Železnice po vzniku Československa

Rozhodující roli v dopravním systému ČSR i nadále hrála železnice, až do r. 1937 na ni připadala převážná část přepravovaných nákladů i osob. Po vzniku samostatného Československa došlo k postupné reorganizaci železničních drah. Stát navazoval na dopravní strategii řady evropských států převádět železnici z rukou soukromých do rukou státu.

Z celkové délky železničních tratí ČSD zpočátku patřilo asi polovina. Nevyhovovalo ani severojižní zaměření tratí. Vybudovat kvalitní spojení východ - západ bylo nezbytným hospodářským i vojenskostrategickým úkolem. Stejně tak postupně docházelo k  zestátňování soukromých železnic. ČSD byly proto po celou dobu své existence ztrátové.

V investičních akcích 20. let se musely přestavět vedlejší trati východozápadního směru na trati hlavní a některé úseky se i zdvojkolejnily. Byly to tratě Přerov-Česká Třebová, Brno-Břeclav a Plzeň-Zdice. Také na moravskoslovenském pomezí proběhly rekonstrukce tratí a zcela nové úseky se v délce 350 km postavily na Slovensku.

Díky vysoce kvalitní vlastní výrobě lokomotiv parních (ČKD a Škoda), později i motorových a vagónů se dařilo postupně zlepšovat vozový park. Lokomotivní oddělení Škodových závodů v Plzni založené v roce 1919, představovalo zpočátku jen doplňkovou výrobu, protože se zde již za války opravovaly poškozené lokomotivy a závod hledal místo válečné výroby výrobu mírovou. Brzy však závod začal mít zájem o výrobu vlastních typů. Doplnil proto konstrukční kancelář zahraničními odborníky. Již v roce 1926 dodává závod rychlíkové lokomotivy řady 387.0.

Od r. 1925 byla parní trakce v osobní přepravě doplňována o trakci motorovou, výtečné vozy (např. slavnou Slovenskou strelu) vyráběly závody Tatra ve Studénce a Kopřivnici. Po r. 1927 se z ekologických důvodů elektrifikovala pražská nádraží. V r. 1937 měly železnice v provozu přes 4 tisíce lokomotiv.

Následující 2. světová válka, soustředění celé ekonomiky na zásobování vojsk a nedostatek pohonných hmot vedly k prudkému snížení silniční dopravy, zatímco železnice si v podstatě objem přepravy uchovala.