Bonusový materiál
Jaký je třeba počítač?
Tato otázka v sobě obsahuje ještě další podotázku. Jaký operační systém je třeba pro digitální zpracovávání videa? Dnes připadají do úvahy jen tři OS. Mac OS pro práci na počítači Apple MacIntosh, Windows NT a jeho následovníci či Windows 95 a jeho následovníci. V této rešerši se uvažuje o digitálním zpracování videa pouze pod systémy Windows a to na platformě PC, což je nejobvyklejší konfigurace v amatérské a poloprofesionální praxi. Zde se také převážně uvažuje o Windows 98/ME a dnes již i o Windows 2000. Ale vraťme se zpět k HW počítače PC.
V amatérské skupině, kde se nepoužívá tak vysoký kompresní poměr nebo se používá DV formát není datový tok až tak velký a mohou se tedy použít dnešní klasické disky. Při použití karet s přímou kompresí není třeba ani vysokého výkonu, jelikož převod do MPEG1 či MPEG2 počítá příslušný čip. Ovšem při použití efektů, titulkování, klíčování a dalších úprav videa se vše počítá na procesoru daného počítače a tím pádem platí čím výkonnější tím lepší. Ale při dnešních výkonech standardních procesorů (Pentium III 800 MHz či P IV 1.4GHz) je otázka výkonnosti "normálního" počítače zcela nepatrná. To stejné se dá říci i o velikosti paměti. Při dnešních cenách paměti je již 256 MB standardním vybavením téměř každého počítače. Ale obecně opět platí, že čím více tím lépe, jelikož značnou část paměti si zabere i samotný OS.
V poloprofesionální a profesionální skupině je situace jiná. Díky HW podpoře na daných kartách se většinou jako minimální konfigurace uvádí Pentium II 350MHz a 128 MB RAM. Na výkonu počítače při používání RT efektu a dodržování určených omezujících pravidel tedy opravdu moc nezávisí. I když existují i systémy s RT efekty, které na výkonu systému závisí. Co se velikosti paměti týká, tak situace je stejná jako v amatérské skupině. Naopak úplně odlišná situace je u disků. V profesionální skupině se dosahuje až velmi vysokých datových toků a v praxi tedy není vyjímkou použití rychlých SCSI disků zapojených až do monstrózních diskových polí. V poloprofesionální skupině i u některých zařízeních z profesionální skupiny je však možno použít klasických disku s rozhraním ATA 66/100 při 7200 otáčkách za minutu, které dokáží zpracovat 30-35 MB/s lineárního datového toku, což je více než postačující i pro DV50. Doporučuje se ovšem mít zvláštní disk pro systém s programy a pro práci s videem.
Další komponenty počítače jako je grafická a zvuková karta,CD-ROM,DVD-ROM či jejich zapisovací verze a další již nejsou až tak důležité. Ovšem je třeba dát si pozor na kompatibilitu všech komponent počítače mezi sebou, jelikož by se mohlo stát, že ačkoli Vám Vaše PC doposavad chodilo bez problémů, tak po vložení digitalizační karty to již tak nebude. Největší pozornost věnujte použitému chipsetu, pak grafické kartě, popřípadě i zvukové kartě. Jelikož při práci v programu pro střih, editaci a úpravu videa je problém s velikostí pracovní plochy, doporučuje se pro efektivní práci především v poloprofesionální a profesionální skupině pracovat na více monitorovém systému (19" a více) a pro RT náhledy používat klasickou TV obrazovku připojenou přes analogový výstup systému.
Malý slovníček s velkými vysvětlivkami
Tento slovníček nemá za cíl přesahovat svým obsahem tuto rešerši a proto zde naleznete jen zkratky a pojmy, které se nacházejí v této rešerši a patří k oboru digitální zpracování videa.
Úvodní kapitola Trocha televizní a video teorie již vlastně vysvětluje mnoho zkratek a pojmů, takže pokud budete chtít vysvětlení z některé z následující oblasti tak se podívejte přímo tam:
Podobně tomu je i pro kapitolu Techniky zpracování videa, kde se vyskytují čtyři pojmy:
A teď již několik zkratek a pojmů této rešerše:
- Capture - nahrání videa či obrázku do počítače a uložení do specifikovaného souboru v daném kodeku / kompresy (AVI, MOV, BMP, TGA apod.)
- Čtvrtinový PAL - PAL zmenšený dvakrát horizontálně i vertikálně. V úvahu se bere jen jeden z půlsnímků. Tím dostaneme rozlišení 384x288. Zajímavé je, že ve čtvrtinovém PALu se uvažuje stále šířka 768 i když po novu má jen 720. Pokud někdo mluví o polovičním PALu má zřejmě namysli čtvrtinový.
- Datový tok - (bit rate) nebo také přenosová rychlost, většinou se udává v bitech za sekundu b/s, ale občas i v bytech za sekundu B/s, což je 8x menší číslo. Souvisí s velikostí obrazu, kompresním poměrem a použitým kodekem.
- Digitalizace - převod analogového video signálu do digitální podoby a posléze uložení do specifikovaného souboru v daném kodeku / kompresy (AVI, MOV, WAV, BMP, TGA apod.). Při dnešním použití již digitálního záznamu se tento pojem taktéž používá (asi ne moc vhodně). K převodu tam samozřejmě již nedochází.
