Minule jsem se tu rozčiloval nad tím, že mladší hráči hrající DrD většinou hrají takzvaně "na krev".

Jedna z mých kamarádek to "rozťala" myslím úplně přesně

možná je rozdíl v tomhle - my zkoušíme, jaká postava je, jaké to je ji postavit do různých situaci a bavíme se tím, jak je řešit, jak je ta postava řeší, bavíme se z charakteru... třeba i zkoušíme, jací bysme byli, kdyby... jací bysme chtěli být...

A pokračovala:

mladí hráči mají pocit, že vědí, jací jsou a mají věci na háku... oni zkouší, co mohou, zkouší, co normálně nemohou nebo se neodvažují... zkouší řešení situace, jaké vždycky chtěli - rychlé, radikální, být hrdinou, být nejmocnější....

Co na to dodat ?

Předchozí: Nechuť z hraní DrD (1.)
Následující: Viry oslavily 20 let existence (?)