bylo teprve nedávno objeveno unikátní pravěké obětiště, průběžně využívané od pozdního paleolitu až do středověku. Nálezy lidských a zvířecích kostí, keramických nádob či kamenných nástrojů ve skalních puklinách dosvědčují kultovní význam tohoto zajímavého místa v krajině Českého krasu. Více...
Vinařice - vrch Bacín,
obětní puklina
Běštín - Mořina, zaniklá ves
K terénním nemovitým památkám se řadí i středověká tvrziště v Tihavě, Neumětelích a na vrchu Ostrý nad Rpety, jehož areál bývá pokládán také za pravěké hradiště. U obce Běštín v poloze Mořina lze vysledovat stopy zaniklé středověké vsi, místo nejstaršího archeologického výzkumu tohoto druhu, provedeného na přelomu 19. a 20. století.
Rpety - vrch Ostrý, plán tvrziště
Hořovice - zámek
 
Žebrák a Točník - hrady
K tradiční návštěvě kulturních památek lze doporučit v dostupné vzdálenosti od Libomyšle zejména hrady Točník a Žebrák, zámek v Hořovicích a Koněpruské jeskyně. Za shlédnutí stojí také exteriéry zámků v Lochovicích, Osově, Suchomastech a Tmani, památník Horymírova Šemíka v Neumětelích, kostely v Bezdědicích, Borku, Hostomicích, Lochovicích, Neumětelích, Praskolesích, Skřipli či Tmani, kaplička v Tihavě na ostrůvku (tvrzišti) a bývalá tvrz - sýpka v Želkovicích s country hostincem. Přirozenými středisky oblasti jsou města Hořovice, Hostomice, Žebrák a Zdice se všemi potřebnými službami.

 

Neumětely - Šemíkův pomník
 
Borek - zřícenina kaple

© Fotografie Martin Špelda - Cinepoint (letecké foto) a Roman Abušinov, plány a kresby z archivu R. Abušinova