- DVD authoring - SW pro vytváření vlastních DVD. Záleží ovšem na verzi produktu. Většinou se k digitalizačním kartám dodává verze LE, která poskytuje například jen jedno menu či má nějaké další výrazné omezení. Verze SE se dodává k dražším produktům a její omezení jsou již menší a SW se pak již dá použít pro nenáročné DVD. Typicky umožňuje již 10 vrstev pro menu apod.
- Fade efekt - jedná se o změnu intenzity video obrazu. U prvního se zmenšuje na 0% a u dalšího zvětšuje na 100%.
- FPS - frame per second, počet snímků do sekundy - pro PAL 25, pro NTSC 30, pro Film 24 apod.
- Grabování - viz. capture
- Klíčování - technika kompozice - skládání více video obrazů přes sebe. Typů klíčování je spousta, nejčastěji se klíčuje na modrou či zelenou barvu, kde všechno modré či zelené v obrazu je považováno za průhledné. V digitálním zpracování se taktéž hojně využívá mnohem kvalitnějšího klíčování přes alpha kanál, nebo-li externí video obraz či statický obrázek určuje svoji jasovou složkou průhlednost originálního video obrazu.
- Kodek - kodek je něco jako protokol. Určuje strukturu daného souboru (AVI, MOV, MPG apod.). Každá digitalizační karta používá svůj vnitřní kodek (téměř vždy nekompatibilní s jiným) a jen s ním dokáže pracovat. Pokud není v systému nainstalován příslušný kodek, tak nelze soubory, které ho používají na tomto systému přehrát ani jinak s nimi pracovat.
- Kompresní / komprimační poměr - ačkoli komprese a komprimace je úplně něco jiného, pojmy v této oblasti vyjadřují to samé. Kompresní / komprimační poměr udává poměr velikosti dat či datového toku mezi originálním zdrojem dat v nezmenšené podobě a digitalizovanými daty. Např. pro systém PAL lze originální datový tok vypočítat následovně (vzorec platí obecně): šířka * výška * fps * počet barevných kanálů = 720 * 576 * 25 * 3 = 29,663 MB/s = 237,305 Mb/s
- Kvantizace - viz poměr převzorkování
- Poměr převzorkování - 4:0:0, 4:1:1, 4:2:2 apod. kde číslice udává počet převzorkování jasu : signálu barvy R-Y: signálu barvy B-Y
- Přenosová rychlost - viz. datový tok
- Půlsnímek - TV snímek je rozdělen do dvou půlsnímků (lichý - sudý, horní - dolní, A - B apod.). Dosahuje se tak plynulejšího pohybu na TV obrazovce.
- Real-Time (RT) - nejen v této rešerši se tím má především namysli provedení efektů, filtrů v reálném čase, bez potřeby čekat na výpočet výsledku. Výhodou oproti SW efektům je především okamžitý náhled na TV v plné velikosti. Většinou i nabízejí více volitelných parametrů než základní SW efekty.
- Softwarové efekty / filtry (SW) - efekty v programu pro zpracování videa, ale mohou být i od třetích firem formou zásuvných modulů do daného programu. Většina SW efektů má alespoň malé náhledové okénko. Při výkonu dnešních počítačů je výpočet efektů téměř okamžitý, ale oproti RT efektům zde není možnost prohlédnout si výsledný efekt na TV v plné velikosti. A to nemluvě o prohlížení při jeho nastavování.
Malé studio
Rozhodl jsem se, že uvedu pro názorný příklad k jakým cenovým relacím se náš svět díky rychlým technologickým skokům dostal. Budu uvažovat modelový případ malého studia s jedním pracovištěm. Veškeré uvedené ceny počítačového systému a digitálního fotoaparátu jsou brány z ceníku firmy Alzasoft pro 49. týden 2001 a to bez DPH pro živnostníka. Videotechnika a příslušenství z e-obchodů, většinou se slevou 10% a vyšší od MC cen, ve stejném časovém období. Stejně tak i nelineární systém pro zpracování videa od firmy VisualConnection. Uvedená zařízení rozhodně nejsou jako minimální konfigurace, spíše naopak. Důraz je kladen na rozumnou a využitelnou kvalitu pro tento modelový případ. Výsledná cena se zřejmě ještě zvýší díky příslušenství, které jsem úmyslně i neúmyslně opomenul. Příslušenství je již závislé na konkrétní osobě využívající tento systém a především na konkrétním nasazení. Typicky by se jednalo o přídavné baterie, zdroje, nabíječky, objektivy, filtry, stativy, reflektory, blesky, mikrofony, vodotěsné pouzdro a další příslušenství pro kameru či digitální fotoaparát.
Linky a odkazy
Další informace a recenze můžete nalézt na internetovém časopisu Grafika On-line www.grafika.cz.
Informace pro část televizní a video teorie jsou čerpány z knihy Petra Zapletala Videotechnika z nakladatelství Rubico, která popisuje systémy televize, videa, videokamer a příslušenství k nim. Kniha nepředpokládá znalost z této oblasti avšak předpokládá alespoň základní elektrotechnické znalosti, jelikož používá elektrotechnické pojmy bez dalšího vysvětlení.
Vybraní výrobci
Čeští distributoři
Aktuální ceny u českých distributorů nebo