Sny, taková zvláštnůstka, kterou prý nám mozek dává najevo že odpočívá a utřiďuje informace. Ano, někdy to tak bývá, někdy znovu prožíváme nějakou situaci znovu a znovu, jakoby mozek hledal nějaké správnější řešení. Nebo jen jiná řešení.

Někteří se přes tutu "jednoduchou" činnost mozku dokáží přehoupnout a jít "dál" a je jedno jestli to dělají vědomě nebo náhodně. A pak třeba se seberou a jdou se svým duchovním tělem se porozhlédnout po přítomnosti. Hodně se to podobá zážitkům blízké smrti, kdy člověk, jemuž se zastaví srdce najednou sleduje své tělo a lékaře kolem něj a pokud che může jít do jiných pokojů ... O tom píše třeba pan Raymond v knížce Život po životě - někde bych ji měl mít v knihovničce, zrovna teď jsem ji nenašel :-/

Aby člověk mohl astrálně cestovat nepotřebuje používat drastické metody, může začít cestovat dobrovolně a ani se nemusí nutit do spánku, lze se o tom dočíst na: Marlitanovy stránky o astrálním cestování nebo třeba na Astrální cestování

Na tyhle dvoje stránky jsem se dnes podíval, ale hned jsem je zase zavřel, protože si nechci kazit to, co prožívám já. Hlavně to chci rozřešit sám a rozhodnout se, kdy jsem opravdu cestoval do budoucnosti a kdy jsem se jen znovu ocitl na stejném místě podruhé.

Patřím totiž mezi lidi, kteří náhodně cestují ve snech do budoucnosti a ta vize budoucnosti se pak samozřejmě splní. Jenže, kdy je to vize a kdy se pouze ocitáme znovu na stejném místě a činíme tam to samé,aniž si to uvědomujeme ?

Jako příklad uvedu situaci - byl jsem na školení v Sokolově a přivezlo nás sem služební auto. Zpět jsem ale musel druhý den vlakem. Nechal jsem si od místních popsat cestu a šel na nádraží. A najednou "blik" a já věděl, že už jsem tudy jednou šel. Protože už jsem byl už po svém nejošklivějším zážitku s astrálním cestování (havárie tramvaje, v některém pokračování to popíšu - asi ve čtvrtém) tak jsem si říkal - "Hele že by zase ?" Dost jsem se o tom napřemýšlel a pak jsem si řekl - kdepak holečku, tys tu byl se školou v přírodě, nebo dokonce se školkou v přírodě.

Tehdy jsem to dál nepitval a když se nad tím zamýšlím po cca šesti letech, tak mohu konstatovat jen že to byl určitě jeden z případů, kdy jsem se po letech ocitl na stejném místě, protože v blízkých horách je (nebo byla?) ŠvP "Eva", případně byla školka v přírodě Potůčky...

Ale proč o tom všem chci psát ? V srpnu jsem o téhle mé "zvláštnůstce" mluvil s kamarádem při cestě na Sokolku a on mi o tom poměrně zasvěceně vyprávěl a hned v září se mi stalo,že jsem "dohonil" svůj další sen s astrálním cestováním, který jsem další den podrobně prozkoumával. (Tuhle příhodičku si chystám pro třeti pokračování tohoto povídání). Už tehdy jsem měl chuť o tom do blogu napsat, ale nebyl čas a ani moc chuť . Jenže ouha, dnes se to stalo zas a před týdnem se to mi to pro změnu asi nestalo i když jsem okolím přesvědčován, že se to stát muselo ...

Dneska jsem jel pomoci odstěhovat kamarádovi věci z Prahy do Mostu. Cesta do Prahy na Žižkov byla pohodová a nic se nedělo a tak když jsme pocházeli činžákem k bytu, kde měl pronajatý pokoj, tak jsem byl v pohodě. Před bytem při straně chodby byl nějaký bordel z přestavby bytu, ale ten mě v tuto chvíli nerozčiloval. Až když jsme vešli do předsíně, tak se mi v hlavě rozezněl zvonek, který už jsem slyšel mockrát: "Tady už si byl !!!"

Spouštěcím mechanismem byla tentokrát obyčejná stolní lampa s úspornou zářivkou rozsvícená v koutě a nahrazující nefunkční osvětlení na chodbě zesíleným o pohled na stěnu s dveřmi. Ta zářivka už byla nějaká poškozenější protože jedna její strana vydávala lehce namodralé světlo ...

Nechal jsem kamaráda zajít do správného pokoje a šel za ním se spožděním, protože jsem si doprohlédl předsíň a záměrně hledal výchozí místo snu. Nebudu vás napínat, byl to kamarádův pokoj...

