Megalarp je za námi a já se na něj snažím zapomenout.

Hlasování na stránkách říká, že byl nejlepší, ale z mého pohledu byl zoufale komerční. Už to, že jsem seděl u prezentace a byl koldokola obestaven reklamami na kdejaký podnik, který nám stěží věnoval cenu odpovídající dvěma párům ponožek ...

Ale popořádku.

Prezence v pátek probíhala v přiměřeném zmatku. Měl jsem čtyři různé seznamy lidí, kteří se "někomu" a "někdy" nahlásili. Po průniku seznamů mi vyšlo 115 lidí na 80 volných míst. Pochopitelně, já seděl na prezenci, takže bych to v první chvíli odnesl já. Štěstí ale spíše počasí stálo při mě, dost lidí nepřijelo ...

Akce, které měli probíhat v pátek, jako lukostřelba a podobně se vůbec nerozeběhly, na volby se mělo jít pěšky někdy v šest hodin, jelo se až po osmé hodině ...

V sobotu jsem tyhle zmatky už neudýchal a šel si dát dvě točené. Jak to tak bývá, neuplynula půlhodina a na larpu byl první zraněný - vymknutý kotník s podezřením na zlomeninu. Takže jsem šel shánět řidiče ...

Byl to nakonec jen namožený kotník a já se zbytkem dne pronudil v očekávání "meditace pro velké" kterou slíbil F. několika lidem. Po ustrojení do Pelinovského kostýmu jsem se jal hledat F.. Našel jsem ho, leč meditace se nekonala :-(

V neděli jsem sledoval zmatky při vracení pergamenů. Nikdo nezapsal zkušenosti, nepřevzal zbylé věci a taky je nikdo nezapsal. Nakonec vzniklo několik A4-ek ... raději jsem si je všechny zabavil (a pak je až doteď přepisoval). A pak už jen vyhlášení nejlepších CP a hráčů (s F. jsem dělal sčítací komisi a na hlasovací lístky padlo několik kapek inkoustu z mé tiskárny). A pak následovala moje již klasická práce - úklid místnosti, kde jsem strávil tři dny ...

Když to shrnu, tak to byl víkend plný zmatků, nechutně komerční. Má chuť účastnit se pořádání LARPů opět o pár stupínků poklesla ...

Předchozí: Nic není tak jednoduché
Následující: Můj první šachový turnaj