Dneska odpoledne bylo dost zima a lezavo, což mi ani tak nějak moc nevadilo. Co mi vadilo byl fakt, že pohled na severní oblohu mi velice ostře připomněl mé sny - až jsem se musel štípnout, jestli náhodou nesním.

Když si před tím zadním mrakem představíte modrou oblohu (nebo i jen bíle obláčkovou), tak takovéhle mraky mě straší ve snech ... To, co není vzadu vidět přes clonu deště jsou Krušné hory.

Předchozí: Bílá hora
Následující: Divoké sny (20.) - reprízy