Ten sen se mi zdál minimálně dvakrát a začínal tím, že vycházím z nějakého (ve snu nespecifikovaného) pokoje do kuchyně a unikám (toho slůvka si povšiměte - unikám) přes kuchyň se sníženým stropem - ve snu mám klaustrofobní pocit že při pokusu o pozdější únik už bych se muse plazit po kolenou - a vcházím do předsíně s mnoha dveřmi. Dvoje dveře vlevo se mi nelíbí od pohledu (pravděpodobně WC a koupelna ve starém činžáku ani v reálu se mi tam nechce nahlédnout a kamaráda jsem se nezeptal co tam je doopravdy), ani do protějších dvěří se mi nechce. Před dveřmi vpravo od nich je odpad z opravované podlahy, vypadající jako shrnutý koberec. Po mé pravé ruce vzadu je nedostavěná stěna s dveřmi na fabku, rozdělující původně velký byt vedví. Za touhle zdí bylo vidět na stropě klasické světlo jaké bývávalo ve společných prostorách dvacátých let minulého století.... Blíže ke mě je pak východ z bytu a úplně nejblíž ona lampa s úspornou zářivkou.....

Když se mi onen sen zdál poprvé, tak ještě takové úsporné zářivky nebyly, nebo možná byly ale hrozně málo a já je tím pádem neznal, jisté je že jsem se takovéhleho světla lekl a přerušil jsem tak své snění. Když jsem nad tím světlem stál dneska v reálu, tak jsem konstatoval, že odstín světla je velmi podobný ne-li stejný jako ve snu. Takový divný, studený ..až nepříjemný. Ale to jsem maličko odbočil.

Při opakování snu už jsem dokázal s určitým problémem projít kolem toho světla s něčím v ruce ven, abych se poté rozhodl, zda se kolem bordelu protáhnout do vyššího patra (ve skutečnosti je tam půda) nebo sejít dolů. Scházím tedy dolů a v přízemí musím trošku zakličkovat, abych se dostal ke hlavnímu vchodu, který je zamčen ...

Jediný rozdíl byl možná v počtu pater, protože si neuvědomuji kolik pater jsem ve snu scházel, ale to není důležité, v astrálním cestování bych podle oněch výše uvedených webů asi jen poposkočil v čase, abych přeskočil "nudné pasáže" :-)

Sen pak ještě kousíček pokračoval, ale to už není důležité ...

A tak se mi splnil další sen, byť docela banální. Na jednu stranu mě trošilinku mrzí, že se mi nezdá (a nesplní) něco co by v dobrém ovlivnilo více lidí - bylo by ukrutně zajímavé, kdyby se mi vyplnil třeba sen (který se mi ale zatím nikdy nezdál) ve kterém hulákám "magie se vrátila na zem" a následně bych si přičaroval křídla a odletěl. Na druhou stranu se docela bojím, aby se mi nesplnil nějaký ošklivý sen, který vypadá dost reálně - to by byl mazec :-/

---

Poznámka spíše pro mě - pro volné pokračování o snech. Měl jsem dnes totiž k ránu zvláštní sen z kategorie "tramvajové poruchové"

Byl jsem řidič tramvaje a stál jsem v Mostě na zastávce u bloku 100 (nyní se jmenuje Zimní stadion). Dvěře tramvaje typu T3 byly otevřené, lidi seděli na seslích, já jakožto řidič neznámo proč otálel na schůdcích u dveří. Nakonec se rozhoduji a radostným hlasem (ale s těžkým srdcem!) hážu hlášku do tramvaje "tak jedem". Zavírám dveře a ....

Tady se sen velmi zvláštně rozešel s reáliemi tramvají T3 a co si tak některé své sny pamatuji tak se rozešel i originálně. Zůstal jsem totiž stát na schůdcích, nalehl na ovládací pult a ruku položil do dolíčku, kde byly zapuštěny tři tlačítka - ve snu jsem věděl co je plyn, brzda (a asi spojka :-) ) Jemňoulince se rozjíždím abych po chvíli zastavil na kolejové křižovatce (kdo zná reálie u bloku 100 v Mostě, tak ví), kde jsem zjistil že máme výhybku přehozenou na směr Litvínov, což mi u srdce opět lehce přitíží, přestože ve snu mám pocit, že jedu na lince, která tam musí jet. Opět dělám jemňoulinký rozjezd a úspěšně projíždím křižovatkou bez vykolejení a najíždím na nadjezd. V tom si dvakrát za sebou ošklivě pískl jeden tyristor od ovládání motoru a já se s leknutím probudil.

Tenhle sen by možná stál za výklad od profesionála, který by v tom cosi našel. Co v tom vidím já je strach z poruchy, který provází mé tramvajové sny už ohromnou řádku let, ale novinka pro mě je ten jemňoulinký rozjezd a plynový pedál ukrytý v tlačítku. A proč říkám jemňoulinký a ne třeba pomalý rozjezd, když to byl pomalý rozjezd? Že bych si tohle říkal v duchu ve snu ?? Bál jsem se snad prokluzu kol ? V reálu jsem se bál mírně cesty do Prahy, že se po náledí projedu taky (včerejší dopoledne bylo z toho pohledu příšerně, v Mostě se klouzalo dost aut po snežení ....)

Předchozí: O jahodové zmrzlině
Následující: Sny a astrální cestování (2.)